Ztráty zemědělců prudce vzrostly

26.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zemědělství loni skončilo se ztrátou více než dvě miliardy korun

Zemědělství loni skončilo se ztrátou více než dvě miliardy korun. To je téměř pětkrát více než v roce předchozím, kdy prodělalo 440 milionů korun. "Rozhodujícím způsobem se na hospodářském výsledku podepsal mimořádný meziroční propad cen zemědělských výrobců," říká Tomáš Doucha, šéf Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Ten zpracovává takzvanou Zelenou zprávu, která stav českého zemědělství každoročně popisuje a hodnotí.
ZTRÁTY ZAPLATÍ STÁT I ZEMĚDĚLCI

Ztráty zemědělců bude muset podle odborníků na sebe vzít také stát. "V zásadě existují dvě možné cesty očistného procesu českého zemědělství. Buď začne zasahovat výrazněji stát, anebo musí ti špatní pryč," říká zemědělský odborník Karel Machovec. "Já osobně bych oba přístupy v

rozumné míře kombinoval," dodává. Krachy špatně hospodařících zemědělských společností jsou ovšem nevyhnutelné. "Mnoho jich žije už ze samé podstaty, s jistotou budoucích dluhů. To je neúnosné," říká Doucha. Zdroje příjmů z prodejů majetků jsou totiž už vyčerpány a na zadlužený majetek žádná z bank nechce peníze půjčovat. Některé úvěry garantované státem po zkrachovalých podnicích stát bude muset zaplatit, případně se pokusit prodat zbytkový majetek. Promítnutí loňské ztráty zemědělců do cen potravin odborníci neočekávají. Pro období před vstupem do Evropské unie sice předpokládají studie ministerstva zemědělství asi patnáctiprocentní nárůst základních cen potravin, ale ve větší míře by po vzoru unie měly narůst dotace.

ZEMĚDĚLCI MUSÍ ZAČÍT U SEBE

Zelená

zpráva sice konstatuje, že nepříznivé vnější vlivy, tedy především pokles cen zemědělských výrobků, ztěžují zemědělcům život, ale na jejich hospodaření mají vliv i další věci. Záporně ovlivňuje ekonomické výsledky také stále odkládaná nebo nedostatečně provedená restrukturalizace většiny podniků. Velké zemědělské podniky si drží více lidí, než potřebují, všichni dělají všechno místo toho, aby využívali přednosti místních klimatických podmínek, a nedokážou reagovat na situaci na trhu. "Poměrně přesně to vystihuje například řepka. Loni byla produkce vyšší než poptávka, a tím klesla cena. A jak reagovali zemědělci? Zaseli ještě více," říká Machovec.

K RESTRUKTURALIZACI MUSÍ NUTIT DOTACE

Sami zemědělci zatím příliš vůle ke změnám nemají. "Dokud velké podniky něco nedonutí, obrat k lepšímu můžeme těžko čekat," říká šéf Asociace soukromých zemědělců Stanislav Němec. "Jednou z možností je právě systém dotací," dodává. Doposud totiž plynou peníze zemědělcům velmi neadresně a ministerstvo dotuje plošně vlastně vš

echny. Na změně se sice pracuje už několikátý rokem, ale dodnes není hotova ani koncepce nového systému dotací. "Koukat jen na to, že přijdou velké peníze z unie, nestačí, musí být jasně řečeno, co a kdo z nich bude podporován," míní Němec.

Loni se opět výrazněji prohloubily rozdíly mezi hospodařením družstev a soukromníky. Zatímco předloni družstva ještě na jednom hektaru vydělala 141 korun, loni už prodělávala 611 korun. Podobně dopadly i ostatní zemědělské společnosti - prohloubily svou ztrátu z 327 na 6

64 korun na jednom hektaru. Nejmenší propad hospodářského výsledku měli soukromí zemědělci. Jejich zisk se meziročně snížil o 11,5 procenta z 587 na 530 korun na hektar. Důsledkem zhoršení ekonomického výsledku zemědělství bylo také snížení počtu ziskových podniků. Jejich podíl u družstev a organizací meziročně klesl z 61,3 na 46,1 procenta. Naproti tomu loni bylo ziskových 57,8 procenta soukromníků, tedy o desetinu procenta více než v roce 1998.

Zdroj: MF Dnes z 26. 06. 2000


 

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU