Zájem o místa pro absolventy bude menší, než Špidla předpokládal

28.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

O absolventy škol se začínají zajímat především státní úřady, které mají problémy s "náporem" klientů a administrativních změn

O absolventy škol se začínají zajímat především státní úřady, které mají problémy s "náporem" klientů a administrativních změn. Nezaměstnaní absolventi škol, kteří odmítnou využít možnosti praxe v některém ze státních úřadů, budou riskovat, že přijdou o podporu. "Nabízíme jim, aby se začlenili do trhu práce. Ti, kteří této možnosti nevyužijí, budou vyřazeni z evidence úřadů práce," uvedl včera pro HN ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Pracovníci úřadů práce připouštějí, že vzhledem k systému

odměňování ve státní správě budou výdělky absolventů dost nízké. Zdůrazňují však, že výše platu nepatří k hlediskům, podle kterých se posuzuje vhodnost místa pro nezaměstnané. Nabídka práce každému z nich je posuzována především s ohledem na kvalifikační a zdravotní předpoklady.

Koncem května měly úřady práce v evidenci nezaměstnaných přes 54 tisíc absolventů škol. Vzhledem ke každoročnímu "skoku" v předchozích letech se však očekává, že během léta se může jejich počet opět zvýšit o 20 až 30 tisíc.

Ředitel Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí Jan Kasnar zdůraznil, že praktikantská místa mají být připravena již od příštího měsíce. "Záměr vytvořit až 20 tisíc míst byla představa před nějakým časem. My bychom byli rádi, kdyby jich

bylo tolik, ale v každém případě to bude věc individuální dohody s každým absolventem. Zájem ale pravděpodobně bude menší, než se uvažovalo. Když bude akce organizovaná přes zprostředkovatelské agentury, jak se počítá, nebude zájem asi takový, jako kdyby to zajišťovaly úřady práce," soudí Kasnar. Někteří pracovníci Špidlova úřadu dokonce odhadují, že přes finanční podporu ministerstva se podaří nakonec připravit praxi tak pro 5 tisíc čerstvých absolventů, kteří nenajdou po škole uplatnění a zaregistrují se na úřadech práce.

Zájem o absolventy podle Kasnara však už projevily například finanční úřady, celní správa i samotné úřady práce. "Teď, když okresní úřady přebírají agendu pasů a podobně, je zájem všude tam, kde je velký nápor klientů. Na takových úřadech chtějí, aby u nich absolventi praktikovali, učili se u nich a současně jim i pomohli," zdůraznil Kasnar.

Úřady práce, které mají zprostředkovávat absolventům praxi ve státní správě, mají finančně krýt osobní náklady na absolventa. Systém, který po několikaměsíčním zvažování nalezli pracovníci Špidlova úřadu a Ministerstva financí, zahrnuje dvě varianty. Jednou jsou úhrady v rámci rekvalifikace absolventa a druhou příspěvky firmám, které studenta přijmou a pak ho "půjčí" některému ze státních úřadů. Zprostředkovatelskou roli však podle Kasnara mají plnit především personální agentury.

Ty hodlá ministerstvo určit na základě výběrového řízení.

Na každé praktikantské místo bude stát poskytovat příspěvek na mzdu, na ostatní osobní náklady spojené s činností absolventa a na jeho sociální a zdravotní pojištění. "Bude to stejné, jako se to dělá v podnikatelské sféře. Můžeme dát zaměstnavateli peníze až do výše mzdy absolventa a uvažujeme o tom, že dáme na každé místo pro absolventa 250 korun měsíčně na administrativní náklady," poznamenal Kasnar. Současně však připustil, že úřady práce, které

přispívají podnikatelům na mzdy přijatých absolventů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, nekryjí firmám celé mzdové náklady na praktikanta.

Ředitelka mosteckého úřadu práce Jana Šmejcová zdůraznila, že přístup absolventů k nabízené práci je velmi často ovlivněn rodiči. Stejné zkušenosti má například i ředitel ostravského Úřadu práce Zdeněk Prouza: "Řada rodičů svému dítěti říká, za pět nebo za šest tisíc, které ti nabízejí, to přeci nepůjdeš dělat," poznamenal

.

 

Zdroj: HN z 28. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU