Nežijeme ve výkladní skříni

Zařizování interiéru je radostná, leč nesnadná záležitost. Mohlo by se zdát, že pokud jsme obstáli v procesu vlastní stavby a dům je zvenčí dokončený, stačí jen položit podlahovou krytinu, vymalovat a rozestavět nábytek. Ohled musíme brát především na dispoziční řešení domu, které celkové vyznění vnitřního prostoru bezpochyby ovlivní a limituje a právě proto bychom měli mít alespoň rámcovou představu o podobě vnitřního zařízení domu již při navrhování stavby samotné.

Vnitřní prostor domu neboli interiér spoluutváří mnoho různých faktorů, na které bychom při jeho navrhování měli brát ohled. S dispozicemi stavby ve fázi zařizování už nic nezmůžeme, je tedy třeba se jim přizpůsobit a z daného maximálně vytěžit. Dům zařizujeme pro sebe a svoji rodinu, takže každý z jejích členů by měl mít možnost vyjádřit svoje představy a potřeby. Vznikne tak soubor poměrně důležitých kritérií, na které je třeba při plánování rozvržení jednotlivých místností brát zřetel. Většina z nás si přeje mít alespoň svůj pokoj zařízený podle svého tak, abychom se v něm cítili dobře a aby vyhovoval našim nárokům a potřebám, abychom v něm našli soukromí. Pro ženy může být takovou místností kuchyně nebo ložnice, pro muže pracovna či dílna, děti určitě budou mít zcela jasnou představu o svém dětském pokoji a možná, že i babička bude přesně vědět, jak by si představovala svůj pokojík v přízemí. Představy o reálnosti těchto požadavků však mohou být zejména u různých generací velmi rozdílné a ponechat všem rodinným příslušníkům zcela volnou ruku by mohlo mít za následek vznik nesourodého a chaotického prostoru plného nejrůznějších stylů, tvarů a barev, ve kterém by se necítil dobře z celé rodiny vůbec nikdo. Nemáme-li tedy skryté výtvarné vlohy, představivost a vrozený cit designéra, obraťme se na odborníka - bytového architekta nebo stylistu a zahrňme ho vyčerpávajícím výčtem našich nápadů, názorů, požadavků a představ, informujme ho o zvyklostech a životních názorech celé rodiny a nechme na něm, aby na základě poskytnutých informací a vlastních zkušeností vytvořil pro naši rodinu krásný, účelný a útulný domov. Nestačíme se potom divit, jak lze tmavé kouty prosvětlit pomocí barev a světelných zdrojů, velké otevřené prostory šikovně rozčlenit a zútulnit jednotlivými kusy nábytku, strohé stěny pánské pracovny oživit vhodně vybraným obrazem a jaký "šmrnc" může dodat starší sedací soupravě třeba nový potah nebo pár výrazných barevných polštářů. Vytváření interiéru je vlastně hra - s prostorem, se světlem, s materiály a barvami. Vznik působivého interiéru nestojí ani tak na financích a pořízení nákladných a výstavních kousků - nežijeme přece ve výkladních skříních. Výsledkem naší snahy, případně práce odborníka, by měl být pulsující, dobře fungující harmonický celek, ve kterém se budeme cítit dobře.