České bankovnictví zažívá zlaté časy

18.06.2007 | , Finance.cz
ÚČTY A SPOŘENÍ


Trh bankovních služeb pro drobné klienty v ČR rychle roste a dá se očekávat, že v příštích letech své tempo nezpomalí. Tahounem růstu je totiž především zvyšování objemu poskytovaných hypotečních úvěrů a osobních půjček.

Sektor drobného bankovnictví ve střední a východní Evropě v současné době roste dvouciferným tempem a v některých zemích až trojnásobně převyšuje tempo růstu v zemích eurozóny. Nejlepším příkladem je Bulharsko a Rumunsko, kde hodnota bankovních aktiv v září 2006 vzrostla oproti předchozímu roku o 30,4 %, respektive o 31,3 procenta. Vynikající výsledky a slibné perspektivy lákají na již dost obsazený středoevropský trh nové hráče, kteří usilují o co největší kus koláče. „Tato situace se zřetelně promítá do opatření, která přijímají banky v zájmu obsazení výhodné pozice na trhu a získávání vhodné klientely, umožňující bankám další rozvoj,“ říká Mike Jennings, Financial Services Industry Partner Deloitte Česká republika a dodává „Příklady bank, které operují na českém trhu, dokazují, že ve střední a východní Evropě je možné dosáhnout výborných výsledků, což by mohlo sloužit jako pobídka pro případné investory. Je zjevné, že na trhu existuje stále volné místo a příležitostí pro úspěšné podnikání v oboru drobného bankovnictví ve střední Evropě je tedy stále dost.“

Vývoj retailového bankovnictví v zemích střední a východní Evropy má několik společných rysů:

  • Na počátku v každé zemi existoval jen omezený počet bank, které prošly privatizací, poskytovaly nekvalitní a drahé služby, a to většinou jen velkým dlužníkům, malá klientela pro ně byla nezajímavá. Začaly vznikat i nové, menší banky, nicméně ani ty ještě nedokázaly s drobnými zákazníky pracovat.
  • Druhá fáze je charakteristická dokončením privatizace, vstupem zahraničních investorů, fúzemi a akvizicemi a očištěním bankovního systému od krachujících nebo vážně ohrožených bank. V České republice sanace trhu předcházela privatizaci a podle odhadu ministerstva financí stála více než 300 miliard korun, což zhruba odpovídá třetině státního rozpočtu.
  • Třetí fáze rozvoje drobného bankovnictví je charakteristická snahou o nové rozdělení trhu a získávání nových klientů. Nejčastěji přitom jde o dlouhodobé projekty týkající se poskytování úvěrů. Banky se zaměřují na vybudování moderní distribuční sítě, na rozšiřování zákaznických segmentů, kterým jsou služby poskytovány, na zlepšování obchodních procesů a na vývoj a řízení rizik. Banky zakládají různé typy poboček uzpůsobené konkrétním potřebám zákazníků, využívají zprostředkovatele a zakládají síť franšízových pracovišť.

Za typický příklad této strategie v ČR může sloužit eBanka založená v roce 1997 jako čistě internetová banka s jedinou přepážkou v centru Prahy. V roce 2000 ji převzala Česká pojišťovna a banka začala objevovat výhody přímého styku s klienty při expanzi na trhu. V současné době má 41 klientských center, z toho jen v Praze čtrnáct. Loni banku koupila rakouská Raiffeisenbank. Největší česká banka ČSOB využívá pro styk s drobnými klienty sítě České pošty a postupně rozšiřuje sortiment služeb i produktů, které na poštovních přepážkách nabízí. Přitom zavedla jako jedna z prvních bank v ČR program osobních finančních poradců pro stávající i potenciální drobné klienty. Česká pojišťovna vstoupila na retailový úvěrový trh samostatně akvizicí úvěrové společnosti Home Credit. A nejnovějším příkladem je Citibank, která letos v květnu ohlásila expanzi na českém trhu. Hodlá zde otevřít šest nových poboček podle zcela nového designu, přičemž stávajících 10 poboček má být redesignováno podle jednotného celosvětového standardu Citibank. Vybraná pracoviště této banky v šesti městech ČR fungují jako specializovaná poradenská centra pro financování malých a středních podniků.

Dochází rovněž k racionalizaci práce bank, automatizaci operací na přepážkách i v back-office a ke snahám o maximální využívání potenciálu úspor provozních nákladů. Podíl příjmů z poplatků a provizí na celkových výnosech roste, neboť jsou stabilnější, než úroková míra. Zejména u peněžních institucí se zahraničním kapitálem je velmi dobře patrné, že trhy střední a východní Evropy generují mnohem vyšší zisky ve srovnání s domovskými zeměmi jejich vlastníků. Příkladem může být rakouská Erste, která v ČR vlastní Českou spořitelnu a vlastní rovněž banky na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Návratnost investic, které zahraniční vlastníci vložili do bankovního podnikání ve střední a východní Evropě, je velmi rychlá.


Zdrojem růstu je prosperita země a zvyšování podílu na trhu

 

Drobné bankovnictví ve střední Evropě pokračuje ve svém růstu. Tento trend by se měl podle odhadů projevovat i v následujících několika letech, zejména díky příznivému vývoji na tradičních středoevropských trzích, jakými je Polsko, ale i Rusko, Ukrajina a balkánské země, v nichž probíhají razantní bankovní reformy.

Růst retailového bankovnictví bude podporován tempem hospodářského růstu. Současná příznivá hospodářská situace se také odráží ve zvýšeném příjmu domácností, a tudíž ve vyšší spotřebě. Ta je spojena nejen s aktuální potřebou krátkodobého financování, ale rovněž s ochotou získávat dlouhodobé bankovní produkty, jako jsou hypotéky.

Tabulka: Srovnání tempa růstu úvěrů ve vybraných zemích EU (2005)

Země Celkem Na bydlení Spotřebitelské Ostatní
Litva 87 % 60,3 % 15,4 % 11,2 %
Lotyšsko 85,5 % 63 % 11,6 % 10,8 %
Estonsko 69,4 % 59,3 % 5,8 % 4,3 %
Slovensko 44,1 % 26,3 % 4,3 % 13,6 %
Česká republika 33 % 23 % 6,7 % 3,3 %
Polsko 29,4 % 15,4 % 9,5 % 4,4 %
Maďarsko 22,9 % 10,3 % 14,8 % - 2,2 %
Rakousko 16,6 % 6,1 % 3,3 % 7,2 %
Francie 11,1 % 9,8 % 1,2 % 0,1 %
Velká Británie 10,8 % 9,9 % 1,4 % - 0,4 %
Německo 0,2 % 0,8 % - 0,2 % - 0,4 %

Zdroj: ČNB, ECB

Ve srovnání se západní Evropou však v segmentu drobného bankovnictví existují stále značné rozdíly. Zatímco ve střední a východní Evropě je nejdůležitějším cílem bank vybudování stabilní pozice a zvýšení podílu na trhu, v západní Evropě se finanční instituce zaměřují na programy důsledné optimalizace nákladů a reorganizace procesů. Ve střední a východní Evropě spolu banky ještě dnes soupeří o získání významného podílu na trhu, což je hlavní zdroj zvyšování jejich příjmů. Vzhledem k tempu růstu, které se vyjadřuje dvoumístnými čísly, když například objem hypotečních úvěrů pro drobnou klientelu se v ČR zvýšil za loňský rok o téměř 43,1 %, a k neustále sílící konkurenci, tak u nás působící banky obvykle věnují menší pozornost zvyšování efektivity, minimalizaci provozních rizik a nákladů. „Možnosti dalšího růstu sektoru drobného bankovnictví zůstávají ve střední a východní Evropě stále velké. To přitahuje zahraniční investory, kteří se snaží na těchto trzích vybudovat pevné postavení. Příklady úspěšného podnikání v tomto odvětví potvrzují skutečnost, že zahraniční kapitál je v oblasti drobného bankovnictví ve středoevropském regionu stálé vítán,“ uzavírá Mike Jennings.

Expertní studii Drobné bankovnictví ve střední Evropě, jež mapuje dosavadní a naznačuje budoucí vývoj trhu a z níž vychází i tento článek, nedávno zveřejnila účetní a poradenská společnost Deloitte.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.