Češi se stěhují méně než kdykoliv dříve

Rok od roku se v České republice stěhuje stále méně lidí a počet těch, kdo mění bydliště, je nyní nejnižší od druhé světové války. Zahraniční i tuzemští ekonomové přitom upozorňují: Dokud se lidé nezačnou stěhovat za prací, ekonomika ani životní úroveň neporostou. V roce 1998 změnily adresu necelé 204 tisíce lidí, ještě v první polovině devadesátých let to přitom bylo 270 tisíc lidí. Méně častěji se stěhují již jen obyvatelé válkou postižených zemí států jihovýchodní Evropy a Bulh

Hlavním důvodem, proč lidé zůstávají na jednom místě, jsou problémy se sháněním bytů a jejich cenami. "To bude přetrvávat až do úplného uvolnění trhu s byty," upozorňuje v nejnovější studii o České republice Světová banka. Dokud vláda neustoupí od regulace nájemného, podmínky pro stěhování se nezlepší. Skutečnost, že lidé jen málokdy mění bydliště, stále prohlubuje rozdíly mezi různými oblastmi země - a to jak v nezaměstnanosti, tak ve výši platů. "Bez stěhování za prací se budou rozdíly ještě zvětšova

Na nefungující trh s byty doplácí nepřímo i stát. "Kdyby se lidé mohli stěhovat, našli by jinde práci a nemuseli by být závislí na podpoře státu," říká šéf Výzkumného ústavu práce Martin Mácha. Více lidí nepřichází ani do Prahy, kde je stále téměř nejnižší nezaměstnanost, nejvyšší platy a velká nabídka příležitostí. "Praha má sice dnes volné byty, jejich cena je ale pro lidi, kteří se přistěhují, většinou nedostupná," vysvětluje Jan Kokta z ministerstva práce.

Zdroj: MF Dnes z 2. 3. 2000