Ekonomický týdenik

Americký Výbor pro operace na volném trhu (FOMC) ponechal klíčové úrokové sazby na předchozí úrovni - referenční sazba Federal Funds Target Rate (představuje cílovou sazbu pro O/N depozita) tak zůstává na 1.75%. Jedná se o první zasedání Fedu od začátku roku 2001, kdy nedošlo ke snížení sazeb. Celkem přitom Fed snižoval sazby již 11-krát a referenční sazba od konce minulého roku (dosahovala 6.5%) poklesla o 4.75 procentního bodu. Přestože rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním, mírně pozitivně byl interpretován doprovodný komentář. Podle vyjádření Fedu začínají být náznaky zastavení propadu poptávky relativně přesvědčivé a ekonomická aktivita se stabilizuje. Výhled pro oživení americké ekonomiky tak Fed v současné době považuje za více nadějný. Zároveň však Fed zmiňuje již tradiční rizika přetrvání podmínek, které mohou přispět k oslabení ekonomiky v nejbližší budoucnosti. Trh očekává, že sazby zůstanou na současných úrovních, dokud nedojde k definitivnímu obratu ve vývoji klíčových indikátorů ekonomické aktivity, přičemž další pokles sazeb je vzhledem k očekávanému pozitivnímu vývoji minimálně pravděpodobný. Očekávané zvyšování sazeb Fed pravděpodobně zahájí v době, kdy se oživení ekonomického růstu projeví i v podobě rostoucích inflačních tlaků, což je možné očekávat začátkem druhé poloviny roku.

Americká ekonomika v posledním čtvrtletí minulého roku vzrostla oproti předcházejícímu čtvrtletí o anualizovaných 0.2%, zatímco trh očekával srovnatelný pokles hospodářství jako ve třetím čtvrtletí. Meziroční tempo růstu HDP se však znovu snížilo na 0.1%, přičemž k jeho poklesu dochází již od druhého čtvrtletí roku 2000, kdy dosáhlo dlouholetého maxima 5.2%. Za výrazně lepším vývojem ekonomiky v závěru loňského roku stojí zejména obnovení rychlého růstu výdajů spotřebitelů, které tvoří dvě třetiny amerického hrubého domácího produktu, a zvýšené vládní výdaje související se stanovením nových priorit zaměřených na posílení bezpečnosti a obrany. Znovu rekordní propad stavu zásob, které se snížily o anualizovaných 120.6 mld. USD (ve třetím čtvrtletí dosahoval pokles 61.9 mld. USD) byl v podstatě v souladu s očekáváním trhu (odhad se pohyboval kolem 122 mld. USD). Jednoznačně pozitivní a nad očekávání silný byl vývoj výdajů spotřebitelů, které vzrostly o anualizovaných 5.4% (q/q), přičemž růst ve třetím čtvrtletí dosahoval pouze 1.0% a trh očekával růst o 4% v posledním čtvrtletí roku 2001. Celkově je možné zveřejněné údaje považovat za mimořádně příznivé, protože nejen naznačují daleko lepší vývoj ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, než se očekávalo, ale zejména vytváří dobré podmínky pro udržení růstu v nejbližších čtvrtletích.

Index spotřebitelské důvěry v USA již druhý měsíc v řadě posiluje, přičemž jeho nárůst znovu mírně překonal očekávání trhu. Hodnota indexu se v lednu dostala na 97.3 bodu, tedy nejvyšší úroveň od srpna loňského roku, přičemž trh očekával nárůst na 96 bodů. Podobně jako v předcházejícím měsíci podpořil vyšší hodnotu indexu zejména růst podindexu, který odráží očekávání spotřebitelů ohledně ekonomického vývoje v horizontu příštích šesti měsíců (nárůst z předchozích 92.4 bodu na roční maximum 96.9 bodu). Hodnota indexu odrážejícího vnímání současné ekonomické situace se nezměnila a zůstala na předchozí úrovni 97.8 bodu.

Nezaměstnanost v USA se v lednu nečekaně snížila z předchozího dlouholetého maxima 5.8% v prosinci minulého roku na 5.6%. Trh přitom očekával pokračování předchozího trendu a nárůst nezaměstnanosti na 5.9%. Pokles počtu pracovních míst v ekonomice sice mírně překonal očekávání trhu (počet pracovních příležitostí se snížil o 89 000, zatímco trh očekával 50 000), avšak úbytek je stále nejnižší za posledních pět měsíců (v předchozích měsících byl údaj téměř čtyřnásobný). V průmyslu se celkový počet pracovních příležitostí snížil o 89 000 míst, což je rovněž nejnižší pokles od září loňského roku. Naopak největší nárůst nových míst (62 000) zaznamenal v lednu maloobchod. Celkově tak údaje naznačují postupnou stabilizaci na trhu práce a přestože nemusí dojít k rychlému obratu a zvyšování počtu pracovních míst, přispívá poslední vývoj k vytvoření relativně příznivých podmínek pro další růst spotřebitelské důvěry a oživení poptávky.    

Index podnikatelské důvěry v USA v lednu vzrostl na 49.9 bodu (trh očekával téměř shodný údaj 50.0) a potvrdil tak předchozí trend posilování důvěry v podnikové sféře, kde se hodnota indexu zvyšuje již třetí měsíc v řadě. V říjnu přitom index klesl na dlouholeté minimum 39.5 bodu a od té doby se jeho hodnota velmi rychle vrátila o 10 bodů výše. Průměrná hodnota indexu se v letech 1999 a 2000 pohybovala kolem 53 bodů a dlouholeté maximum představuje hodnota 57.7 bodu z roku 1997. Hodnota indexu nad 50 bodů naznačuje převládající pozitivní očekávání mezi managementem v podnikatelské sféře a návrat k dlouhodobým průměrům (v případě tohoto indikátoru) může být otázkou několika málo příštích měsíců.

Výdaje na spotřebu v USA v prosinci poklesly o 0.2% a současně došlo k obnovení růstu osobního důchodu po čtyřech měsících poklesu. Osobní důchod vzrostl o 0.4% m/m zatímco trh očekával o 0.1% nižší údaj a zároveň mírně menší pokles výdajů na spotřebu. Celkově jsou údaje relativně dobré, protože naznačují, že spotřebitelé budou mít v dalších měsících více prostředků na to, aby udrželi solidní poptávku. Korekce předchozího prudkého nárůstu v říjnu tak nebyla natolik zásadní, aby kompenzovala předchozí pozitivní efekt a pokud dojde ke stabilizaci poptávky začátkem roku, mohou být údaje o růstu spotřeby v prvním čtvrtletí podobně pozitivní jako v závěru minulého roku.

Meziroční inflace v Eurozóně se podle předběžných údajů za leden zvýšila z předchozích 2.1% na 2.5%, přičemž se jedná o první nárůst meziroční inflace za posledních osm měsíců, kdy se inflace postupně snižuje z dosavadního dlouholetého maxima 3.4% z května roku 2001. Za růstem cenové hladiny stojí zejména jednorázové faktory. Jedná se mimo jiné o změny maloobchodních cen, které s sebou přineslo zavádění hotovostního eura na přelomu roku. Přestože celkový dopad zavedení hotovostní měny je těžko odhadnutelný, určité zvýšení cen v této souvislosti připouští i Evropská centrální banka. Upozorňuje však na současné působení řady dalších jednorázových faktorů, které k růstu inflace přispěly (jedná se zejména o zvýšení daňové zátěže některých výrobků v největších státech unie a sezónní růst cen ovoce a zeleniny). Přestože v dalších měsících bude pokračovat předchozí trend poklesu inflace, přispěje lednový nárůst k oddálení naplnění inflačního cíle ECB. Současné odhady centrální banky počítají s naplněním inflačního cíle ke konci března, a proto není příliš pravděpodobné dřívější snížení úrokových sazeb v měnové unii.

Lednový nárůst indexu spotřebitelských cen v Německu dosáhl v meziměsíčním srovnání 0.9%, což je nejvyšší hodnota za posledních devět let. Meziroční inflace, která se postupně snižovala až na 1.5% v závěru loňského roku (jedná se údaj harmonizovaný se standardy EU), tak vzrostla na 2.2%. Za výrazným jednorázovým růstem cenové hladiny stojí zejména vyšší ceny potravin, přičemž svou nezanedbatelnou roli sehrál negativní dopad zavádění hotovostního eura na maloobchodní ceny. Kromě těchto efektů se do cenové hladiny promítly nepříznivě i některé změny zdanění (např. pohonných hmot).