Ukrajina sází na privatizaci

Zpožďované vyplácení důchodů a platů je postupně odstraňováno, poptávka tak začíná narůstat.

Prezident Leonid Kučma v těchto dnech vyvolal v některých západních médiích spekulace o tom, zda na Ukrajině nedojde k pozastavení privatizace a zda nehrozí návrat k centralizaci hospodářství. Důvod k takovým úvahám poskytl prezidentský dekret, jímž o víkendu rozhodl o státní kontrole exportu obilí. "V tomto roce je úroda o tři milióny tun nižší než v loňském roce. Jenom striktní kontrola exportu může preventivně zabránit nedostatku chleba," komentoval Kučma své nařízení o regulaci vývozu. "Zavádíme kontrolu, která je praktikovaná i v jiných zemích, například v Polsku," dodal pro agenturu Reuters.

Letošní sklizeň 22 miliónů tun obilí je analytiky skutečně považována za katastrofální. Překonala dokonce loňský rok, který byl nejhorší od roku 1945. Experti situaci zdůvodňují špatným počasím, ale někteří nostalgičtí politici vidí problém v přenechání zemědělství a jeho financování soukromému sektoru. Počátkem roku byla zahájena agrární reforma, která ve výhledu umožní držení půdy v soukromém vlastnictví a její koupi a prodej. Zahraniční investoři si zatím mohou koupit nezemědělskou půdu. Reformu má provázet odpovídají, zjednodušený daňový systém, jenž má ulehčit podnikání rolníků. Zatím se ale tržní mechanismy nedokázaly zcela prosadit, a právě to se podle pozorovatelů podepsalo na letošní úrodě.

Veškeré obavy z návratu centralizace prezident i vláda odmítají. "Probíhá u nás největší privatizační program v celé východní Evropě," říká k tomu premiér Viktor Juščenko. Zprivatizováno má být přes tři tisíce státních podniků včetně elektráren a oceláren, patřícím k největším podnikům v Evropě, ale také telekomunikační operátor Ukratelekom. "Je to velká šance pro investory," dodává Juščenko s tím, že postupně dochází k vytváření příznivějšího klimatu pro zahraniční kapitál. Ministr financí Ihor Miťjukov koncem srpna oznámil, že v letošním roce očekává dvouprocentní hospodářský růst, což bude pozitivní výsledek poprvé od vyhlášení samostatnosti. Příští rok je se čtyřmi procenty ještě příznivější a optimistické jsou výhledy na další roky s 6,5procentní hodnotou.

Neméně důležité bylo přijetí vyrovnaného rozpočtu, celkový stav financí se zlepšil, přestože na nich ulpěla černá skvrna. Podle společnosti PriceWaterhouseCoopers totiž Ukrajina v roce 1997 nekorektně uvedla výši devizových rezerv, čímž od MMF neoprávněně získala kredit. Švýcarský list NZZ o tom napsal, že Ukrajina kvůli obavám z toho, že by nezískala další půjčky, rozhodla o předčasném splacení dluhu ve výši 94,7 miliónu USD. Kyjev tím chce předejít nepříjemnostem, které ho čekají v příštích dnech při jednání se zástupci MMF. Jejich výsledek bude významný pro zájem o investice, které se sice za prvního půl roku zvýšily o 59 procent, ale celkovou výší 3,59 miliardy USD od roku 1991 nepokrývají potřeby země.