Mongolsko nabízí spolupráci ve vodním hospodářství a v geologickém průzkumu

24.08.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Tradice a dobrá pověst českých výrobků v Mongolsku je velice dobrá <!-- #3 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=3',243,420,'no')">deviza</a> pro nový vstup našich firem na tamní trh

Tradice a dobrá pověst českých výrobků v Mongolsku je velice dobrá pro nový vstup našich firem na tamní trh. Navzdory zeměpisné vzdálenosti mohou české subjekty najít v Mongolsku uplatnění a konkurovat zahraničním firmám především v takových oborech, jako jsou vodní hospodářství, ekologie, dodávky náhradních dílů pro dieselagregáty, geologický průzkum, obnova a zlepšení infrastruktury. Vyplynulo to z jednání delegace výboru pro místní rozvo

j, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR během nedávné návštěvy Mongolska.

Někdejší Československo bývalo co do významu druhým ekonomickým a obchodním partnerem Mongolska, vlivem politických a ekonomických změn z počátku 90. let se ale oboustranné kontakty výrazně omezily. Dnes se již sice vzájemný obchod začíná opět pomalu zvyšovat, ale dřívější úrovně nedosahuje. I když Mongolsko disponuje významnými surovinovými zdroji, je většina jeho průmyslu soustředěna v Ulánbátaru. Průmysl se jen

velmi pomalu dostává z hluboké krize a potýká se s velkým nedostatkem odborníků, což brzdí jeho růst. Například v tradičním kožedělném a obuvnickém průmyslu dnes funguje pouze asi pět procent podniků v porovnání s rokem 1989.

Jednou z hlavních hospodářských priorit Mongolska je zefektivnění výroby, rozvodu a spotřeby energií. Vzhledem k rozlehlému území a nedostatečné rozvodné síti potřebuje země budovat spíše menší lokální energetické zdroje. Jedním z řešení je výstavba menších vodních elektráren. Minist

erstvo infrastruktury plánuje výstavbu několika menších hydroelektráren, pro které bude hledat finanční zdroje v zahraničí.

Perspektivní se jeví i možnost rozmístění malých vodních elektráren na březích řek, které by zásobovaly sídla přímo na březích či v malé vzdálenosti od řek. Energetiku je také nutno přizpůsobit velkému rozptýlení obyvatelstva na rozlehlé ploše a kočovnému způsobu života pastevců. Proto jsou perspektivní především menší autonomní zdroje, zejména alternativní zdroje vodní, větrné a slun

eční energie, pro něž jsou v Mongolsku vhodné podmínky.

Do roku 1990 byla v Mongolsku prozkoumána zhruba desetina území, na kterém se dnes těží měď, uhlí a zlato a jiné nerosty. V posledních letech stoupá zájem zahraničních společností o průzkum a těžbu nerostů. Do této oblasti proudí většina zahraničních investic. Důležitý bude i průzkum zdrojů pitné vody. O financování tohoto projektu jedná mongolská vláda se Světovou bankou a Asijskou rozvojovou bankou.

Státní orgány podporují příliv zahraničních investic. Od roku 1990 bylo v zemi zaregistrováno 1174 zahraničních a smíšených firem, které investovaly celkem 275 miliónů USD. Investice směřovaly zpočátku do obchodu, služeb a turistiky, nyní jdou hlavně do geologického průzkumu, těžby, stavebnictví, zpracov

ání surovin a do telekomunikací.

Pro firmy se zahraniční účastí platí tyto daňové úlevy: 1) Pro investice do elektráren, tepláren, vedení elektrické a tepelné energie, inženýrských staveb silniční, železniční a letecké dopravy, telekomunikací platí prvních deset let plné osvobození od daně z příjmu, dalších pět let poloviční. 2) Investice do těžby a zpracování nerostných surovin (kromě drahých kovů) a ropy, metalurgie, výroby automobilů, elektroniky jsou prvních pět let plně osvobozeny od daní, dalších pět

let z 50 procent. 3) U investic do jiných oblastí, pokud firma alespoň polovinu výrobků exportuje, platí první tři roky plné osvobození, další tři roky poloviční.

Zahraniční investoři mají právo vlastnit a spravovat svůj majetek, řídit a účastnit se řízení firmy, převádět zisk do ciziny, pronajímat pozemek až na 60 let s možností prodloužení o dalších 40 let za stejných podmínek jako tamní občané. Mezi hlavní potíže zahraničních investorů patří naopak nedostatečně vymezené pravomoci úřadů, neinformovanost o právech a povinnostech úřadů a jejich klientů, potřeba víz a různých povolení, nejasnosti při stanovení celního zatížení, vysoká sazba daně z příjmů

fyzických a právnických osob. Na českém exportu do Mongolska se podílejí především potraviny (mouka, cukr, rostlinný olej), automobily, v poslední době také zařízení pro minipivovary, minipekárny a minimlýny, dovážíme hlavně molybdenový koncentrát, kašmír, kůže a vlnu.

Zdroj: HN z 24. 08. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU