Listopad v zahradě (3.díl)

13.11.2006 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zahrada se intenzivně připravuje na chladné a mrazivé období. Stromy přecházejí do stadia hlubokého odpočinku - dormance, trvalky a travní koberec pozastavují svůj růst a vývoj, i letničky definitivně ukončily letošní vládu nad zahradou.

Určujeme choroby - Aurigo na pokojové palmě
Pod pojmem aurigo rozumíme drobné, průsvitné a jakoby mastné skvrny na listech palmy. Nejedná se o klasickou chorobu, ale reakci rostliny na snížený přísun světla, který palmy pociťují zejména v zimním a časně jarním období, výjimečně se skvrny objevují při špatném umístění rostliny. Prevencí před vznikem auriga je instalace rostlin co nejblíže oknu. Pokud se již skvrny objevily, samovolně vymizí po umístění na světlé stanoviště.

Poznáváme škůdce - Třásněnky
Na květech a na listech se objevují stříbřité skvrny, při silnějším napadení spojené až v proužky. Způsobují je drobné, okem téměř nepozorovatelné černé čtyřkřídlé mušky, které škodí nejvíce za teplého počasí. Obzvláště ohroženou rostlinou jsou mečíky a pokojové rostliny. K ochraně používáme postřiky určené na třásněnky (Talstar nebo Nurelle D). Hlízy před výsadbou moříme v roztoku Basudin 60 EC. Za suchého počasí rostliny řádně zaléváme či rosíme.

Plevelné rostliny našich zahrad - Lilek černý
Lilek černý (Solanum nigrum) je příbuzný bramboře, rajskému jablíčku a pochopitelně lilku. Důkazem jsou bílé květy uspořádané ve vrcholících rozkvétající od června do října a plody - černé dužnaté bobule. Rostlina je přímá i poléhavá, vysoká od 10 cm do 80 cm. Jedná se o jednoletou rostlinu rozmnožující se výhradně semeny, která klíčí následující rok pozdě na jaře z hloubky maximálně 4-5 cm. Na zahradách se objevuje v zeleninových záhonech. Šíří se kompostem, osivem i sadbou. Prevence výskytu je důkladné rytí a likvidace rostlin před vysemeněním.


Dekorativní po odkvětu
Měsíčnice roční (Lunaria annua)
Jednoletá, přechodně dvouletá rostlina dorůstající výšky až jednoho metru, v horní části se rozvětvuje. Dekorativní je přes léto nachově červenými vonnými květy v koncových hroznech. Nejozdobnější jsou odkvetlé rostliny, ploché šešule, z nichž na podzim zůstává zachována střední hedvábně lesklá blanitá část podobající se měsíci v úplňku. V zahradách vynikne na tmavém pozadí. Je nenáročná na půdu i na slunce, lze ji úspěšně pěstovat v polostínu.

Mochyně (Physalis alkekengi)
Vzpřímená, nevětvená rostlina dorůstající výšky až 60 cm je v průběhu léta nenápadná, až na podzim odkryje atraktivní oranžové "lampiónky" - velké nadmuté pětihranné měchýřky skrývající červené bobule. Měchýřky zůstávají na rostlině i po opadu listů a ničí je až první mrazy, které podpoří rozpad měchýřku, zůstane jen síťovaná žilnatina. Rostlina snadno odnožuje a vytváří daleko se rozrůstající oddenky. Jedná se o nenáročnou rostlinu vhodnou na slunce a do vápenitých vlhčích půd.

Zajímavě plodící keře
Skimie japonská (Skimmia japonica)
Jedná se o stálezelený keř vysoký až 1,5 m. Listy jsou elipčité kožovité a lesklé. Drobné vonné bílé květy uspořádané v koncových latách se mění v dekorativní plodenství, v červené peckovičky velikosti hrachu, které dlouho drží na větvích. Vyžaduje chráněné teplé stanoviště a půdu s obsahem humusu zásobenou vláhou. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka, případně zákryt před sluncem. Abychom usnadnili opylení květů skimie, pěstujeme vedle sebe současně samčí i samičí keře.

Přísavník tříprstý (Parthenocissus tricuspidata)
Tato nepostradatelná popínavá rostlina je jen málo vyzdvihována co do ozdobnosti modravě sivými plody - bobulemi, které vyniknou až po opadu listů. Tento druh samopnoucího přísavníku dorůstá do výšky 10 m. Přes léto vytváří neproniknutelnou stěnu lesklých trojlaločných zelených listů, z kraje podzimu se zbarvuje červeno žlutě a koncem podzimu po opadu listí jsou ozdobou plody. Vysazujeme jej na teplejší stanoviště, k jižním stěnám, kde nehrozí v takové míře námraza.

Jak se psalo dříve - Květinové stojany v zahradě
Zvlášť v nově založených zahradách nebo v mlází stromovém je dekorační pomůcka pěknou ozdobou. Nepopíratelně nejpříhodnější výzdobou je květinová váza na sloupu, obé v šatě rostlinném, kde k ošacení slupku použito bylo břečťanu. Jinak upravují se květinové stojany z latí buď jako stoleček na nožkách nebo jako mřížkový jehlan. Zcela dobře účinkuje, sestaví-li se několik takových stojanů ve volnou skupinu. Osázení stojanů připouští nejširší fantasii a čím je nenucenější, tím je lepší.
Výňatek z měsíčníku Česká flora z roku 1928

Autor článku

 

Články ze sekce: BYDLENÍ