Americké firmy udržely výši svých zisků

07.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Nekontrolovatelný růst cen ropy zaviněný restriktivní vývozní politikou zemí sdružených v OPEC tížil stejně jako Českou republiku i Spojené státy

Nekontrolovatelný růst cen ropy zaviněný restriktivní vývozní politikou zemí sdružených v OPEC tížil stejně jako Českou republiku i Spojené státy.

Jak se v USA projevil vzestup cen ropy na přírůstcích výrobních cen, tzv. indexu PPI? Měsíční přírůstky PPI byly vyšší než nárůst spotřebitelských cen, tzv. indexu CPI. Uvedený nepoměr, tedy vyšší růst cen vstupů než cen finálních výrobků a služeb, pak snižoval ziskovou marži amerických firem. Při pohledu na meziroční srovnání v jednotlivých měsících však můžeme vypozorovat tuto odlišnost již dříve. Jestliže meziroční míra inflace v USA ve výrobním sektoru byla od roku 1993 vždy nižší než meziroční změna spotřebitelských cen, poprvé v roce 1999 se tento vztah otočil. Zatímco index výrobních cen PPI se v roce 1999 zvýšil o 3,0 %, index CPI pouze o 2,7 %.

K porovnání cenového vývoje na straně vstupů a výstupů jsem použil celkové hodnoty obou indexů, tedy i se započítáním volatilních složek energií a potravin. Při hlubším pohledu na meziroční změny obou cenových indexů dojdeme k závěru, že dynamika růstu výrobních cen ve Spojených státech převýšila nárůst spotřebitelských cen v září loňského roku. Jestliže ještě v srpnu činila meziročn

í změna indexu CPI i PPI shodně +2,3 %, v září se index PPI zvýšil o 3,1 % a CPI o pouhé 2,6 %. Tato nerovnováha s výjimkou ledna trvala až do dubna. Jestliže ceny vstupů rostou rychleji než ceny finální produkce, vyvolává to tlak na pokles ziskových marží. To se však u amerických společností neprojevilo.

Meziroční růst zisků amerických firem zahrnutých do indexu Standard & Poor's 500 bude v 1. čtvrtletí zřejmě nejvyšší od čtvrtého čtvrtletí roku 1993, kdy činil v průměru 25,2 %. To přitom bylo v době, kdy končila recese, a takto vysoké nárůsty nebyly nijak neobvyklé. Stále se zpřesňující odhad ročního růstu zisku společností v S&P 500 za první čtvrtletí 2000 se zatím pohybuje okolo 24 %. Současné hospodářské výsledky jsou v průměru o 6,1 % lepší než očekáv

ání. Špatně na tom nejsou ani menší společnosti. Pro 53 % firem z širšího indexu S&P 600, které již výsledky zveřejnily, činí nárůst zisku 28,7 %, což bylo v průměru o 9,3 % více, než trh očekával. Uvedená čísla za 1. čtvrtletí nám dávají jasný obrázek o dobrém stavu amerických společností. Problém vysokých vstupních nákladů se tak nepromítá do poklesu ziskových marží.

Hlavním důvodem, proč vyšší nárůst cen vstupů netlačí na pokles ziskových marží, je rostoucí produktivita a vysoká konkurence na americkém trhu. Odpověď na otázku nesnižujících se marží lze hledat na straně produktivity práce, která umožňuje zvyšovat produkci při zachování pracovní doby.

Produktivita od roku 1993, tedy od začátku sledovaného období, neustále stoupá, přičemž tempo jejího růstu se zvyšuje. V nezemědělském sektoru vzrostla produktivita v roce 1998 o 2,8 % a v loňském roce o 3,0 %. V době, kdy narůstal nepoměr mezi vývojem CPI a PPI, tedy v září, byly meziroční přírůstky produktivity největší. Ve 4. čtvrtletí loňského roku a v 1.

čtvrtletí letošního roku byl meziroční nárůst produktivity shodný ve výši 3,7 %. Trend zvyšující se produktivity práce bez dodatečných nároků na zvýšení mezd je na uvedených číslech jednoznačně patrný. Americké společnosti tak dichotomii v rozdílném vývoji cen vstupů, především pak cen ropy a jejích derivátů, a cen finálních statků eliminovaly nárůstem produktivity.

Zdroj: HN z 07. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU