Svět financí čekají změny. Stále větší oblib u si totiž začínají díky internetu vybojovávat virtuální neboli elektronické peníze. O revoluci, jako když se z mincí ražených ze zlata a stříbra přešlo na papírov
é bankovky, však nejde. Internet by se podle odhadů odborníků měl stát oborem jedenadvacátého století. Objem elektronického obchodování mezi firmami či podniky a zákazníky prostřednictvím celosvětové počítačové sítě v nejbližších letech prudce poroste. Stále však existuje velký počet těch, kteří bezpečnosti elektronických finančních transakcí nevěří.Firmy působící na internetu proto nedůvěřivcům, kteří nechtějí používat své platební karty, začínají nabízet alternativu virtuální měnu.
Tyto kyberpeníze fyzicky jako bankovky nebo mince neexistují. Jsou to v podstatě jakési kredity, které uživatelé internetu zatím získávají za navštívení rozličných webových stránek nebo za vyplnění různých dotazníků využitelných pro komerční účely. Tyto kredity však mohou následně použít pro nákup skutečného zboží.
Provozovatelé on-line obchodů se tak snaží zákaz
Například společnost beenz.com, která vznikla před dvěma lety, má v oběhu po celém světě již přibližně miliardu svých beenzů (podle angl. beans zlámaná grešle, krejcar). Dvě stě beenzů má přitom hodnotu jednoho amerického dolaru, a lze si je někdy dát dokonce převést a proplatit šekem.
Existují ale i další digitální měny: flooz (floozy angl. běhna), kterou zákazníci získají jako bonus při nákupu prostřednictvím kreditní karty nebo peněžním převodem, cybermoola (moola angl. prachy), která funguje podobně jako předplacená telefonní karta nebo cybergold (goldangl. zlato), kterou zákazníci získávají za navštívení webových stránek sponzorů
virtuálního obchodu. Pozice dolaru jako nejsilnější světové měny podle odborníků ohrožena zdaleka není. Americká centrální banka uvádí, že ve světě je v oběhu asi 571,4 miliardy dolarů. Objevuje se však jiný problém.Někteří odborníci se totiž domnívají, že do velkých potíží by se s rostoucí oblibou a využíváním kyberpeně
z mohly dostat centrální banky.Ty se snaží kontrolovat vývoj ekonomik jednotlivých zemí tím, že povolují nebo přiškrcují kohoutky u finančních toků. Na virtuální peníze však centrální banky nemají žádný vliv a pravomoci.V budoucnu by pak v případě mnohem větších objemů nákupů nemusely být schopny odhadnout, jaké množství peněz se v e-businessu točí. Budou proto mít zřejmě problémy s měřením ekonomické aktivity jednotlivých zemí nebo s určováním inflace. Problematické pak může být i stanovování úrokových sazeb.
Na katastrofické scénáře je však podle odborníků ještě dost času. Virtuální měny jsou v oblibě nyní, kdy je ještě stále problémem platit na internetu reálnými penězi. Vývoj však jde rychle dopředu a během několika let se bezpečnost finančních transakcí na internetu zřejmě podaří zvýšit.
V současné době se na síti obchoduje v naprosté většině případů pomocí kreditních karet (92 procent on-line transakcí). Z tohoto koláče dokážou virtuální peníze ukousnout zřejmě jen malý kousek do tří let by se "kreditkami" mělo platit pouze 75 procent obchodů. Čeká se ale obrovský rozmach bezdrátových přístrojů, jako jsou palmtopy, mobilní telefony nebo osobní digitální asistenti, které budou uživatelsky mnohem přátelštější. Ty pak zřejmě virtuální peníze zatlačí zpět do pozadí.
Zdroj: LN z 21. 07. 2000