Reformní země střední Evropy si letos mohou vést lépe než v minulých letech. Výkonnost středoevropské "čtyřky" by se podle předpovědí odborníků mohla zvýšit z loňských průměrných 2,5 procenta na asi 3,8 procenta a po třech letech hospodářského úpadku by se měla oživení letos dočkat i Česká republika. Ta za svými sousedy dosud značně zaostávala. Po loňském poklesu o 0,2 procenta by podle odhadů odborníků mohla česká e
konomika zrychlit až o 2,5 procenta. I tak poroste výrazně pomaleji než hospodářská jednička regionu Maďarsko a druhé Polsko, jejichž hrubý domácí produkt by měl letos povyrůst o 6,4 a 4,1 procenta. Pokud se předpovědi ekonomů vyplní, mohla by naopak Česká republika poprvé od roku 1994 v tempu růstu těsně předstihnout Slovensko.EKONOMIKY TÁHNE RŮST EXPORTU
P
říznivý hospodářský vývoj středoevropských zemí odborníci přisuzují zejména oživení ekonomik evropské patnáctky. To v posledních měsících táhne průmyslovou výrobu ve všech zemích regionu, která se promítá do silného růstu vývozů do Evropské unie. Například Česká republika vyvezla za prvních šest měsíců na západoevropské trhy o 23,5 procenta více než v minulém roce, Slovensko dokonce o 29,6 procent více. Loni nevýrazné vývozy mírně vylepšuje i Polsk o. "Polský export byl silně postižen ruskou krizí v polovině předminulého roku, kdy firmy přišly o trh tvořící zhruba osm procent polských vývozů.Přesunout vývozy na západ bylo těžké. Problémem polského zboží je, že je horší než u rivalů z České republiky a Maďarska," říká Marcin Mros z varšavské kanceláře Wood&Company. Rostoucí poptávka v západní Evropě je jedním z motorů růstu průmyslové výroby i v Maďarsku. To je však svázáno s vývojem západních ekonomik
méně než jeho sousedé. "Pro Maďarsko je z hlediska obchodu velmi důležitá zejména severní Itálie a jižní Německo. Výkyvy v unii se ho příliš nedotýkají," říká profesor Budapešťské univerzity László Csaba. Příčinou růstu výroby je podle něho úspěšná restrukturalizace průmyslu, která probíhá zejména v režii nadnárodních firem vytvářejících přes 35 procent maďarských vývozů.CENY POROSTOU JEN MÍRNĚ
Středoevropské země by si podle odborníků měly v příštích dvou letech poradit přes vyšší tempo růstu i s inflací, která by se měla zvyšovat jen mírně. To by měl být případ České republiky, která zůstává s loňským růstem cen o 2,1 procenta zemí, kde se zdražuje nejméně. S růstem cen ale bojují ostatní země regionu. "Inflace je v Polsku problém. V současnosti zaží
vá země silné tlaky na růst cen, které pocházejí zejména ze zdražování potravin, což je výsledek loňského uvolnění některých dosud regulovaných cen. Potraviny přitom před rokem 1999 inflaci spíš brzdily," říká Marcin Mros.LIDÍ BEZ PRÁCE STÁLE PŘIBÝVÁ
S
třední Evropa naopak musí podle ekonomů počítat se zvyšujícím se počtem lidí bez práce. Výjimkou by mělo být pouze Maďarsko, kde na konci druhého čtvrtletí počet nezaměstnaných dosáhl 6,5 procenta, meziročně o 0,4 procenta méně. "Nezaměstnanost se bude v Maďarsku dále snižovat. Příznivě působí zejména to, že investoři se už nesoustředí jen na velká města, kde je nedostatek pracovních sil, ale přesouvají se na východ od Budapešti do oblastí s vyšší nezaměstnaností," míní László Csaba. Na Slovensku a v Polsku zůstane nezaměstnanost velmi vysoká. Řady nezaměstnaných pomalu houstnou i v České republice. "Slovenský trh práce není dost pružný, je zde malý rozdíl mezi minimální mzdou a podporou v nezaměstnanosti, který lidi nemotivuje hledat práci," soudí ekonom londýnské JP Morgan Zdenko Stefanides.DALŠÍ REFORMY JSOU NEZBYTNÉ
Ekonomické vyhlídky čtyřky reformních zemí usilujících o vstup do Evropské unie vypadají poměrně příznivě. Odborníci však upozorňují, že pokud má být růst trvalejší, musí se tempo reforem zvýšit. "Maďarsko je nyní ve druhé fázi transformace, ve které jde o společnosti jako jsou železnice nebo zbrojovky. Stojíme rovněž před reformou veřejné správy a zdravotnictví. To jsou sociálně citlivé sektory, kde je vůči reformám odpor," říká Csaba. V
transformaci průmyslu zatím zůstávají ostatní země pozadu. Polsko začalo s restrukturalizací hutnictví i přes silný odpor odborů a čeká ho obtížná reforma zemědělství. "Zemědělství, které bude jablkem sváru při vyjednávání s EU, je nezbytné reformovat.Pol
ští farmáři by totiž po vstupu do EU nebyli schopni svým rivalům z unie konkurovat," říká Marcin Mros. Dohnat náskok svých rivalů v přípravách ekonomiky na vstup do unie není podle odborníků pro Českou republiku nemožné. "Pokud dokončí privatizaci bank a restrukturalizaci průmyslu, může se těšit na dlouhodobý růst jako Maďarsko a Polsko," míní Bechara Madi z investiční banky Morgan Stanley Dean Witter. Nejméně dosud v reformách pokročilo Slovensko, kde je privatizace bank a restrukturalizace průmyslu teprve na začátku. "Slovensko čelí problémům, s nimiž se Česká republika potýkala před dvěma či třemi lety. Současná vláda ale reformy zrychlila a privatizace bank by mohla být u konce už ve druhé polovině roku 2001," říká Stefanides.Zdroj: MF Dnes z 31. 07. 2000