Na trhu práce nastává pohyb

19.05.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Klesající míra nezaměstnanosti zvyšuje cenu práce

Klesající míra nezaměstnanosti zvyšuje cenu práce. Ačkoli v ČR je stále téměř půl milionu nezaměstnaných, v některých oborech již začíná boj o zaměstnance. Bez zaměstnání je nyní v ČR každý jedenáctý práceschopný občan. Míra nezaměstnanosti nejen že nedos

áhla obávaných deseti procent, ale od počátku letošního roku naopak klesá. V dubnu se ustálila na devíti procentech. Je to jev trvalý? Těžko říci. V tomto ohledu se liší i názory předních analytiků. Mnozí jej považují za přirozený důsledek sezónních prací, které se s jarem nabízejí převážně v zemědělství, stavebnictví a cestovním ruchu. Opačného názoru je Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt, který s domnívá, e se jedná o celkový příznivý trend: "Je pravděpodobné, že dřívější přímé zahraniční investice a zlepšující se ekonomické klima v Evropě nacházejí odezvu ve vyšší tvorbě pracovních míst.

Ozývají se ovšem i hlasy varující před předčasným optimizmem. Ekonomika má sice příznivé vyhlídky, ale tvorbu nových pracovních míst patrně převýší hromadné propouštění, až dojde ke konečnému řezu v problémových ztrátových firmách. Tlak na urychlení restrukturalizace nyní slábl. V příznivějších ekonomických podmínkách ho bude možné obnovit. Krátkodobý vzestup nezaměstnanosti lze očekávat v červnu a v září, až se na

trhu práce objeví absolventi škol. Klesající nezaměstnanost má vliv na cenu práce. Zaměstnavatel se musí smířit s tím, že určité profese neobsadí za tak nízké mzdy jako dosud. Platí to zejména tam, kde se v rámci průmyslových zón začíná s budováním nových podniků.

Jaké obory očekávají boom? Stavebnictví, a s tím zedníci, montéři, instal

atéři, elektrikáři. Nouzi o pracovníci začínají pociťovat i obchodní řetězce. Právě ony však budou muset zřejmě přehodnotit svoji mzdovou politiku. Opravdu schopná pokladní nebude v období ekonomického růstu ochotna pracovat za sedm tisíc hrubého měsíčně. Trvalý zájem je o programátory a počítačové techniky, a o vysokoškoláky s technickým zaměřením. Vybírat zaměstnavatele si mohou zejména strojaři či elektrotechnici. Ekonomové, učitelé a lékaři jsou na tom o poznání hůře, v jejich profesi diktuje podmínky spíše zaměstnavatel.

Zdroj: Profit 21/2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU