Živnostníci mnohde "zavírají krám"

19.07.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Západní Čechy

Západní Čechy

Především na bankovní sektor si stěžují drobní západočeští podnikatelé, kteří by při nižších úrokových sazbách a v případě větší vstřícnosti bank svoje živnosti rozšiřovali, ale jsou spíše nuceni výrobu utlumovat. "Úroky z úvěrů jsou v tomto státě likvidační záležitostí. Kdybychom měli nižší úroky, úvěry by pro nás byly dostupnější a banky by se zasloužily o rozvoj firem a zaměstnání většího počtu lidí," uvedl p

ro náš list spolumajitel uměleckého truhlářství v Rokycanech Milan Svoboda, který zaměstnává dva pracovníky. Podle něj za takovýchto podmínek zmizí střední stav, mnoho malých živnostníků ukončuje činnost a zůstanou jen enormně bohatí a chudí.

Na úbytek mal

ých truhlářství si podle Svobody stěžují i dodavatelé dřeva, kterým se tak snížily významně dodávky pro pily a dřevopodniky. "Na naší poptávce jsou závislí větší podnikatelé, kteří budou muset také omezovat činnost," dodal Svoboda s tím, že účinněji by se měly ve prospěch malého a středního podnikání angažovat cechovní organizace.

Výhody blízkosti německých hranic využil jako jeden z mnoha západočeských podnikatelů Josef Šůstek, který si přes inzerát našel odbyt na ptačí krmítka, která vyrábí s deseti zaměstnanci v Bělé nad Radbuzou. Rychlejšímu rozvoji jeho firmy, která funguje od roku 1994, brání také podle Šůstka malá vstřícnost bank při poskytování úvěrů menším firmám. Pochvaloval si však vstřícnost města, které zdejší podnikání podporuje například odl

ožením splátek za pozemky města. Malým a středním firmám, které mají perspektivní výrobky s velkou přidanou hodnotou, v Plzni pomáhá podnikatelské a inovační centrum (BIC), které bylo před pěti lety založeno městem Plzní. V nejbližší době hodlá BIC svoje prostory rozšířit o nové technologické centrum na podporu výzkumných a vývojových projektů firem.

Ostravsko

Žádost o živnostenské oprávnění zrušilo v Ostravě z vlastního popudu od počátku letošního roku 115 lidí. Přestože důvod neuvádějí, podle pracovníků zdejšího živnostenského úřadu bývá nejčastějším ztráta schopnosti produkovat zisk.

Ostravská firma PeN, která vznikla v roce 1991, soustřeďuje své podnikatelské aktivity na výstavbu GSM sítí, rozvodů kabelové televize a rekonstrukce budov. Po složitých začátcích má dnes 24 zaměstnanců a docela solidní postavení na trhu. "Veškeré investiční akce jsme si hradili z vlastních prostředků. Získat úvěry je však pro začínající podnikatele tvrdým oříškem, na němž si mnozí vylámou zuby. Značný problém vidím v rychl

e se zvyšujících cenách nákladových položek blížících se úrovní zemím EU - energie, pohonné hmoty, nájemné apod. Proti tomu jsou naše produkty oceňovány českými měřítky," konstatuje její majitel Petr Návrat. Podle něho stát malým a drobným podnikatelům vytváří stále tvrdší prostředí - růst nákladů, daňovou zátěž, administrativní náročnost. "Na druhé straně nenabízí satisfakci v podobě tvrdě prosazované vize lépe fungující ekonomiky. Takové, v níž nebudou zvýhodňováni pouze zahraniční investoři a obrovské firmy, které jsou na pokraji krachu," poznamenal Návrat. Za nepříliš šťastnou považuje přitom poslední novelu živnostenského zákona, která mimo jiné dále zpřísňuje podmínky vstupu nových subjektů na naši podnikatelskou scénu. "To může být zvláště citlivé tady na Ostravsku. Povede to ke zpomalení růstu drobného podnikání, které by mělo být motorem zaměstnanosti," uzavřel Návrat.

Praha

Pražští živnostníci a drobní podnikatelé uznávají, že mají vzhledem k návštěvnosti a soustředění velkých firem a institucí oproti svým kolegům v jiných regionech podstatně výhodnější podmínky. Přesto mají také s mimopražskými podnikateli obdobné problémy.

Jeden z představitelů Sdružení podnikatelů například uvedl: "V roce 1997 jsem zaplatil Komerční bance na Václavském náměstí za posouzení dobrého projektu v hodnotě 100 miliónů korun poplatek 50 tisíc. Posléze jsem nic nedostal a úvěr na stejný projekt získala německá firma PEMA od Deutsche Bank. Jednalo se o privatizaci ČSAD Chabry. 86 kamiónů Volvo s návěsem, budovy v hodnotě a

si 50 miliónů, nákladní vozy TATRA, rozsáhlé pozemky a podobně. Je to legrace, ale ta mě stála 50 tisíc."

Také jedna z pražských už zkušených podnikatelek, která nechtěla být jmenována, si postěžovala na dostupnost úvěrů, a to nejen z hlediska úroků. "Bylo to strašné vyjednávání. Nakonec to spravil menší úplateček," přiznala. Obdobně v jejím hodnocení dopadl i finanční úřad. "Když se zeptáte, jak si vyložit určité paragrafy, řeknou vám, že výklad zákona je velmi nejednotný, ale není závazný pro řádného spr

ávce daní. A když si tam dojdete, tak vám tam arogantně řeknou, že máte jít na úřad na jiné Praze," dodala podnikatelka.

Zdroj: HN z 19. 07. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU