Kancléř Wolfgang Schüssel tvrdí, že rating ekonomiky jeho země je jeden z nejvyšších ze zemí unie. Vrcholná schůzka Evropské unie v portugalském Santa María da Feira marně hledala i včera východisko z toho, jak vycouvat ze slepé uličky, do níž se patnáctka dostala přijetím bilaterálních politických sankcí vůči Rakousku. Izolace totiž nepřinesla kýžený efekt, tedy vystoupení Svobodných z koalice s lidovci a ekonomické škody j
sou spíše zanedbatelné. Kabinet naopak mohl na situaci profitovat tím, že došlo k otupení kritičnosti rakouských občanů vůči ní a jejich pozornost se spíše upjala na vnější tlak patnáctky, než na vnitřní problémy. Mezi ně patří daňová reforma či privatizace řady klíčových státních podniků, například Telekomu Austria, Austria Tabak, Poštovní spořitelny aj. Vzhledem ke snaze předat veškerý balík akcií do soukromých rukou vláda narazila na odpor opozice a odborů.Neméně emocionální záležitostí je reforma penzijního systému, která počítá se zvýšením minimálního věku pro odchod do předčasného důchodu o 1,5 roku. Tento krok, podobně jako i zmíněné předchozí, jsou diktovány především financemi, neboť nynější systém výrazně zatěžuje státní rozpočet. Mezinárodní mě
nový fond, OECD i ministři financí Evropské unie v posledním období nejednou kritizovali málo dynamický postoj Vídně vůči snižování deficitu a požadovali razantnější kroky k jeho stabilizaci, která by posílila růst zemí eurozóny. Mladý a ambiciózní rakouský ministr financí Karl-Hainz Gresser však nyní překvapil prohlášením, že v průběhu příštích let by mělo dojít ke konsolidaci rozpočtu. Do roku 2003 předpokládá vyrovnaný rozpočet, přičemž deficit by měl dosáhnout maximálně 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Na letošní rok plánuje rakouská vláda snížení deficitu na 1,7 procenta HDP.Gressera podpořil guvernér Rakouské centrální banky Klaus Liebscher, přestože původní předpoklad ekonomů ohledně deficitu na rok 2003 byl 1,3 procenta HDP. Podle názoru Liebschera však vládní záměr výrazně posilují makroekonomické ukazatele, především pak revidované ukazatele růstu HDP. V tomto roce by se měl zvýšit o 3,1 procenta. Výhled na příští rok hovoří o 3,0 procenta. Optimistický je i vídeňský ekonomický institut Wifo, podle něhož vzhledem k současné dynamice hospodářství a probíhajícím změnám na trhu práce bude pokračovat snižování úrovně nezaměstnanosti. Květnové průzkumy uvádějí, že počet osob bez práce klesl meziročně na 3,3 procenta.
Wifo ale upozorňuje na jisté nebezpečí inflace, což ale není čistě rakouský fenomén, nýbrž "bolehlav" celé Evropské unie. Jak včera uvedl rakouský statistický úřad, kterého citoval Reuters, index spotřebitelských cen vzrostl v květnu meziročně o 1,7 procenta po dubnovém růstu o 1,9
procenta. Nejvíce ho ovlivnily vysoké ceny pohonných hmot a tekutých paliv. Tento efekt se má projevovat na cenách do poloviny roku 2000.Příznivé trendy potvrzuje Rakouská hospodářská komora, podle níž sice loňský rok skončil z hlediska exportu poněkud méně úspěšně, než tomu bylo v předchozích letech, ovšem letošní rok by měl být určitou satisfakcí. Především došlo k oživení vazeb na východní trhy. Hlavním obchodním partnerem rakouských vývozců však zůstávají a bez ohledu na dočasné politické ochlazení i
nadále budou partneři ze zemí unie.Zdroj: HN z 20. 06. 2000