Země Evropské unie mají několikanásobně větší dluhy než Česká republika. Po ukončení privatizace se jim můžeme začít v tomto směru přibližovat. Veřejný dluh se za vlády Miloše Zemana, tedy za uplynulé dva roky, zvýšil o 34 miliard korun. Takovým tempem nerostl ani za předchozích šest let existence ČR. Na konci loňského roku dosáhl veřejný dluh rekordní výše 274,6 miliardy korun. Nic by se samozřejmě nedělo, kdyby se zvýšila i výkonnost české ekono
miky, která by dávala záruky, že z vyšších daňových příjmů bude možno dluhy bez problémů splácet. V minulých letech se však tuzemská ekonomika propadala do červených čísel. Podíl veřejných dluhů na hrubém domácím produktu se tak zvýšil za dva roky o téměř dvě procenta. Podle analytika Patria Finance Vladimíra Kreidla by dluh v současnosti rostl ještě větší rychlostí, nebýt příjmů z privatizace. Po výprodeji státního majetku tak lze opět očekávat rychlý nárůst veřejného dluhu. "Viditelně se to zhorší v roce 2003, kdy doběhnou příjmy z privatizace," zdůrazňuje Kreidl.Varování od MMF
Ve veřejném dluhu navíc nejsou zahrnuty možné hrozby veřejných financí ve formě skrytých dluhů. Právě před těmito dluhy přitom varoval Českou republiku i Mezinárodní měnový fond. Skryté dluhy nejsou obsaženy ve státním rozpočtu, ale byly a jsou převáděny na různé transformační instituce. Mezi ně patří Konsolidační banka, Česká finanční a Česká inkasní. Za všechny tyto dluhy však ručí stát a v konečném důsledku je nakonec stejně
zaplatí daňoví poplatníci. Skryté dluhy jsou vynálezem už z dob Klausovy vlády. Jen letos tak odborníci Světové banky odhadují, že náklady na splacení skrytých dluhů dosáhnou patnácti miliard korun.To však zdaleka není všechno. Veřejný dluh totiž neobsahuje vládní garance ani garance jednotlivých měst či obcí. Možné ztráty z plnění garancí nejsou přitom rozhodně malé, ale pohybují se v řádu desítek miliard korun. Obavy odborníků navíc vzbuzuje neustálý růst sociálních výdajů v České republice, které stahuj
í státní finance do schodků. Jen letos by na sociální výdaje měla přijít částka téměř 300 miliard korun. Veřejný dluh zahrnuje závazky státního rozpočtu, zdravotních pojišťoven, místních rozpočtů a mimorozpočtových fondů. Hlavní část přitom tvoří dluhy státního rozpočtu. V příštích letech se však bude zvyšovat význam především mimorozpočtových fondů, protože začnou fungovat fondy bydlení a dopravy.Evropská unie má náskok
V porovnání se zeměmi Evropské unie však jsou české veřejné dluhy zanedbatelné. Naše veřejné dluhy tvoří totiž jen 15 procent hrubého domácího produktu, když průměr EU je 68,1 procenta. Lépe ze všech členských zemí unie je na tom pouze Lucembursko. Naopak rekordmany jsou Itálie, Belgie a Řecko, jejichž roční produkce by nestačila na zapl
acení všech dluhů. Paradoxní je, že většina zemí EU nesplňuje maastrichtské kritérium o veřejném dluhu. Ten může být jen do výše 60 procent hrubého domácího produktu.Zdroj: LN z 18. 08. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
