Pojem jádrová se ovšem v ČR používá v jiném smyslu, než je obvyklé v jiných zemích. Obvykle se pojem jádrová (core inflation) označuje cenový index, z něhož jsou vyloučeny kromě administrativních cenových úprav také cenově velmi volatilní
položky. Nejčastěji bývají vyloučeny ceny energie a potravin ("ex food and energy approach"). Setkat se ovšem můžeme také například s vyloučením cen dřeva. Vyloučeny bývají dále dopady změn daní, poplatků a změny úrokových sazeb, které ovlivňují úrokové náklady zahrnuté do celkového indexu. Dále bývá cenový index očištěn o vliv změny směnných relací a krizí vzniklých následkem přírodní katastrofy.Vyloučením vybraných položek z cenového indexu ovšem odstraníme pouze primární dopad cenových změn těchto položek. Jednotlivé cenové okruhy spolu ovšem souvisí a transmise cenových změn, skrze změnu nákladových faktorů a změnu relativních cen, vede k sekundárním dopadům, jež se projevují v ostatních položkách cenového indexu. Sekundární efekty nedosahují takové in
tenzity jako efekty primární, alespoň v krátkém období, a jsou navíc obtížně separovatelné. Cenové indexy proto nebývají očisťovány od těchto sekundárních efektů.Jádrová je v zemích, kde je měnová politika prováděna v rámci strategie cílování inflace, využívána k měnově-politickým úvahám a rozhodnutím. Vyloučení položek, jejichž cena je sice stanovena tržně, ale které jsou vystaveny častým nabídkovým šokům či vlivu jiných nepredikovatelných faktorů, a jejichž ceny jsou tudíž velmi volatilní, zamezu
je neadekvátním reakcím měnové politiky. Cenový index zahrnující vysoce cenově volatilní položky automaticky vykazuje vyšší volatilitu než index, z něhož jsou tyto položky vyloučeny. Teoreticky je tedy správně orientovat se na index "jádrové" inflace, který nezahrnuje uvedené položky.Argumentem proti zúžení cenového indexu může být snížení jeho transparentnosti a důvěryhodnosti v očích ekonomických subjektů. Čistá pokrývá 82 % CPI, korigovaná již jen 49%. Vyloučíme-li i pohonné, bude takto zúžený index pokrývat dokonce jen 45 % CPI. Nedůvěra k úzce koncipovanému cenovému indexu snižuje jeho vliv na tvorbu inflačních očekávání. Na druhou stranu vyloučením cenově volatilních položek se zvyšuje pravděpodobnost, že inflační prognózy budou přesné, a šíře intervalu inflační prognózy by mohla být užší. Obojí teoreticky přispívá k efektnímu ovlivňování inflačních očekávání. Jednoznačné řešení uvedené kontroverze neexistuje a záleží spíše na intuici, který z faktorů je převažující při tvorbě in
flačních očekávání.Zdroj: Bankovnictví 4/2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
