Internet je výzva pro bankovnictví

21.06.2000 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Jednotlivé peněžní instituce v Evropě volí pro svůj postup na internetu odlišné strategie

Jednotlivé peněžní instituce v Evropě volí pro svůj postup na internetu odlišné strategie. Již v roce 2003 se bude patnáct procent všech finančních transakcí na evropském trhu odehrávat na internetu. Představuje to zhruba 440 miliard eur a 55 miliónů klientů disponujících v síti běžnými účty. K tomuto závěru dospěla americká finančně-analytická skupina JP Morgan ve zprávě o budoucnosti peněžních služeb v Evropě. Nejčastěji se podle n

í bude internet využívat u jednoduchých služeb, jako je vedení běžných účtů a termínovaných vkladů nebo správa cenných papírů.

Z šetření JP Morgan vyplynulo, že operace provedená po síti přijde v průměru na desetinu toho, co běžná u přepážky. Šíření internetu znamená pro banky výzvu, ale jeho efekt nemusí být jednoznačně a pouze kladný. Zpočátku budou všichni chtít "urvat" co největší kus trhu, čímž klesnou marže i zisky. Růst obchodů by měl sice bankám ztráty kompenzovat, ale bude to vyžadovat umný a skut

ečně aktivní přístup k technologickým možnostem nového média. Efekt menších výnosů, poklesu nákladů a rozšíření trhu bude velmi variabilní podle typu země, nabízené služby a postavení dané banky. Nestačí totiž jen prostě přenést existující nabídku na síť.

U

kazuje se například, že zákazníci, kteří se pustili do webovských operací, začali nakupovat méně produktů investičního bankovnictví přímo v bankách. Ty pak jsou nuceny spolupracovat s jinými, specializovanými finančními institucemi a začleňovat jejich služby do své nabídky. Banky se tak často stávají jen zprostředkovatelkami, svého druhu supermarkety, v nichž lze koupit různé peněžní produkty. Stále častější proto budou podle analytiků JP Morgan různé aliance a fúze institucí reprezentujících různé obory - finance, telekomunikace, elektronická média či maloobchod.

Razantní nástup internetu ale rozhodně neznamená zánik jiných distribučních kanálů. Se vší pravděpodobností se rozšíří model bankovnictví zvaný Martini. Znamená přístup k bankovnímu účtu v kteroukoli dobu, v libovolném místě a pomocí jakéhokoli zařízení. Banky budou mít nadále pobočky, ale bude jich méně a dostanou nové poslání. V menší míře to budou místa, kde by se uskutečňovaly konkrétní operace, více se budou věnovat prodeji služeb a marketing

u. Nejčastěji to bude zřejmě tak, že klient si otevře u pobočky účet, ale operovat bude prostřednictvím internetu, bankomatu či telefonu.

Společnost JP Morgan rozdělila banky do několika skupin podle jejich strategie ve vztahu k internetu. Konzervativnější skupina se snaží chránit síť svých poboček před novými technologiemi a je opatrnější vůči moderním formám prodeje. Jsou to například Credit Lyonnais, Dresdner Bank a Banca di Roma.

Druhou skupinu tvoří ty banky, které se otevírají "novotám", využívají je k přestavbě své dosavadní činnosti, k získání nových klientů a jsou zaměřeny na mnoho distribučních kanálů. Patří sem švýcarská UBS, britská Barclays, francouzská BNP Paribas, německé Deutsche Bank a Commerzbank. Nakonec třetí skupina zahrnuje "průkopník

y" neboli instituce, které v bankovnictví udávají směr, jsou ochotny podílet se na prodeji produktů nabízených jinými subjekty, využívají internet ke zcela novým službám. Nejaktivnější jsou španělské a skandinávské banky, některé příznačné rysy tohoto stylu má Credit Suisse. Dobrým místem pro rozvoj internetového bankovnictví je podle odborníků Latinská Amerika.

Zdroj: HN z 21. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ