Kvalita poskytnutých informací pro občany se různí

30.03.2006 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Velice často potřebujeme poradit při vyplňování daňového přiznání. V těchto případech se obracíme na infolinky různých úřadů. Jak kvalitních odpovědí se dočkáme? Otestovali jsme je za vás!

Tento týden vyprší obecná lhůta pro podání daňového přiznání. Tato povinnost určitě nepatří mezi oblíbené činnosti běžných občanů. Nemluvě o tom, že se spousta lidí vymyká běžným případům a většinou ani v chytrých knížkách nenajdou odpovědi na důležité otázky. Pak nám nezbývá nic jiného než se zeptat kompetentních osob. Z toho důvodu jsme se rozhodli provést šetření a ohodnotit kvalitu a ochotu institucí poradit daňovým poplatníkům. Na paškál jsme si vzali finanční úřady, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Jak obstály v našem testu?

Otázka finanční instituce e-mail:
Dobrý den, jsem student a v loňském roce jsem měl (a) příjem ze zahraničí. Konkrétně z Irska, kde jsem také zaplatil(a) daň. Chtěl(a) jsem se zeptat, zda mám povinnost podat daňové přiznání v České republice a jakým způsobem mám postupovat. Bude zapotřebí, abych doložil(a) některé doklady či potvrzení? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem.

Pro účely našeho mystery shoppingu jsme vybrali celkem čtyři instituce. Jednalo se o Českou daňovou správu (informační kancelář Ministerstva financí) a tři finanční úřady (Praha 2, Brno 3 a Ostrava 1). E-maily s dotazy byly odeslány krátce po třetí hodině odpolední v úterý 21.3.

Na daný dotaz odpověděly všechny oslovené instituce. Nejrychlejších odpovědi jsme se dočkali u FÚ Ostrava 1 a Praha 2. Už další den ráno jsme měli odpovědi v e-mailových schránkách. Odpověď FÚ  z Ostravy byla velice výstižná a podrobná. Odpověď z pražského úřadu nebyla 100%, ale dala by se považovat za dostatečnou. Nejkvalitnější odpověď jsme obdrželi 23.3. z Ministerstva financí. Naopak velice nepřesnou a nevyhovující odpověď poslal FÚ Brno 3. Zároveň ho poslal i s největší prodlevou, tj. 27.3.2006.

Otázka správa sociálního zabezpečení e-mail:
Dobrý den, jsem OSVČ a platím nízké pojistné na důchodové pojištění. Je možnost platit více? Bojím se, že budu mít v budoucnu nedostatečně vysoký důchod.Předem děkuji za odpověď. S pozdravem.

K podání daňového přiznání patří i přehledy a sociální a zdravotní pojištění. Proto jsme se rozhodli do šetření zahrnout i tyto instituce. Bohužel jsme se z obou správ sociálního zabezpečení (Praha, Brno) nedočkali odpovědi. E-maily byly vráceny s tím, že „Datová zpráva odmítnuta z důvodu nesplnění náležitostí podle zvláštního právního předpisu. Datová zpráva nebyla podepsána zaručeným elektronickým podpisem“. Přitom jsme dané e-mailové adresy získali přímo z internetových stránek daných institucí v sekci informační kancelář. Komunikaci přes e-mail bych proto označila za absolutně nevyhovující.

Situace u zdravotních pojišťoven naštěstí proběhla mnohem lépe. Oslovili jsme dvě pojišťovny: Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Zdravotní pojišťovnu MV. Odpovědi u druhé uvedené jsme se dočkali hned následující den, VZP nás nechala v nevědomosti o den déle. Obě dvě odpovědi byly kvalitní. Dokonce bych řekla, že VZP podalo opravdu vyčerpávající vysvětlení.

Otázka zdravotní pojišťovna e-mail:
Dobrý den, jsem studentem a podnikání provozuji jako OSVČ (vedlejší činnost). Chtěl bych se zeptat jak je to s placením záloh na zdravotní pojištění. V loňském roce existovala určitá hranice výdělku, kterou když jsem nepřekročil, neplatil jsem žádné zálohy, je tomu tak i nyní (resp. při podávání přehledu za rok 2005)? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem.

Otázka finanční instituce telefon:
Dobrý den, v letošním roce jsem si sjednal hypoteční úvěr a chci si pomoci úroků snížit základ daně. Budu muset příští rok podat daňové přiznání sám, nebo to za mě udělá zaměstnavatel, jako tomu bylo doposud.

Otázku jsme zase směrovali na vybrané čtyři finanční instituce. Z vybraných úřadů jedině Česká daňová správa měla zřízenou přímou informační linku. Ani ta však nenabízela výhodnější volání. Spojení bylo bezproblémové a odpověď přesná.

Na všech zbývajících finančních úřadech jsme se ke kompetentní osobě dostali přes spojovatelku. Na odpovědích bylo patrné, že se nejedná o profesionální operátory, ale běžné úředníky. Nejpřesnější a nejrychlejší odpověď jsme získali z brněnského finančního úřadu. Paní z Prahy se musela podívat do zákona a odpověď si zkontrolovat, což ale dle mého názoru bylo lepší řešení, než kdyby mi podala špatnou odpověď. Nejméně přesnou odpověď mi podal úředník z FÚ Ostrava 1.

Otázka správa sociálního zabezpečení telefon:
Dobrý den, mám příjmy z užití práv z průmyslového vlastnictví. Patřím mezi plátce sociálního pojištění?

Pokud potřebujete informace o sociálním pojištění a rozhodnete se zavolat do informační kanceláře České správy sociálního zabezpečení, obrňte si nervy. Sice máte na výběr z osmi telefonních linek, ale ty jsou věčně obsazené. Pokud se dovoláte, ozve se automat, který nabídne výběr možnosti spojení. Po volbě se ozve melodie a výzva k vyčkání. Na moji otázku mi operátorka přesto nedokázala odpovědět a doporučila mi, abych se obrátila na příslušnou okresní správu na kterou mi nadiktovala telefonní číslo. I na tomto čísle byla nezbytná tónová volba. Po vyřčení otázky jsem byla přepojena dále. Do třetice jsem konečně získala přesnou odpověď, ale o velké ochotě úřednice se nedá mluvit. Z jejího hlasu bylo patrné, že můj obecný dotaz považovala za ztrátu času.

Otázka zdravotní pojišťovna telefon:
Dobrý den, mám příjmy ze závislé činnosti a zároveň podnikám na základě živnostenského oprávnění. Musím z obou těchto příjmů platit zdravotní pojištění?

Všeobecná zdravotní pojišťovna poskytuje informace na modré lince, kde je hovor zpoplatněn jako místní. Na vytočeném čísle se ozval automat, který nabídl různé okruhy otázek. Po volbě zazněl velice příjemný hlas mladé slečny, která nám podala korektní odpověď bez zádrhelů. Projevila dokonce další zájem a nakonec poděkovala za zavolání. Z průběhu hovoru bylo patrné, že se jedná o profesionální telefonistku. Také informační linka Zdravotní pojišťovny MV ČR je modrá a průběh hovoru byl podobný předešlému. Po krátké době po zavolání se ozvala profesionální operátorka, která zodpověděla veškeré otázky bez zaváhání.

Na závěr bych shrnula, že si, dle mého mínění, nejlépe vedly zdravotní pojišťovny. Velice dobře a kvalitně také odpovídali na Ministerstvu financí. Nejhůře bych ohodnotila odpovědi správ sociálního zbezpeční. Jsem ale přesto ráda, že jsem se i v takto hektickém období většinou dočkala celkem přijatelných odpovědí.

/>
ČSSZ nám jako reakci na náš článek 31.3. napsala

V článku mimo jiné uvádíte, že jste e-mailové adresy, na které jste poslali vaše dotazy k OSVČ, získali přímo z internetových stránek daných institucí (pracovišť ČSSZ v Praze a Brně) v sekci informační kancelář. To ale nemůže být pravda – zde najdete adresy elektronických podatelen ČSSZ.

Provoz elektronických podatele stanovuje zákon a z něj mimo jiné vyplývá, že e – Podání musí být opatřena elektronickým podpisem. To dle všeho váš e-mail s dotazem týkající se OSVČ neobsahoval, proto bylo podání zamítnuto a obdrželi jste odpověď: „Datová zpráva odmítnuta z důvodu nesplnění náležitostí podle zvláštního právního předpisu. Datová zpráva nebyla podepsána zaručeným elektronickým podpisem“.

Česká správa sociálního zabezpečení se nemůže zabývat anonymními podáními, reaguje na dotazy, z nichž je jednoznačná identita autora. Tu ale pouhá e-mailová adresa nezaručuje, a to z několika důvodů:

  • na internetu si může kdokoliv zřídit e-mailovou adresu na jakékoliv jméno,
  • u e-mailové adresy není možné získat jednoznačné potvrzení o převzetí zaslané informace,
  • z e-mailové adresy se nedá ověřit identita – to umožňuje pouze elektronický podpis vydaný akreditovanou certifikační autoritou,
  • pokud by se reagovalo na všechny e-maily, musela by ČSSZ reagovat například i na spamy či reklamní nabídky, které s její činností nemají nic společného.

Co se týče telefonických dotazů na ČSSZ – máte pravdu, že linky všech pracovišť ČSSZ jsou v této době velmi vytížené. Proto ČSSZ zveřejňuje maximum informací na svých webových stránkách (www.cssz.cz) a proto jsou již řadu let všechna její pracoviště pro veřejnost otevřena každý pracovní den. Tak, aby se záležitosti všech klientů mohly vyřídit co nejdříve. Proto také vzrůstá nabídka elektronických služeb, které ČSSZ poskytuje – nyní mohou lidé využívat tři plně elektronická podání dokumentů (http://www.cssz.cz/epodani/epodani.asp) . Vždy přitom musí být opatřena elektronickým podpisem, který je záruku jednoznačné identifikace odesílatele a bezpečnosti e - Podání.

Vyjádření redakce Finance.cz

Účelem průzkumu bylo prověřit kvalitu poskytovaných informačních služeb pro občany. Většina institucí má zřízené informační maily, na které je možné zasílat dotazy. Je sice chvályhodné, že ČSSZ poskytuje možnost elektronického podání, ale my jsme potřebovali pouze informaci. Přitom jsme se opravdu k e-mailové adrese posta@cssz.cz dostali přes sekci informační kancelář, která se skrývala pod odkazem: "Můžete nás též kontaktovat elektronickou cestou". Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali způsobem, jakým by postupovala většina běžných uživatelů internetu. Možná by nebylo na škodu, kdyby na základě našich zkušenosti ČSSZ zřídila obecnou e-mailovou adresu, na které by se běžný občan mohl pouze informovat bez nutnosti zprávu "podepisovat" elektronickým podpisem.

Autor článku

Nadja Fehimovič  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU