Nezaplatit zaměstnancům? V cizině nemožné

Do těžké životní situace, kdy pracují, a přesto nedostávají plat, přivádí v domácích poměrech desítky tisíc lidí špatné zákony, ale i nedostatek odvahy opustit a zažalovat zaměstnavatele-dlužníka. "Sám mám v rodině příbuznou, které zaměstnavatel neplatí a ještě lidi přiměl, aby dali peníze do záložny, kde má firma velký podíl," říká místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch. "Lidé věří, že se podnik postaví na nohy, proto zůstávají. Firma má perspektivu, do k

rize ji zavedli bývalí vlastníci," podotkl před časem odborný předák ČKD Dopravní systémy Ladislav Binko. V tom, že lidé ve vyspělých ekonomikách nezůstávají bez výplat, hrají však klíčovou roli hlavně kvalitní zákony o bankrotu.

Kdo není schopen platit mzd

y, patří do konkursu: tak velí zákony všech vyspělých zemí. "Pokud podnik nemá na výplaty, znamená to, že je insolventní a vedení ho musí okamžitě navrhnout do konkursu. Pokud to neudělá, hrozí mu vězení kolem dvou let nepodmíněně. Výši trestu diktuje suma dluhů. Soudy na takové případy pohlížejí velmi přísně," upozorňuje Josef Hladik z Německého stavebního svazu. Nad šéfy domácích podniků se však hrozba vězení nevznáší. Ručí jen svým majetkem. Nic na tom bohužel nemění ani poslední novela zákona o konkursu, kterou v pondělí schválila vláda. Trestní odpovědnost v ní opět chybí. V parlamentu však leží ještě konkurenční návrh, který s tresty pro šéfy upadajících firem počítá. Cesta ke stavu běžnému ve vyspělé Evropě tedy vede přes razantní novelu bankrotového zákona a zákon o Fondu insolvence, z něhož by dostávali peníze lidé, jimž firmy, na něž byl podán návrh na konkurs, neplatí. Směrnice Evropské unie nařizují vytvoření tohoto fondu všem členským zemím. Ministerstvo práce už návrh zákona připravilo a včera jej projednala i tripartita. "Během prosince by měl zamířit do vlády," říká náměstek ministra práce Petr Šimerka.

Pokud projde hladce parlamentem, mohl by zákon začít platit v polovině příštího roku. Návrh počítá s tím, že do Fondu insolvence budou zaměstnavatelé odvádět peníze, podobně jako banky přispívají do fondu pojištění vkladů, z něhož dostávají peníze klienti zkrachovalých finančních domů. Než se podaří fond naplnit, vyplatí se mzdy zaměstnancům insolventních podniků z kapitoly, která je ve státním

rozpočtu vyčleněna na zaměstnanost. Odboráři navíc prosazují, aby se stalo úmyslné neplacení mezd trestným činem. "Na Slovensku už tomu tak je," uvádí místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch. Odborový předák Štěch, který je zároveň senátorem, chce navíc předložit novelu trestního zákona, v němž by se objevil postih za neplacení mezd a za to, že vedení samo nenavrhne upadající firmu do konkursu. Jak to funguje v EU

přísné zákony o konkursu - kdo nemá na mzdy, musí do konkursu, jinak hrozí šéfům vězení

lidé se nesmíří s tím, že jim zaměstnavatel neplatí. Dají výpověď a o dlužný plat ho zažalují

všechny země EU mají Fondy insolvence, z nichž dostanou lidé peníze

Zdroj: MF Dnes z 19. 11. 1999

Přihlášení

Nezaplatit zaměstnancům? V cizině nemožné

Autor článku

Každá čtvrtá žena pracuje v zemích EU na zkrácený úvazek

Kolik činí všechny přímé daně z průměrné mzdy v zemích OECD?

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti v Rakousku?

Průměrně placený Dán odvede na dani z příjmu přes 600 tisíc korun ročně, Češi silně pod průměrem

Že jsou u nás drahé nemovitosti? Podívejte se, jak rostou ceny nemovitostí v Rakousku