Jednou z otázek sociálního zabezpečení, které jsou v poslední době středem pozornosti odborníků i široké veřejnosti, jsou předčasné odchody do starobního důchodu
. Zákon o důchodovém pojištění č. 155/ /1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravuje dva typy předčasných starobních důchodů.Krácení je trvalé
První typ není závislý na tom, zda občan je evidován na úřadu práce jako nezaměstnaný. Umožňuje mu v § 31 rozhodnout se zvolit datum přiznání důchodu. Důvody nejsou rozhodující a v žádosti o důchod se neuvádějí. K tomuto předčasnému starobnímu důchodu je třeba, aby občan prokázal dobu pojištění nejméně 25 let a do dovršení důchodového věku mu chybějí nejvýše tři roky.
Zaměstnanec dosáhne "důchodového" věku v srpnu v roce 2001. Předčasný starobní důchod může dostat již o tři roky dříve, tedy od srpna 1998. Vznikne-li mu nárok na starobní důchod později, např. v roce 2003, může odejít do předčasného důchodu v roce 2000.
Tent
o typ důchodu se přizná nejdříve ode dne podání žádosti. Občan, který zvolí tento starobní důchod, musí počítat s jeho nižší procentní výměrou. Výpočtový základ, z něhož se důchod stanoví, se snižuje o 0,6 % za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku. Po dosažení důchodového věku se však tento důchod nepřepočítává a občan ho bude dostávat i nadále ve snížené výměře.Občanům, kteří dovrší ke dni přiznání předčasného starobního důchodu dřívějších věkových hranic podle předpisů platných k 31. 12. 1995 (muži 60 let, ženy 53 až 57 let podle počtu vychovaných dětí), bude procentní výměra tohoto důchodu krácena za každých 90 kalendářních dnů uvedeného období "jen" o 0,3 % výpočt
ového základu. Muž požádal o přiznání starobního důchodu o tři roky dříve, než dosáhl důchodového věku. Tento starobní důchod (výpočtový základ) se mu bude krátit za každých 90 i započatých kalendářních dnů o 0,6 %.Kdyby odcházel do předčasného starobního důchodu až po dovršení dřívější věkové hranice (u mužů 60 let), krátil by se mu vyměřovací základ za dny od dosažení uvedené hranice (60 let) do předčasného odchodu do důchodu jen o 0,3 % za každých i započatých 90 dnů.
Řekněme, že náš muž dovrší 60 let v září 2000 a důchodového věku dosáhne v září 2001. Do předčasného starobního důchodu může odejít již v roce 1998 (krácení o 0,6 %). Kdyby však odešel do předčasného starobního důchodu až po září 2000 (po dovršení 60 let věku), krácení by bylo jen 0,3 %.
Krácení jen dočasné
Druhý typ předčasného starobního důchodu podle § 30 zák. č. 155/1995 Sb. je určen občanům, kterým zbývají dva roky do dosažení příslušné věkové hranice pro nárok na "normální" starobní důchod. Protože u mužů je ve většině případů tato věková hranice 60 a 61 let, je možné, aby předčasný starobní důchod obdrželi již v 58 a 59 letech; u žen podle počtu vychovaných dětí.
Podmínkou pro vznik nároku na tento předčasný starobní důchod je, že uchazeč byl po dobu 180 dnů veden u úřadu práce jako nezaměstnaný a že získal nejméně 25 let doby pojištění. Do této doby se plně započítává zaměstnání (pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti) a náhradní doby. V rozsahu 80 % se započítávají náhradní doby, jako je např. doba studia, nezaměstnanosti
, civilní služba apod. Plně se započítává doba péče o dítě do čtyř let a vojenská služba v Armádě ČR.Je však nutno počítat s možným krácením předčasného starobního důchodu. Procentní výměra důchodu odpovídající skutečně získané době pojištění se snižuje o 1 % výpočtového základu, ze kterého se důchod vypočítává, za každých 90 i započatých kalendářních dnů za dobu od přiznání důchodu do dosažení potřebného věku podle zákona o důchodovém pojištění. Jestliže by zaměstnanec odešel např. o dva roky dříve do st
arobního důchodu (o 730 dnů), snížila by se mu procentní výše tohoto důchodu o 9 % (730 dnů děleno 90). Po dosažení "normálního" důchodového věku se starobní důchod tomuto občanovi přepočte a dostával by obvyklý starobní důchod.Možnost výdělku
Pokud jde o
výdělek při předčasném starobním důchodu, není tato možnost vyloučena. Vzhledem k tomu, že pracovní činnost podle dohody o provedení práce nezakládá účast na důchodovém pojištění, může se občan zapojit do této formy pracovní činnosti. Nesmí ovšem v této dohodě odpracovat více než 100 hodin v jednom kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Může např. uzavřít další dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele. Výdělek v této dohodě není mzdovými ani pracovněprávními předpisy limitován.Pracovní aktivi
tu může vyvíjet i v tzv. nepravidelné výpomoci, např. podle dohody o pracovní činnosti, pokud tato dohoda v kalendářním měsíci nepřesáhne časově sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích a výdělek nebude vyšší než 400 Kč. Naproti tomu musí takový důchodce počítat s tím, že výdělek z těchto dohod se mu nebude započítávat do vyměřovacího základu a proto se mu starobní důchod nezvýší.Jsou však ještě i jiné možnosti, jako např. různé formy občanskoprávních smluv, v nichž si může občan i s předčasným starobním důchodem "přivydělat". Jde např. o smlouvu příkazní (výpomoc v domácnosti, úklid, výuka jazyků nebo hry na hudební nástroj apod.), smlouvu mandátní, popř. smlouvu nepojmenovanou (§ 51 obč. zák.).
Zdroj: Ekonom 28/2000