Letos podruhé si může ČR sama o sobě přečíst, jak je na tom podle MMF s dodržováním mezinárodních norem, přesněji, jak v tomto směru pokročila v porovnání s rokem 1999. Součástí zkoumání je i včasné a úplné poskytování důležitý
ch ekonomických dat.Experimentální zpráva o dodržování standardů a norem (Experimental Report on the Observance of Standards and Codes, ROSC) byla pro Českou republiku vypracována poprvé v loňském roce a její aktualizace se objevila letos jako jedna z příloh zprávy MMF o vývoji české ekonomiky. Ačkoliv Fond začal s takovým hodnocením zemí teprve nedávno, sesbíral již řadu zkušeností a výsledky své práce v některých zemích uvádí na webových stránkách. Vypracování a veřejné publikování ROSC podléhá souhlas
u dané členské země.Fond ocenil pokrok
Zpráva ROSC pro ČR vyslovuje jednoznačné uspokojení se změnami, které přinesl nový zákon o rozpočtových pravidlech. Ten mj. v budoucnu neumožní bez souhlasu Parlamentu utrácet příjmy, s nimiž se dopředu nepočítalo. Fond rovněž ocenil, že vláda již nebude mít naprosto volnou ruku v udělování nejrůznějších garancí. "V minulosti vláda naakumulovala velký objem těchto sporných závazků, které by mohly v budoucnu zvýšit veřejný dluh," řekl k tomu Roger Nord, zástupce MMF p
ro ČR a Maďarsko, a dodal, že změna, ke které se přistoupilo, představuje jednoznačně krok správným směrem. Nová rozpočtová pravidla, která jsou již aplikována při přípravě rozpočtu na rok 2001, přibližují podle Norda českou praxi té mezinárodní.Fond si r
ovněž všímá změn, které přináší novela obchodního zákoníku, zejména ve smyslu posílení práv minoritních akcionářů a povinného výkupu, činnosti Komise pro cenné papíry a ujasnění odpovědnosti statutárních orgánů podniku. Tyto změny by měly přispět ke shodě s tzv. principy řízení společností uplatňovanými OECD.Pozitivně je Fondem hodnocena také snaha o změny v oblasti cenných papírů. Novela zákona o Komisi pro se teprve začne připravovat, měla by nabýt účinnosti pravděpodobně v prosinci příštího roku. Zatím Komise předložila pro veřejnou diskusi návrh principů "slušného chování" na trhu cenných papírů. Cílem je zavést všeobecná pravidla chování pro účastníky trhu a specifikovat jejich základní odpovědnosti. Komise přitom vycházela z principů pu
blikovaných Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry.Vzkaz investorům
Prostřednictvím ROSC mají třetí strany příležitost dozvědět se, do jaké míry jsou v ČR fiskální a měnová politika, bankovní dohled, dohled nad trhem cenných papírů a poskytování statistických údajů prováděny v souladu s mezinárodními standardy a kodexy.
"Kdyby řada těchto položek nebyla uskutečňována podle uvedených standardů, znamenalo by to, že se snižuje transparentnost, spolehlivost a zvyšuje riziko neočekávaných změn," řekl nám k tomu Petr Sedláček, pracovník sekce mezinárodních organizací a EU České národní banky, a dodal: "Smyslem naší účasti bylo, aby ČR jednak získala názor renomované mezinárodní instituce, jak postupuje v této oblasti, a aby se díky tomuto transparentním
u přístupu zlepšil obraz ČR v očích investorů. To se podle nás na základě této zprávy podařilo."Dimitrij Loula, vedoucí oddělení mezinárodních finančních organizací na Ministerstvu financí (MF), zastává názor, že zpráva má napomoci vládním institucím identifikovat oblasti, ve kterých by bylo účelné zvýšit transparentnost, a poskytovat také důležité informace pro rozhodování potenciálních investorů. "Ze zprávy mohou vyplynout dva základní typy varování," říká D. Loula. "Pro vládní instituce jsou to varován
í týkající se fiskální politiky, monetární politiky, bankovního dohledu, trhu cenných papírů atd. a pro potenciální investory varování o případném růstu rizika na daném trhu." ČR se představuje prostřednictvím ROSC jako země, která má zájem o transparentnost. Obraz bude tedy ovlivněn převážně k lepšímu, soudí Loula.Denní hlášení
Samotný fakt, že Česká republika se přihlásila k účasti na projektu ROSC, neklade na české úřady a instituce žádné zvýšené nároky. To potvrzuje jak P. Sedláček z ČNB, tak i Jan Tuček, ředitel sekce informačních služeb a prezentací Českého statistického úřadu.
Součástí hodnocení zemí v rámci ROSC je však i schopnost dodávat potřebná data pro potřeby Fondu a plnit tak kritéria SDDS (Special Data Dissemination Standard). Česká republika se přihlásila k systému SDDS 21. dubna 1998. Na této činnosti participují metodici statistiky z ČSÚ, Ministerstva financí, ČNB. Centrální banka zároveň plní funkci koordinátora pro údaje za celou republiku.
V současné době jsou na příslušné internetové stránce MMF - Dissemination Standard Bulletin Board (DSBB) - umístěny základní informace o údajích ze 47 zemí. Česká republika byla MMF vyhodnocena jako třetí země co do kvality metodického popisu dat.
Na realizaci nových požadavků, s nimiž přichází MMF, má každá země určité přípravné období, neboť je zpravidla nezbytné upravit počítačové programy pro zpracování dat a někdy i udělat zásahy do účetnictví.
K rozdílům, které ČNB zaznamenala v souvislosti s SDDS, patří například publikování výše devizových rezerv. Od druhého čtvrtletí tohoto roku jsou zveřejňovány v měsíční periodicitě. Další změna se objevila ve výkazech objemu vývozu a dovozu zboží, které se lišily od údajů celní statistiky. Šlo například o oceňování dodávek plynu z Ruské federace, který b
yl dovážen proti starým pohledávkám ČR vedeným v převoditelných rublech. Znamená to, že celní deklarace při dovozu ruského plynu obsahovaly smluvní ceny, které byly nižší než ceny tržní, doporučované MMF pro výkaz běžného účtu platební bilance. Proces přibližování metodiky vývozu a dovozu zboží k mezinárodním standardům prošel v minulých letech vývojem a spolupracovali na něm pracovníci Generálního ředitelství cen, ČSÚ, MPO a ČNB.Jan Tuček z Českého statistického úřadu konstatoval, že MMF dodávají stejné informace jako v minulých letech. Co se změnilo k lepšímu, je způsob dodávání dat Fondu: požadované údaje se totiž jednoduše zaznamenají do tabulek na internetových stránkách MMF.
Naopak podle Ministerstva financí je informační systém SDDS kvalitativním zásahem do národních statistik, zejména pokud jde o strukturu a rozsah poskytovaných dat. Systém SDDS totiž požaduje, aby makroekonomická data byla členěna podle čtyř sektorů ekonomiky: reálného, fiskálního, finančního a zahraničního. MMF vyžaduje například
podrobnější údaje o státním dluhu - ty jsou nyní předávány čtvrtletně. Před přístupem k SDDS byla data poskytována MF většinou faxem, nyní se předávají převážně elektronicky (data požadovaná v rámci SDDS jsou též zveřejňována na internetové stránce MF ČR).Zdroj: Ekonom 33/2000
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
Cupra Terramar VZ e-Hybrid (200 kW): Chce být za každou cenu originální
