Předpokladem mexické expanze na evropské trhy je zvýšení konkurenceschopnosti malých firem a překlenutí sociálních rozdílů. Prvního července, jeden den před prezidentskými volbami v Mexiku, vstupuje v platnost dohoda o volném obchodu mezi touto zemí a Evropskou unií. Díky ní by mělo dojít k výraznému posílení vzájemného obchodu a zvýšení přílivu investic. Podle mexického ekonomického institutu CEESP by hodnota exportu země měla ze současných 4,8 miliardy dolarů narůst během příšt
ích pěti let na 30 miliard USD. Evropské firmy zvýší vývoz z 13,6 miliardy (v roce 1999) na 22 miliard USD.Experti se shodují v tom, že Mexiko potřebuje posílit tyto vztahy, neboť jeho ekonomika je příliš jednostranně orientována na svého severního souseda Spojené státy. Přispěla k tomu zvláště Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), podepsaná v roku 1994 i zásluhou dosud úřadujícího mexického prezidenta Ernesta Zedilla s Kanadou a USA. Mexiko se díky tomu stalo pro Státy druhým nejdůležitějším pa
rtnerem. Obchod se více než zdvojnásobil, v důsledku čehož Mexiko v uplynulém roce předběhlo Japonsko, a to hodnotou obchodní výměny ve výši 200 miliard dolarů. Představuje to drtivou většinu veškerého exportu (víc než dvě třetiny), představovaného především zemědělskými výrobky, potravinami a stroji.Většina Mexičanů po několika letech existence NAFTA zastává názor, že dohoda není pro jejich zemi až tak výhodná a jen prohloubila závislost na dvacetkrát silnější americké ekonomice. Proto vztah vůči Americe a NAFTA zaujal velmi důležité místo v předvolební kampani dvou nejreálnějších uchazečů o prezidentské křeslo Francisca Labastidy z vládnoucí strany PRI a Vicenta Foxe z konzervativní PAN. Fox v minulých dnech řekl, že pokud by zvítězil, jeho první cesta b
y směřovala do Evropy, s níž Mexiko realizuje zatím pouze šest procent obchodu. Mimo jiné by zde chtěl získat západoevropské investory. Stejný názor zastává také Labastida, který má podle průzkumů lepší šanci na výhru. Oba politici se shodují i v tom, že podstatné pro proniknutí na evropský trh bude zvýšení konkurenceschopnosti mexických firem. Nyní se na zahraničním obchodu podílejí jen velké společnosti, zatímco střední a malé firmy s relativně nízkou produktivitou práce vyrábějí pouze na domácí trh. Kvalita jejich produktů je často nízká, ale levná, a tím dostupná pro široké vrstvy obyvatelstva.List The Economist však tvrdí, že Mexiko má nejlepší předpoklady ze všech zemí Latinské Ameriky. V posledních pěti letech přesahoval růst hrubého domácího produktu v průměru pět procent a tato dynamika by neměla ochabnout ani v příštím období. Potvrzují to očekávání řady ekonomů i předpoklad guvernéra centrální banky Guillero Ortize, jenž v úterý oznámil, že v letošním roce se HDP navýší o šest procent. Úspěšně se
daří stlačovat inflaci, která od roku 1995 klesla z 52 procent na deset procent. Zaměstnanost se meziročně zvyšuje o tři procenta, přičemž v loňském roce bylo vytvořeno na 800 tisíc nových pracovních míst.Výrazně pozitivní makroekonomické výsledky se však odrážejí rozdílně na životní úrovni Mexičanů. V letech 1996 až 1998 došlo k rozšíření sociálních nůžek, což se projevilo tím, že deseti procentům nejbohatších se podíl na národním důchodu zvýšil z 36,6 procenta na 38,1 procenta. U šedesáti procent chudý
ch došlo k poklesu tohoto podílu z 26,9 na 25,5 procenta. Jedním z důvodů je pokles mezd na 60 procent úrovně roku 1994. Obrovské rozdíly přetrvávají mezi bohatším farmářským severem a chudým indiánským jihem, zmítaným navíc gerilovou válkou zapatistických rebelů. Oba prezidentští kandidáti proto unisono prohlašují, že překonání chudoby, zlepšení životní úrovně jihu a také "vzdělanostní ofenzíva" budou jednou z jejich priorit.Zdroj: HN z 30. 06. 2000