Mzdová novela udrží státu odborníky, ale zvýší mandatorní výdaje

Sněmovnou přijatá novela o mzdách rozšíří platovou diferenciaci ve veřejném sektoru a tím zabrání odlivu mozků ze státní správy. Na druhou stranu však dále zvyšuje již tak vysoký podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu a nese s sebou i jistá inflační rizika. Vyplývá to ze včerejších reakcí analytiků pro ČTK.

Docílit omezení deficitu rozpočtu na 20 miliard korun v příštím roce nebude podle Pavla Sobíška z Bank Austria Creditanstalt možné dalším snížením investičních výdajů. Stát se tak podle něj bude muset buď "zmenšit", nebo ke snížení deficitu použít různé účetní triky, které jej ovšem sníží jen opticky. "Nevylučuji, že s takovým řešením již počítá prohloubená opoziční smlouva," dodal.

I Davidu Markovi z České spořitelny se novela vzhledem k závazku vlády řešit otázku mandatorních výdajů jeví jako kontraproduktivní.

Vládní novelu zákona o mzdě schválila poslanecká sněmovna. Novela má zvýšit počet platových tříd ze současných dvanácti na šestnáct a současně navýšit jednotlivé platové tarify zhruba o 40 procent. Zvýšení počtu platových tříd si postupně v roce 2001 a 2002 vyžádá růst rozpočtových výdajů zhruba o 9,5 miliardy korun. "Větší počet tříd má umožnit větší diferenciaci a také zvýšit možnost dobře zaplatit skutečné profesionály," zdůraznil Jozef Kovalovský z ČSOB. Nároky na státní správu podle něj porostou i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Naopak podle Marka více tříd bude znamenat jen méně průhledné ohodnocování státních zaměstnanců.

"Poptávkový efekt může dokonce předběhnout vlastní realizaci zvýšení platů a nastat ještě letos," řekl Sobíšek. Zvýšení platů ve veřejné sféře povede také k tlaku na růst mezd v soukromé sféře. "Přímý vliv novely na výši inflace bych nepřeceňoval, ale určitá obezřetnost pro rok 2001 bude na místě," uzavřel. Mzdová novela by měla nabýt účinnosti 1. července 2000.

Zdroj: ČTK