Úvěrů pro malé firmy přibude

10.03.2000 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


Česká spořitelna, Investiční a Poštovní banka a Československá obchodní banka považují pro nejbližší období za svou prioritu zaměření na menší soukromé firmy

Česká spořitelna, Investiční a Poštovní banka a Československá obchodní banka považují pro nejbližší období za svou prioritu zaměření na menší soukromé firmy. Jedná se totiž o peněžní ústavy, které chtějí hrát vedoucí roli na trhu v oblasti drobného bankovnictví. Ze zahraničních bank působících u nás deklarovala podobnou strategii Citibank, která rozjela program pro úvěry malým firmám.

Podle výsledků ankety našeho listu mezi bankami by se měl letos zvýšit objem nových úvěrů poskytovaných malým firmám. Loni však soukromým firmám banky půjčily o 30 miliard korun méně než v roce 1998, a to přesto, že podle údajů ČNB objem nově poskytnutých úvěrů v celém sektoru za uplynulý ro

k vzrostl o 110 miliard korun. "Nepřipadá mi, že by banky půjčovaly malým firmám více než před dvěma či třemi lety, kdy zarazily téměř všechny úvěry," konstatoval včera Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů. Podle něj banky malé podnikání svou poplatkovou politikou spíše brzdí, než podporují, a to i ty, které proklamují, že se orientují na drobnou klientelu.

Zatímco menší podnikatelé tvrdí, že banky o ně nemají zájem, bankéři se tomuto tvrzení brání.

Danda však nepřístupnost úvěrů dokládá příkladem z praxe: "Jen za posouzení žádosti o úvěr pro skupinu podnikatelů v hodnotě 15 miliónů korun a příslušné dokumentace jedna banka požadovala po žadateli zaplatit 37 tisíc korun," uvedl. "Je to obdobný případ, jako kdybych přišel do prodejny televizorů a za předvedení by mi prodavač naúčtov

al sto korun," dodal. Banky se ale brání: Poplatek má krýt náklady na zpracování úvěrové analýzy a práci klientského pracovníka. Pokud by je neúčtovaly všem žadatelům, ale těm, kteří úvěr nakonec dostanou, dopláceli by dobří klienti na revizi projektů těch neúspěšných.

Banky si však nemyslí, že by diskriminovaly malé firmy na úkor velkých korporací. Hlavní roli při posuzování úvěru sehrává míra rizikovosti projektu. "Kvalitní firmy mají přístup ke všem bankovním produktům," říká člen představenstva Citibank Radovan Vávra. Problémem je, jak měřit velikost podniku. Softwarová společnost s 200 zaměstnanci může mít miliardový obrat ročně, zatímco výrobní podnik méně než sto miliónů.

"Malé firmy jsou však rizikovějšími klienty a správa jejich úvěrů časově náročnější," připouští mluvčí Živnostenské banky Karel Ježek. Jejich problémy se získáním úvěrů způsobuje podle bankéřů i to, že mnohé z nich nemají žádnou historii, jsou předlužené a kvůli malému tržnímu podílu jsou vystaveny větším konjunkturálním výkyvům. "K

valitní účetnictví a audit je spíše výjimkou," dodal Vávra. Citibank, která úvěruje řadu klientů s ratingem lepším než ČR, uvádí, že financování nejrizikovějších malých klientů zahrnuje až sedmiprocentní marži k základní úrokové sazbě. Do této marže si banky promítají riziko spojené s nesplácením úvěrů. Pro nejlepší klienty jsou přitom dostupné úvěry s navýšením menším než 0,5 procenta.

Větší pozornosti než dosud by se malé a střední firmy měly dočkat od České spořitelny, která plánuje desetiprocentní nárůst nových úvěrů oproti loňsku. "Zatímco v roce 1998 noví klienti této kategorie představovali jen jednotlivé případy, od října loňského roku jde o měsíční nárůst nových úvěrů v řádu desítek," vysvětluje člen představenstva Roman Mentlík. Spořitelna zřídil

a v regionech šestnáct obchodních skupin, které se mimo jiné zaměřují na úvěry malým a středním podnikatelům. Měsíčně se v každé skupině objeví dva až šest projektů, do fáze prvního jednání se dostává jeden klient ze tří. Největší šanci na úvěr mají podle Mentlíka subdodavatelé větších společností s mezinárodní účastí, dále pak firmy ze sektoru služeb a zpracovatelského průmyslu.

Očekávání IPB jsou obdobná: "Letos chceme úvěry firmám do 250 zaměstnanců oproti loňsku zdvojnásobit a novým klientům poskytnout celkem dvě miliardy," tvrdí mluvčí IPB Karel Tejkal. Citibank, která s úvěrovým programem pro tuto cílovou skupinu začala loni v polovině roku, má podstatně vyšší ambice: "Předpokládáme, že letos poskytneme pět až šest miliard korun úvěrů," sdělil Vávra.

Naopak Komerční banka, která na tomto trhu zaujímá stále významné postavení, žádnou expanzi úvěrů neplánuje i když loni poskytla pro malé a střední firmy nové úvěry za 22 miliard korun. "V předprivatizačním procesu nedochází ke zvyšování bilanční sumy, jd

e o kvalitu portfolia. Letos nárůst úvěrů těmto firmám nečekám," uvedl Jiří Eigl z divize bankovnictví KB. "V letošním roce bude mít bankovní sektor o malé a střední firmy zvýšený zájem," řekl mluvčí Živnobanky, pro kterou však tento sektor není z hlediska růstu banky perspektivní. Největší pozornosti se ale letos dostane drobným klientům čerpajícím úvěry na spotřebu a spíše nepodnikatelské sféře.

Zdroj: HN z 10. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ