Už třetí měsíc za sebou se situace na trhu práce zlepšuje. Svědčí o tom nejen úbytek nezaměstnaných, ale i zvyšující se počet pracovních příležitostí. Koncem května bylo bez práce necelých 454 tisíc občanů, což je o zhruba 17 tisíc méně než v dubnu. Jde o rekordní úbytek v historii České republiky. Nezaměstnanost klesla z dubnových devíti na 8,7 procenta. Zlepšení zaznamenalo dokonce 77 úřadů práce, ale s nezaměstnaností přes 12 p
rocent se stále potýká 15 okresů. Zaměstnavatelé přitom nyní nabízejí 45 tisíc volných míst, což je o 11,5 tisíce více než v květnu 1999.Odborníci sice poukazují na to, že údaje o zaměstnanosti jsou v těchto měsících každý rok výrazně ovlivněny rozvojem sezónních prací, ale připomínají i další vlivy. "Situace na trhu práce ukazuje počínající silnou konjunkturu ekonomiky, která je vyvolaná masívním přílivem zahraničních investic. Část poklesu nezaměstnanosti vyplývá i z rostoucího počtu lidí, kteří odcháze
jí do důchodu, třebaže jde zhruba o dva tisíce osob," uvedl pro HN Marek Fér, analytik Československé obchodní banky. David Marek z České spořitelny upozorňuje, že mírné zlepšení se projevilo i v Mosteckém okrese, kde je už dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost. Nyní tam nemá práci 20,6 procenta obyvatel.Květnový pokles nezaměstnanosti je však podle odborníků zřejmě poslední příznivou změnou v tomto roce. "Příliv absolventů škol na trh práce v červnu a červenci a restrukturalizace, při které bude časté snižování počtu pracovníků, opět nezaměstnanost zvýší," uvedl David Marek z České spořitelny. Také premiér Miloš Zeman, který uvítal pokles nezaměstnanosti, připustil, že současný vývoj na trhu práce je závislý na rozvoji sezónních prací. "Pokles nezaměstnanost
i sice souvisí se zahájením sezónních prací, ale je zejména odrazem oživení ekonomiky. Může dojít k výkyvům, až přijdou na pracovní trh absolventi škol, ale v podstatě jde o trend zastavení růstu nezaměstnanosti, dokonce k jejímu poklesu," uvedl Zeman.Někteří zaměstnavatelé však tvrdí, že uchazeči o práci přicházejí často stále ještě s přehnanými požadavky. "Požadavky uchazečů a naše možnosti se stále více setkávají. Někteří ale přicházejí už s představou, že mají mít plat alespoň 20 tisíc, je to tak 10 n
ebo 20 procent lidí. Ovšem jsou i tací, kteří rovnou jdou na plat 12 tisíc. Největší požadavky mají lidé ve věku 30 až 40 let, ale starší často říkají, že budou dělat cokoliv, při středním vzdělání třeba i dělníka," uvedl František Vladař, personální pracovník pražské a. s. IPS. Současně poznamenal, že o práci se u nich už zajímají i lidé z Moravy a ze Slovenska.Pracovníci úřadu práce zdůrazňují, že většina uchazečů má zájem o práci, ale připouštějí, že někteří odmítají místa kvůli nízkému výdělku. "Dá se říci, že měsíčně 20 až 25 procent uchazečů vyřazujeme pro nespolupráci. Buď nechodí ve stanovenou dobu, nesdělí třeba, že onemocněli, nebo i odmítnou zaměstnání," uvedl ředitel ostravského úřadu práce Zdeněk Prouza. Odmítání nabídnutých míst se podle něho
projevuje především u mladých, kteří mají ještě "zázemí" u rodičů. Jako příklad uvedl nový obchodní dům Futurum, do kterého jedna z podnikatelek sháněla několik prodavaček."Poslali jsme jí čtyři uchazečky, ale podnikatelka nám pak volala, co to děláme, jaké špatné lidi jí posíláme. Uspořádali jsme tedy pro ni výběrové řízení. Podnikatelka to všem pozvaným s nadšením vylíčila, jak to tam bude bezvadné. Ale těm dívkám stejně šly ruce viditelně dozadu. Teprve, když naše zprostředkovatelka začala hřímat, že j
e vyřadíme a že nebudou mít podpory, tak se čtyři uvolily, že to zkusí," vylíčil Prouza jeden z případů, kdy se uchazečům nelíbilo například, že budou muset v obchodě být do šesti hodin večer. V Ostravě, která je vzhledem k více než 26 tisícům nezaměstnaných nejkrizovější oblastí, připadá na jedno volné místo přes 44 uchazečů.Ředitel pražského úřadu práce Ivan Chomát zdůraznil, že nízký plat nemohou jeho pracovníci považovat za argument pro odmítnutí nabízeného zaměstnání. "Zákon jasně hovoří o tom, že uchazeči má být nabídnuto vhodné zaměstnání. To ovšem není definováno výší platu. Zohledňujeme ale sociální zázemí uchazeče. Z našeho pohledu by byl holý nesmysl posílat třeba samoživitelku s několika dětmi na místo, které je naprosto minimálně placené. Stej
ně by pak musela při spoustě komplikací čerpat sociální dávky," uvedl Chomát. Podle něho se s "realitou" na trhu práce hůře srovnávali spíše propuštění administrativní pracovníci, např. z bank. "Větší nároky na plat mívají spíše mladí. Pyšníme se tím, že naše školství vychovává sebevědomé jedince, kteří jsou hrdí na svoji kvalifikaci, ale ti mají často příliš velké oči," dodal Chomát.
Zdroj: HN z 09. 06. 2000