Dokud unie nezmění pravidla svého rozhodování, nemají kandidáti žádnou šanci na vstup do ní. O těchto otázkách se dnes jedná. Zatím žádné překvapení, ale ani výsledek, nepřinesla mezivládní konference o reformách Evropské unie. Po půl roce jednání však nikdo neočekával přílišnou shodu ve složitých otázkách, které rozhodují o další podobě tohoto společenství. Přitom výsledky jednání jsou pro Českou republiku významné hned ze dvou důvodů: Určí
podobu unie a postavení a váhu jednotlivých členských zemí (v budoucnu tedy i ČR) a vytvoří předpoklady pro dokončení jednání o rozšíření unie. Všichni evropští politici unisono tvrdí: "Bez reforem není možné přijetí nových členů."Obsah reforem
Hlavní bo
dy změn se dají shrnout do několika jednoduchých paragrafů, zabývajících se složením Evropské komise (EK), rozložením hlasů v Radě ministrů EU a rozšířením většinového rozhodování na nové oblasti. Dosud má EK přinejmenším jednoho člena z každého členského státu (největší země mají po dvou), což bude neudržitelné v době, kdy bude mít EU 25 až 30 členů. Proto se uvažuje o tom, že některé země by mohly mít své zástupce v komisi pouze v některých volebních obdobích, nebo by se případně střídaly všechny státy podle určitého klíče.S tím souvisí i rozhodování v Radě ministrů, která rozhoduje o většině závazných dokumentů sjednocené Evropy a - vyjma setkání premiérů - činí hlavní politická rozhodnutí. Zastoupení v tomto orgánu nemůže být poměrné, protože velké země by tak mohly přestat brát ohledy na menší státy. Proto je důležité, jaký počet hlasů je jednotlivým zemím přidělen. Stejně citlivá je i otázka rozšíření většinového hlasování na jiné než dosavadní okruhy otázek. Dosud totiž může jedna země zablokovat roz
hodnutí v důležité otázce, když se jí nebude něco líbit. Tento postup má za následek to, že výměnou za její souhlas jí ostatní státy ustoupí v něčem jiném. Tak vznikají všechna důležitá rozhodnutí.Současný maratón vyjednávání má za cíl odstranit nedodělky, které unie nezvládla v roce 1997, který byl zakončen Amsterodamským summitem. Tam byly dohodnuty různé reformy, ale změny struktury rozhodování byly odloženy. Proto loňský summit v Helsinkách stanovil, že výsledky konference budou projednávány po roce v
e francouzské Nice.Návrhy Evropské komise
V Radě ministrů se má podle komise zásadně rozhodovat kvalifikovanou většinou, přičemž právo veta by zůstalo zachováno jen pro omezený výčet témat. V podstatě by mělo jít o rozhodnutí, která vyžadují navíc ratifikace národních parlamentů, usnesení týkající se institucí EU a jejich rovnováhy, výjimek z platnosti ustanovení základní smlouvy, ale také rozhodnutí v oblasti bezpečnosti a daňové politiky, jež nemají vliv na fungování jednotného vnitřního trhu. I po rozš
íření na 28 členů (15 dnešních, 12 jednajících kandidátů a Turecko) by neměl počet poslanců Evropského parlamentu překročit 700 (dnes 600).Parlament by všude tam, kde bude rada hlasovat kvalifikovanou většinou, měl právo spolurozhodovat, které dnes nemá. V případě Evropské komise dostaly členské státy na vybranou - buď zachovají počet 20 komisařů, nebo každý člen bude mít jednoho. To by však oslabilo kolektivní rozhodování a bude třeba posílit moc předsedy komise. Pro přijímání rozhodnutí v Radě ministrů b
y měl podle komise potřebný počet hlasů reprezentovat prostou většinu jak členských států, tak obyvatelstva EU. V některých okruzích reforem již existuje mezi členskými zeměmi shoda. Jedná se však o ty záležitosti, v nichž byly od začátku rozpory buď malé nebo neexistovaly vůbec, například o složení Evropského parlamentu či rozšíření agendy Evropského soudního dvora.Dvojí Evropa
Na červnovém summitu v portugalské Feiře se ministři zahraničí členských zemí dohodli, že konference bude jednat i o nových pravidlech "zesílené spolupráce". Ta by měla umožnit, aby některé země měly možnost provádět něco, nač ostatní nejsou připraveni nebo do čeho se jim nechce. To umožňuje už Amsterodamská smlouva z roku 1997, stanoví pro ni však tvrdé podmínky - může se
například uskutečnit jen za předpokladu, že se na ní podílí více než polovina členských zemí a že žádný člen nevznese proti ní zásadní námitku svých národních zájmů. Příkladem je EMU.Strach z odkladu rozšíření
Kandidátské země (a mezi nimi hlavně ČR) dávaly od začátku najevo své obavy z toho, že by konference mohla zpomalit jednání o rozšíření unie. Nic takového se dosud nepotvrdilo a vše probíhá podle předem stanovených harmonogramů. Většina zemí unie odmítla jednat o dalších složitých otázkách (rozdělen
í základních smluv na obecnou a procesní část, jmenování evropského prokurátora, převzetí Evropské konvence o lidských právech do Smlouvy o EU a rozšíření působnosti unie), které by zpomalily jednání. To ukazuje na vůli ukončit jednání již letos.Zdroj: HN z 07. 08. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
