Sociální pojištění OSVČ - odvod a platba pojistného

Osoby samostatně výdělečně činné odvádějí pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné.

V roce zahájení činnosti

V prvním roce výkonu hlavní výdělečné činnosti se odvádí měsíční zálohy na sociální pojištění alespoň v minimální výši. Minimální měsíční záloha v roce 2019 je 2 388 Kč, v roce 2018 pak 2 189 Kč (pro rok 2017 je 2 061 Kč, pro rok 2016 pak 1 972 Kč, pro rok 2015 pak 1 943 Kč, pro rok 2014 částka 1 894 Kč, pro rok 2013 částka 1 890 Kč, pro 2012 pak 1 836 Kč). Lze však dobrovolně platit i vyšší zálohy, aby nevznikl za uplynulý rok vysoký nedoplatek na sociálním a zdravotním pojištění.

Při vedlejší činnosti se v prvním roce výdělečné činnosti neodvádí zálohy na sociálním pojištění. O skutečnosti, že je výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, je však nutné příslušnou OSSZ ale i zdravotní pojišťovnu dle místa bydliště informovat. OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost nemusí vůbec odvést ze své výdělečné činnosti sociální pojištění, jestliže jejich zisk za rok zisk  za rok 2018 je nižší než 71 950 Kč (tzv. rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění) pro rok 2019 se tato částka zvyšuje na 78 476 Kč (pro rok 2017 to bylo 67 756 Kč, pro rok 2016 to bylo 64 813 Kč, pro rok 2015 pak 63 865 Kč, pro rok 2014 to bylo 62 261 Kč, pro rok 2013 to byla částka 62 121 Kč, pro 2012 pak 60 329 Kč. Jestliže je zisk v daném roce vyšší než stanovená hranice, tak je již i při vedlejší činnosti nutné hradit minimální zálohy na sociálním pojištění. Při vedlejší činnosti, jesliže zisk za uplynulý rok překročil zákonnou hranici, minimální záloha v roce  2019 je 995 Kč, pro rok 2018 pak 875 Kč (pro rok 2017 pak 825 Kč, pro rok 2016 částka 789 Kč,  pro rok 2015 pak 778 Kč, pro rok 2014 je to 758 Kč, pro rok 2013 částka 756 Kč, pro 2012 pak 735 Kč).

Termíny pro platbu sociálního pojištění

Poprvé musí být minimální záloha u hlavní samostastné výdělečné činnosti uhrazena za měsíc, kdy je zahájena samostastná výdělečná činnost.  Sociální pojištění musí být uhrazeno do 20. dne následujícího měsíce. V případě, že je samostastná výdělečná činnost zahájena 1. února, tak musí být sociální pojištění zaplaceno do 20. března.

Přehled o příjmech a výdajích

Během roku se platí důchodové (sociální) pojištění formou pravidelných měsíčních záloh. Do 30. dubna musí všechny OSVČ (bez daňového poradce) odevzdat Přehled o příjmech a výdajích, kde se vypočítá celkové pojistné za předešlý rok.

Sazba důchodového pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Od důchodového pojištění za daný rok se odečtou zaplacené zálohy v daném roce. Po odevzdání Přehledu se doplatí vzniklý rozdíl (existuje i možnost přeplatku). V Přehledu se vypočte i měsíční záloha na příští rok.

• Právě vyměřovací základ si určují OSVČ. Nesmí však být nižší než 50 % danového základu a současně nesmí být nižší než zákonem stanovené minium pro výkon hlavní činnosti. Minimální roční vyměřovací základ pro rok 2018 při hlavní činnosti je 89 940 Kč, pro rok 2019 se zvyšuje na 98 100 Kč (pro rok 2017 je to 84 696 Kč, pro rok 2016 je to 81 024 Kč, pro rok 2015 pak 79 836 Kč, pro rok 2014 je to 77 832 Kč, pro rok 2013 částka 77 652 Kč, pro 2012 pak 75 420 Kč).

Nová výše zálohy

Výše zálohy v daném roce se počítá z vyměřovacího základu dosaženého v předchozím roce, přihlíží se k minimální a maximální výši, které platí pro daný rok.
Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná určí, nejvýše však částka ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu. U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí nejméně 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden kalendářní měsíc, ve kterém aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.

Praktický příklad: Živnostník pan Černý měl za rok 2018 příjmy ve výši 650 tisíc a výdaje 400 tisíc Kč. V roce 2018 platil pan Černý zálohy ve výši  2 189 Kč.  Kolik doplatí pan Černý na důchodovém pojištění za rok 2018? Jak vysoké bude platit pan Černý zálohy po odevzdání Přehledu v roce 2019?

Tabulka: Výpočet nové zálohy