Přibývající počet stále větších fúzí ohromuje a nikdo neví, kam povedou

13.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Dobré dvě pětiny firemních spojení nesplní očekávání

Dobré dvě pětiny firemních spojení nesplní očekávání. Platí pravidlo, že čím větší jsou partneři, tím vyšší je riziko nezdaru. Od poloviny devadesátých let se světovým hospodářstvím valí vlna fúzí. V roce 1998 bylo za převzetí jiných podniků v globálním měřítku zaplaceno celkem 2,4 biliónu USD, zatímco v roce 1990 to bylo jen 500 miliard amerických dolarů. V rozpětí let 1995 až 1999 se počet registrovaných fúzí zdvojnásobil. K tomuto závěru dospívá studie

Institutu světového hospodářství v Kielu.

Vlna fúzí se v nejbližších letech určitě nezastaví. Poslední případ "svatby obrů", spojení Deutsche Bank s Dresdner Bank v největší finanční instituci svého druhu v globálním měřítku, s bilanční sumou přes 1,25 biliónu EUR, jistě vyvolá další, takže pořadí se může poměrně rychle změnit. Ovšem už teď ohlášená fúze, která má být realizována k začátku příštího roku, vyvolává otázku, zda stále větší finanční skupiny nepovedou k porušení principu hospodářské soutěže.

Ve

zmíněné studii se uvádí, že jedním z důvodů, proč fúzí tak rychle a v takovém rozsahu přibývá, je sílící propojení světových trhů, které podniky nutí usilovat o globální prezenci. Navíc nové informační technologie umožňují nejen řídit složité útvary bez ohledu na stanoviště, ale také snižovat náklady spojené s jejich transakcemi. Třetí důvod: Vlna fúzí bývá motivována i politickým úsilím o otevírání jednotlivých trhů.

Podniky hledají ve spojení především sílu, která jim umožní čelit světové konkurenci například zvyšováním produktivity. Chtějí být co nejblíže zákazníkům, aby mohly rychleji reagovat na změnu poptávky, hledají lokality s nejnižšími náklady na vstupy, doufají ve snížení přepravních nákladů a podobně.

Autoři kielské studie, do níž bylo zahrnuto 104 případů fúzí na evropské úrovni, konstatují, že uvedené představy se splňují tak ze čtyřiceti procent. Například naděje na zvýšení produktivity se ze 104 sledovaných fúzí splnila jen v 63 případech. V 41 případech dokonce došlo ke zhoršení výnosů v

důsledku poklesu produktivity. Příčiny jsou různé: Špatný odhad situace, nezdařené sladění podnikových kultur, opomenutí místních zvyklostí a celá řada dalších. Ostatně nynější vlna fúzí vyvolala potřebu vzniku vědní disciplíny, která se zabývá celým komplexem problémů spojených s fúzemi.

Dalším jevem je "pravidlo", podle něhož roste riziko neúspěchu fúze s velikostí partnerů. V případě splynutí firem v objemech nad jednu miliardu amerických dolarů se očekávání větších výnosů splnilo jen u poloviny z nich. Ekonomové nemohou doložit, že větší podniky jsou zároveň úspěšnější, zejména v případech, kdy má být fúze záchrannou vestou pro nekonsolidované firmy.

Autoři studie proto doporučují, aby byla národní pravidla hospodářské soutěže nahrazena mezinárodními normami. Prokázalo se například, že některé praktiky, v jedné zemi legální, jsou v jiné nepřípustné. Sjednocující právní rámec, jaký už nyní platí ve vztazích mezi USA a Kanadou či mezi Spojenými státy a Evropskou unií, by mohla vypracovat Světová obchodní

organizace.

Zdroj: HN z 13. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU