Špidlova reforma zvýší nezaměstnanost

21.07.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ministr Špidla chce zlepšit situaci českých nezaměstnaných a usnadnit jim zpětné zapojení do pracovního procesu

Ministr Špidla chce zlepšit situaci českých nezaměstnaných a usnadnit jim zpětné zapojení do pracovního procesu. Problém nezaměstnanosti se vyskytuje ve všech vyspělých ekonomikách a neexistují žádné snadné recepty na jeho řešení. U nezaměstnaných totiž po určité době dochází ke změnám, které snižují možnost jejich znovuzaměstnání. Jednou z nich je postupná degradace jejich lidského kapitálu (zkušenosti, schopnosti, praktické i teoretické znalosti získáv

ané a udržované prací). Dlouhodobě nezaměstnaný chirurg či inženýr určitě nebude schopen podávat okamžitě plnohodnotný výkon, který by od něj zaměstnavatel očekával.

S prodlužující se dobou nezaměstnanosti a po opakovaných neúspěších při hledání práce se navíc objevuje frustrace a postupné otupění, vrcholící v nezájmu o práci. Nemít práci přestává být nepříjemným stigmatem a stává se něčím normálním. Nezaměstnaný si zvykne být bez práce, pobírá podporu a užívá si volného času. Špidla chce tento bludný kruh

rozetnout, což je chvályhodné. Řešení vidí v možnosti pracovat za mzdu a současně pobírat buď podporu, nebo sociální dávky. Nynější zákon to neumožňuje. Reforma tak pomůže při obnově lidského kapitálu a snad odstraní i psychologické problémy spojené s dlouhodobou nezaměstnaností. Návrh je zatím velice vágní, a není proto možné přesně kvantifikovat dopady reformy na trh práce. Lze ale provést kvalitativní analýzu a poukázat na zřejmá úskalí návrhu.

Dá se předpokládat, že souběh mzdy a podpor bude možný do určité hranice, např. do výše minimální mzdy. Kombinovat mzdu a podporu je možné dvěma způsoby. V prvním případě má nezaměstnaný nárok na mzdu a nekrácenou podporu v nezaměstnanosti. V druhém bude docházet ke

krácení sociální dávky úměrně tomu, kolik peněz vydělá. (Nelze uvažovat o krácení 1:1, vydělaná koruna = koruna ztracená z dávky. Pak by pro nezaměstnaného bylo nejvýhodnější nepracovat.) V obou případech nezaměstnaní opravdu začnou pracovat, ale budou pracovat jen do té míry, aby jim zůstal nárok na oba příjmy. Záměr ministra Špidly by byl naplněn. Nezmění ale reforma chování ostatních lidé na trhu práce? Změní. Na nové schéma určitě zareagují lidé pracující v normálním pracovním poměru. Pro řadu z nich bude výhodnější zkrátit pracovní dobu a začít pobírat podporu.

Půjde hlavně o ty, kteří pracují kratší dobu, nebo o lidi, jejichž výdělek jen o málo přesahuje hranici mzdového minima. Navrhovaná reforma má tak hned několik záporných dopadů. Celkově vzroste počet nezaměstnaných, čímž se zvýší objem prostředků na sociální dávky. Vláda bude buď nucena zvýšit daně, nebo bude-li chtít zůstat daňově neutrální seškrtat některé jiné programy. Nižší počet zaměstnaných přinutí zaměstnavatele zvýšit mzdy, aby nedocháze

lo k hromadným odchodům. Dojde tak k uměle vyvolané mzdové inflaci. Situace podniků se tím asi také zhorší (nutnost platit vyšší mzdy, daně). Špidlova reforma tedy více problémů přinese, než vyřeší. Jakékoliv sociální inženýrství, i to vedené těmi nejlepšími úmysly, totiž v sobě často skrývá pořádné čertovo kopyto. Z dlouhodobého hlediska je na problematiku nezaměstnanosti nejlepším lékem stabilně vysoký hospodářský růst. Vláda by se tedy měla spíše zamýšlet nad tím, jak dlouhodobě podpořit růst našeho hospodářství.

Zdroj: LN z 21. 07. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU