Ačkoli objem přímých zahraničních investic směřujících do České republiky stoupá, mohl by být podle realitních makléřů ještě vyšší. Příliv přímých investic směřujících do České republiky se podle údajů centrální banky neustále zvyšuje. I přes překážky administrativního charakteru, na které zahraniční developeři a investoři neustále poukazují, byl zájem o naši republiku v minulém roce vyšší, než tomu bylo například v Polsku či Maďarsku. Podle studie Real Estate review: 2000 v
ydané společností Colliers International se přímé zahraniční investice v celé střední a východní Evropě zvýšily z 13,2 mld. USD v roce 1997 na 16,5 mld. USD v roce 1999, a to i přes ekonomickou krizi v Rusku. "Za poslední rok vzrostly přímé zahraniční investice do České republiky na 600 mil. amerických dolarů. S touto částkou se tak naše země dostala na první příčku pomyslného investičního žebříčku sestavovaného na země střední a východní Evropy. Již uváděná analýza uvádí, že největší podíl na investicích má Německo, USA a Nizozemsko.Pozitivním impulsem pro zahraniční investory bylo zavedení systému pobídek, který se již dnes začíná podle agentury pro zahraniční investice Czechinvest projevovat. Jedná se především o finanční podpory a daňové úlevy, které se vztahují na investory přinášející do ČR nové pracovní příležitosti a kapitál.
"Zahraniční investment v naší zemi jednoznačně preferuje oblast průmyslu a administrativy," uvádí Jan Mleziva z realitní společnosti B.I.R.T. Nicméně i na rezidenčním poli se lze setkat s bonitními investory. Klasickou ukázkou je například nizozemská společnost ING Real Estate.
Díky systému pobídek určených zahraničním investorům hrají u přímých zahraničních investic prim tzv. rozvojové zóny. Ty vznikají na celém území republiky a téměř všechny obce v Čechách i na Moravě se snaží jejich prostřednictvím "přilákat" bonitní investory do svého regionu. Asi nejznámější rozvojovou zónou se v ČR stala Borská pole v Plzni, kde se investiční aktivity rozběhly bez větších problémů. Dnes
zde působí například japonská Matshushita, IAG, nebo hypermarket Carrefour.Do rozvojových (většinou průmyslových) zón jdou vyjma státních a obecních peněz i prostředky z fondu Phare. Nemovitosti určené k podnikání v rozvojových zónách jsou zahraničním investorům nabízeny nejčastěji prostřednictvím agentury Czechinvest, nebo Ministerstva pro místní rozvoj.
Investorům vadí byrokracie
Ačkoli by v Praze měli být díky relativně největšímu zájmu zahraničních investorů zástupci města na jednání se svým partnerem připraveni, skutečnost je bohužel odlišná. Investoři i developeři, kteří chtějí vložit své finanční prostředky do nemovitého majetku na území Prahy, poukazují především na neskutečně vleklá jednání se zástupci a zaměstnanci města. Nepopsatelná jednání pr
obíhají například na Útvaru rozvoje města, který je zpracovatelem územního plánu Prahy a kam musí investor zamířit v případě, že je jeho investiční záměr například jen v nepatrném rozporu plánovaného funkčního využití území. "Často se nám zdá, že místní úředníci se zde ani nezajímají o reálný svět kolem sebe. Na starosti mají jen jediné, a to kdy jim končí pracovní doba. Daleko závažnější je ale fakt, že řada z nich ani nezná skutečnou podobu území, do něhož chce investor vložit své peníze a neustále se odvolávají na mapy, které jsou několik let staré," uvádí zástupce zahraničního investora, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován a dodává, že "jednání s památkáři a odborem životního prostředí je vůbec samostatnou kapitolou. Jako kdyby kompetentním osobám tady nevadilo, že pokud se nebude do starých, památkově chráněných objektů investovat, spadnou jim na hlavu."Vyjma přebujelé byrokracie a neochotě nejnižších článků státní sféry spolupracovat se zahraničními partnery patří k negativům českého realitního trhu i skutečnost, že zde téměř nejsou v bankách k dispozici dlouhodobé úvěrové zdroje pro financování nemovitostních projektů. V případě, že zahraniční subjekt požádá o úvěr jinou než tuzemskou banku, vystavuje se kursovému riziku, což může nepříznivě ovlivnit i předpokládanou míru návratnosti.
Do kolonky minus je možné zařadit i nízkou cenu nemovitostí. Tu lze sice na jedné straně považovat za výhodu, na straně druhé to přináší problémy s jejich nízkou likviditou. V případě investic do rezidenční oblasti hraje nezanedbatelnou úlohu i relativně nízká koupěschopná poptávka obyvatelstva.
Co naopak investory láká?
Zahraniční investment dnes hlavně oceňuje relativní měnovou stabilitu české koruny. V porovnání s okolními zeměmi máme i výhody v podobě dobré dopravní dostupnosti. "Nejde jen o polohu ve středu Evropy, ale například i o hustotu železniční sítě," vysvětluje nezávislý ekonomický poradce Zdeněk Sikora.
Na jednu stranu negativní faktor v podobě nízkých cen realit je za určitých okolností chápán při jejich nákupu jako výhoda. V neposlední řadě stále více investorů vyzdvihuje i tradici české stavební výroby. To se může na první pohled zdát při rozhodování investorů zanedbatelné, nicméně realitní makléři upozorňují, že i tento fakt může ve srov
nání s Portugalskem, Řeckem či Španělskem rozhodnout v náš prospěch.V případě investic směřujících do průmyslové výroby hraje důležitou roli i levná a kvalifikovaná pracovní síla.
Nejvíce bylo proinvestováno v Praze
"V roce 1999 bylo na území Prahy proin
vestováno při stavbě budov 50 miliard korun," říká předseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Petr Kužel. V této sumě jsou zahrnuty finanční prostředky zahraničních i tuzemských investorů na výstavbu objektů, které byly v minulém roce kolaudovány. Objem peněžních prostředků vynaložených ze strany zahraničního investmentu ještě není pro rok 1999 znám. V roce 1998 se však jednalo o téměř 202 mld. korun. Na rozdíl od výše uvedené částky jsou v celkovém objemu investic uvedeny prostředky na výstavbu budov, jejich zařízení a na infrastrukturu.V současnosti je jednou z největších pražských investic směřujících do nemovitostí přestavba Smíchova. Projekt Anděl, se kterým přišla nizozemská společnost ING, se zrodil v roce 1990 a letos na podzim
bude zkolaudován.Stejně jako v jiných městech v ČR existují i v hlavním městě rozvojové zóny. Velké šance na kvalitní rozvoj skrývá především oblast Manin (zahrnuje oblast Libně a Karlína) a území, které se nachází mezi Běchovicemi a Dolními Počernicemi. Na druhé jmenované ploše by měl během několika následujících let vzniknout první pražský technologický park. "Rozvojovou zónu v Běchovicích jsme ale ještě žádnému investorovi nenabízeli," odpověděl na otázku HN pražský radní Filip Dvořák.
Ani Brno nechce zůstat pozadu
Zatím posledním investorem, který projevil zájem vložit finanční prostředky do Brna, je společnost Flextronic. "Společnost již získala před několika dny na svůj investiční záměr územní rozhodnutí," dodává vedoucí odboru hospodářského rozvoje Marie Jalová z brněnského magistrátu.
Vyjma rozvojové zóny Slatina (známé také pod názvem Černohorská terasa), kam se svým investičním záměrem směřuje nadnárodní společnost Flextronic, je v brněnské metropoli ještě zóna Jižní centrum a Technologický park. Podle Jalové však brněnský magistrát v současnosti pracuje na přípravě dalších rozvojových zón, které by měly být nejen zahraničním investorům nabízeny prostřednictvím rozvojové agentury Czechinvest.
Zdroj: HN z 21. 07. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
