Norská koruna, NOK

Norská koruna je měnou Norského království a norských závislých oblastí, díky čemuž je používána i na Špicberkách. Mezinárodní značkou norské koruny je NOK, norský název koruny je krone, s oficiální zkratkou kr. Jedna koruna je dále tvořena 100 øre, které už ale dnes existují jen v elektronické podobě, stejně jako už nejsou v oběhu mince českých halířů. Norko jako země není členem Evropské unie a řídí svou měnovou politiku samostatně, díky velké ekonomické výkonnosti a především díky těžbě ropy patří norská koruna mezi jednu z nejobchodovatelnějších měn na světě (13. nejvíce obchodovaná měna v roce 2010).

1 NOK = 2.65 Kč

Kurz ČNB 14:30, 15.12.




Banka Devizy Valuty
Nákup Prodej Nákup Prodej
Komerční banka 2.58 Kč 2.72 Kč 2.57 Kč 2.73 Kč
Československá obchodní banka 2.59 Kč 2.72 Kč 2.59 Kč 2.72 Kč
Česká spořitelna 2.59 Kč 2.72 Kč 2.56 Kč 2.75 Kč
Moneta Money Bank 2.56 Kč 2.75 Kč --- ---
Exchange 2.63 Kč 2.66 Kč 2.60 Kč 2.68 Kč
Sberbank 2.58 Kč 2.72 Kč 2.53 Kč 2.77 Kč
Oberbank 2.61 Kč 2.70 Kč 2.55 Kč 2.76 Kč
Exchange VIP --- --- 2.62 Kč 2.67 Kč
UniCredit Bank 2.58 Kč 2.73 Kč 2.52 Kč 2.76 Kč
mBank 2.57 Kč 2.73 Kč --- ---

Jak a kdy vznikla norská koruna

Norsko platilo dříve rigsdalerem a také tzv. speciedalerem. V roce 1873 vznikla Skandinávská měnová unie, která zavedla skandinávskou korunu, ta byla navázána na zlato ve zlatém standardu (1 gram zlata = 2,48 skandinávských korun). Norsko bylo v té době součástí personální unie se Švédskem, které Skandinávskou měnovou unii založilo. I tak ale Norové v té době účast na skandinávské koruně zamítli. Do Skandinávské měnové unie pak Norsko vstoupilo v roce 1875. Každá ze zemí Skandinávské unie vydávala své vlastní varianty korun, které byly obchodovatelné na celém území a směnitelné navzájem v poměru 1:1. Se začátkem první světové války v roce 1914 měnová unie zanikla a v té době se začaly také utvářet jednotlivé národní měny, tedy koruna dánská, švédská a norská, které k sobě navzájem už nebyly navázány pevným kurzem.

Kde se platí norskou korunou?

Norskou korunou se platí na území Norska a také na jeho závislých územích, tedy na Špicberkách, Jan Mayen ostrově, Medvědím ostrově, Bouvetově ostrově (a případně také v části Antarktidy: Země královny Maud a ostrov Petra I.). Prakticky jsou tato území ovšem neobydlená a jsou na nich umístěny pouze výzkumné a meteorologické stanice. Jediné stálé obyvatelstvo je na Špicberkách, kde se tedy platí norskou korunou.

Neformálně norskou korunu akceptují i mnohé obchody v dalších skandinávských zemích, především ve Švédsku a Finsku na pozemních hranicích. Často je norská koruna také akceptována v dánských přístavech, kudy vedou trajekty mezi Norskem a Dánskem. Norové jsou pověstní tzv. přeshraničním nakupováním, kdy díky velké kupní síle norské koruny a zároveň velkému zdanění norského zboží nakoupí více v okolních zemích než v domácích obchodech.

Jak norská koruna vypadá: mince a bankovky

Norská koruna se dále dělí na tzv. øre, jedna koruna je 100 øre, v dnešní době je ovšem nejmenší používanou mincí jednokoruna a øre jsou pouze účetní a elektronickou jednotkou. Tyto malé mince totiž ztratily svůj význam a nebyly používány jako platidlo, takže jejich užití bylo v roce 2012 zrušeno. Současně se tak vydávají pouze mince v hodnotě 1 kr, 5 kr, 10 kr a 20 kr. Koruna a pětikoruna jsou stříbrné barvy, mají ve středu mince díry, pro lepší identifikaci i poslepu. Desetikoruna a dvacetikoruna mají zlatou barvu.

Norské bankovky se v dnešní době vydávají v hodnotách 50 kr, 100 kr, 200 kr, 500 kr, 1000 kr. Nemají stejnou velikost, nejmenší padesátikoruna je velká 128x60 mm a největší tisícovka má velikost 160x80 mm. Dříve byly využívány i menší bankovky, především v období nedostatku kovů na mince. Bankovky byly vydávány například i v hodnotě koruny, dvoukoruny, pětikoruny i desetikoruny. Tyto bankovky byly zrušeny, v roce 1994 byla pak představena papírová dvoustovka.

Kurz norské koruny

Norsko má samostatnou měnu a samostatnou měnovou politiku, není členem Evropské unie ani Evropského systému centrálních bank. Kurz norské koruny není ani navázán na jinou měnu, historky byla norská koruna navázána například střídavě na zlato (do roku 1931), na britskou libru, na americký dolar (v roce 1939) A na říšskou marku během německé okupace 1940 – 1945. Po druhé světové válce byl kurz navázán na britskou libru. Norská měnová politika přešla k čistému floatingu během začátku 90. let při měnové krizi. V současné době je kurz norské koruny ovlivňován především úrokovou politikou a také situací na trhu s ropou a ropnými produkty, díky silné provázanosti norské ekonomiky s těžbou ropy. Během posledních dekád je tak kurz výrazně volatilní a nestabilní.


Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.