Přestože příjmová situace domácností se během posledních dvou let zlepšovala, stále větší roli v rodinných rozpočtech hrají sociální dávky. Měsíční příjem průměrné domácnosti v roce 1999 dosahoval 16 760 korun, což je o 887 korun více než v předchozím roce. Příjem na jednoho člena takové rodiny tak činil v průměru 6731 korun.
"V loňském roce vzrostly reálné příjmy zaměstnanců o jedno procento. To je poměrně málo a nelze rozhodně mluvit o tom, že mzdy vytvářejí inflační tlak," prohlásil na včerejším zasedání poslaneckého výboru pro sociální politiku a zdravotnictví ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Zároveň však zdůraznil, že příjmy zahrnují nejen výdělky,
ale i sociální dávky od státu a jiné "nepracovní" příjmy.Například u bezdětných rodin tvořily výdělky necelých 85 procent celkových příjmů a sociální dávky 10,4 procenta, zatímco u domácností s dětmi mzdy a platy představovaly podíl jen okolo 82 procent a sociální dávky 11 procent příjmu. Bez zajímavosti není mírný posun ve struktuře příjmů důchodců. U nich se totiž projevil pokles "váhy" penzí od státu o 0,2 procenta a naopak nárůst podílu pracovních příjmů.
Průvodním jevem loňského vývoje příjmů bylo pokračování jejich dlouhodobé diferenciace. Z regionálního hlediska se jeví nejsložitější situace v severomoravském regionu, kde průměrný reálný výdělek nedosáhl ještě úrovně z roku 1989. Průměrná nominální mzda tam za loňský rok činila jen 11 834 korun, za
tímco v Praze se už pohybuje okolo 15 700 korun. Z hlediska kupní síly zůstává pod "hladinou" průměrné mzdy před deseti roky ještě 30 okresů. Vliv na prohloubení mzdové diferenciace má stále více stoupající ocenění pracovníků s vyšší kvalifikací. Nejvíce se to projevuje u lidí s vysokoškolským vzděláním.Příjmově za rokem 1989 však stále zůstávají důchodci. Kupní síla průměrného starobního důchodu, který loni dosáhl 5724 korun, byla o 7,4 % nižší než před deseti roky. Přitom relace důchodu k hrubé mzdě klesla z 50 na 45,2 % (ve vztahu k čisté mzdě z 63,8 na 58,1%)
"Pokud vláda nebude v tomto roce důchody valorizovat, klesne jejich úroveň ve vztahu k hrubé mzdě na 43 nebo 44 procent," zdůraznil ve výboru exministr a poslanec Unie svobody Stanislav Volák. Poukázal přitom na to, že zatímco ve státním rozpočtu na letošní rok, který prosadil Zemanův kabinet, se počítá s nárůstem výdajů na důchody o 2 procenta, náklady na penze za první dva měsíce rostly až o 6,5 procenta. "Kdyby se něco takového dělo jinde, tak
by vláda musela podat demisi, protože to jsou miliardy," poznamenal Volák.Zdroj: HN z 5. 5. 2000