Zahraniční experti: Jen rychlý prodej zvýší cenu českých podniků
Zeman minulé pondělí oznámil, že budoucí privatizace firem, kde má stát účast, místo původních 200 miliard korun přinese 500 miliard.
I když řada zahraničních analytiků považuje cenu za nadhodocenou, shodují se v tom, že čím rychleji budou prodány firmy, o jejichž akcie je zájem, tím více se cena přibliží avizovaným 500 miliardám.
Podle vedoucí oddělení pro východní Evropu francouzské banky CCF
Marie-Helene Bérardové, budou mít zahraniční investoři zájem zejména o telekomunikace, plyn, elektřinu a banky. "Myslím, že se nebudou zajímat o těžký průmysl," konstatovala."O petrochemický komplex žádný velký zájem opravdu nebude," potvrzuje washingtonský ekonom a prezident společnosti PlanEcon, Inc. Jan Vaňous
. Celkem dobře se dají privatizovat energetické distribuční firmy, horší už to bude s privatizováním výrobců energií kvůli nestabilním cenám elektřiny, vysvětlil."S privatizací se obvykle dlouho otálelo a podniky mezitím ztrácely na ceně, byly tunelovány, případně do nich musela vláda dodatečně investovat peníze, aby je před prodejem ozdravila. Odstrašujícím příkladem jsou finanční ústavy jako Komerční banka a Česká spořitelna. Kdyby se prodaly dříve, mohlo se získat více peněz," uvedl prezident manhattanských
fondů LLC Howard Golden.Z budoucí privatizace v ČR bude možné získat více než 500 miliard korun, tvrdí Vaňous. Záleží na tom, kdy se transakce uskuteční a zda se světový trh technologických a telekomunikačních akcií udrží na dnešní úrovni. Není to příliš stabilní trh, teď je ale vhodná doba k prodeji akcií," řekl Vaňous. Rychlým prodejem Českého Telecomu a Českých radiokomunikací by stát podle něj mohl získat více než Zemanem avizovaných 150 miliard korun díky poptávce na světových trzích.
"Nový odhad výnosu z privatizace telekomunikačních firem je dost reálný," říká Michal Bártek z investiční společnosti Union WorldInvest. "Hlavně proto, že za posledních šest měsíců se všech telekomunikačních firem výrazně zvedly po celém světě," potvrdil Bártek. Otázkou podle něj je, zda bude výnos i z ostatních odvětví tak vysoký.
Podle ekonoma Jaroslava Bláhy z pařížského Střediska pro studium a dokumentaci bývalého SSSR, Číny a východní Evropy je ale Zemanův odhad do značné míry politickým prohlášením. Uvedením zmíněné částky nasazuje vláda určitou vyjednávací pozici, pod níž nebude moci jít příliš dolů. "Od této úrovně se bude vyjednávat," uvedl.
Zdroj: Právo 27.3.2000