Výši státního důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. V praxi se přitom sociální pojištění neplatí i z řady pravidelných příjmů, např. z pracovních dohod s odměnou do limitu, z nájmu nebo z nízkého přivýdělku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Co se dozvíte v článku
Vysoké příjmy a důchodové rozčarování
Někteří občané s vysokými příjmy tak jsou při přiznání starobního důchodu nepříjemně překvapení, protože výše důchodu dle jejich vnímání neodpovídá jejich průběhu pojištění a platbě daně z příjmu. Pro důchodové účely jsou však rozhodující výhradně odvody na sociálním pojištění a nikoliv na dani z příjmu.
Praktický příklad s více příjmy a podprůměrným důchodem
1. Příjem ze zkráceného úvazku
Pan Michal pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 22 000 Kč. Hrubá mzda ze zkráceného úvazku může být nižší než je minimální mzda platná pro práci na plný úvazek, která v roce 2026 činí 22 400 Kč. Ze zkráceného úvazku se sociální pojištění standardně platí a panu Michalovi se tento příjem počítá pro důchodové účely.
2. Dlouhodobé brigády na DPP
Mimo své hlavní zaměstnání si pan Michal přivydělává pro dva různé zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 11 900 Kč. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce v letošním roce 11 999 Kč a méně, tak se z ní neplatí sociální pojištění a takový příjem nemá žádný vliv na výpočet průměrné důchodové mzdy, ze které se následně starobní důchod vypočítává.
3. Pravidelný příjem z nájmu bytů
Pan Michal má i pravidelný měsíční příjem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu z pronájmu dvou zděděných bytů v souhrnné výši 36 000 Kč. Příjem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu sice podléhá platbě daně z příjmu a pan Michal ho uvádí do daňového přiznání a zdaňuje, sociální pojištění se však z takového příjmu neplatí, takže ani tento dlouhodobý pravidelný příjem panu Michalovi starobní důchod nezvyšuje.
4. Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti
Mimo příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) má pan Michal i příjem ze samostatné výdělečné činnosti. V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání, ze kterého je placeno sociální pojištění, což pan Michal splňuje prací na zkrácený úvazek, se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Když je hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se z něj vůbec sociální pojištění neplatí. Pan Michal bude mít za celý rok 2026 hrubý zisk ve výši 114 000 Kč. Limit pro neplacení sociálního pojištění za celý rok 2026 je do 117 521 Kč, při výkonu vedlejší činnosti po část roku se poměrně snižuje. Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebude pan Michal platit sociální pojištění.
Důchodová kalkulačka, vypočítejte si výši vašeho důchodu
Přehled všech příjmů pana Michala
Pro přehlednost máme všechny pravidelné příjmy pana Michala uvedeny v tabulce níže, hrubý zisk z podnikání máme přepočten na jeden měsíc, tj. máme uvedenu částku 9 500 Kč (114 000 Kč: 12 měsíců). Z tabulky názorně vidíme, že celkový měsíční příjem pana Michala činí 91 300 Kč, skutečný příjem je téměř 100 000 Kč, protože pan Michal uplatňuje jako OSVČ 60% výdajový paušál, přičemž skutečné výdaje má značně nižší než paušální výdaje.
|
Druh příjmu |
Částka příjmu |
|
Zkrácený úvazek |
22 000 Kč |
|
První dohoda o provedení práce |
11 900 Kč |
|
Druhá dohoda o provedení práce |
11 900 Kč |
|
Příjem z nájmu dvou bytů |
36 000 Kč |
|
Měsíční hrubý zisk z podnikání |
9 500 Kč |
|
Celkové měsíční příjmy |
91 300 Kč |
I když je tedy životní úroveň pana Michala značně nadprůměrná, tak při výpočtu starobního důchodu na tom je hůře než naprostá většina zaměstnanců. Proč? Pro důchodové účely se mu počítá pouze 22 000 Kč ze zkráceného úvazku. Žádný z ostatních příjmů panu Michalovi důchod nezvyšuje, i když se ze všech příjmů platila daň z příjmů. Výši důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých se zaplatilo sociální pojištění.
Výpočet starobního důchodu při OVZ 22 000 Kč
Ve druhé tabulce máme pro názornost vypočten řádný starobní důchod při osobním vyměřovacím základu (průměrné důchodové mzdě za odpracované roky) ve výši 22 000 Kč u různých dob pojištění. I při relativně vysoké době pojištění v rozsahu 45 let však nedosahuje řádný starobní důchod 20 000 Kč. Při výpočtu nepočítáme s výchovným na děti a veškeré výpočty jsou provedeny dle výpočtové formule roku 2026.
|
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Řádný starobní důchod |
|
22 000 Kč |
39 let |
17 406 Kč |
|
22 000 Kč |
41 let |
18 048 Kč |
|
22 000 Kč |
43 let |
18 689 Kč |
|
22 000 Kč |
45 let |
19 330 Kč |
|
22 000 Kč |
47 let |
19 972 Kč |
vlastní výpočet autora
