BRIC se obává dolaru

23.06.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Pokud mají čelní představitelé zemí BRICu skutečně zájem ochránit své investice a zbavit se závislosti na Spojených státech, měli by začít investovat své přebytky raději do domácích ekonomik.

Brazílie, Rusko, Indie a Čína, čtyři země sjednocené ve skupině BRIC, které jsou zároveň jedněmi z největších věřitelů Spojených států, v poslední době čím dále tím více trápí jejich obří portfolio devizových rezerv. Ty v součtu dosahují 2 800 mld. dolarů, z nichž je většina denominována v dolarech, asi čtvrtina v eurech a jen zlomek v ostatních měnách. Samotná Čína přitom drží v rezervách 1 950 mld. dolarů a o zbytek se dělí Rusko (404 mld.), Indie (262 mld.) a Brazílie (206 mld.).

Polovina ze veškerých dolarových rezerv je přitom přímý dluh Spojených států, v podobě vládních dluhopisů a zbytek z velké části představují další dluhopisy, jako jsou například ty, emitované společnostmi Freddie Mac a Fannie Mae, nad kterými drží ochranou ruku americká vláda a které emitují cenné papíry kryté nemovitostmi. Není se proto čemu divit, že jsou to právě tyto země, které kvůli masivní monetární a fiskální expanzi Spojených států v poslední době velmi znejistěly a hlasitě volají po diskusi nad postavením dolaru jakožto světové rezervní měny.


Čínská esej


Prvním vážnějším podmětem k diskusi nad tímto tématem byla esej šéfa Čínské centrální banky Zhou Xiaochuana z konce března tohoto roku, která byla uveřejněna na webových stránkách banky a která si získala značnou pozornost médií. V ní Xiaochuan navrhoval posílení rezervní role SDR (zvláštních práv čerpání), což je uměle vytvořená účetní jednotka Mezinárodního měnového fondu, která není ničím jiným než košem čtyř hlavních světových měn (USD, EUR, JPY a GBP). Xiaochuanova esej a její načasování však bylo více než cokoliv jiného především reakcí Číny na kroky americké centrální banky (Fed), která v polovině března šokovala obchodníky oznámením o rozšíření svého programu na nákup cenných papírů. Fed se totiž rozhodl, že ve snaze snížit dlouhodobé úrokové sazby pomocí vytvoření nových peněz nakoupí dluhopisy kryté hypotékami v objemu 750 mld. dolarů a nad to začne vykupovat také americké vládní dluhopisy, a to až do výše 300 mld. dolarů. Rozhodl se tak pomocí znehodnocení měny řešit problémy americké ekonomiky právě na úkor všech těch, kteří si buď spoří (domácnosti), nebo drží některá dolarová aktiva (BRIC a ostatní věřitelé USA). Reakce obchodníků na tento krok na sebe nenechala dlouho čekat a jen krátce po jeho oznámení dolar k euru ztratil více než 4 % ze své hodnoty.

Další varovný signál Čína vyslala Spojeným státům začátkem června a tentokrát se k ní připojilo také Rusko a Brazílie. Jen pár dnů poté, co se z Číny vrátil americký ministr financí Tim Geithner s ujištěním, že čínská vláda nadále důvěřuje americkým aktivům, totiž Čína oznámila, že má zájem částečně diverzifikovat své rezervy ve prospěch dluhopisů Mezinárodního měnového fondu denominovaných v SDR, a to v celkové výši 50 mld. dolarů. S podobným návrhem přišlo také Rusko, které se rozhodlo stejnou cestou poskytnout MMF 10 mld. dolarů a dalších 10 mld. se pak MMF rozhodla nabídnou také Brazílie. Tím se přitom těmto třem zemím podařilo zabít hned dvě mouchy jednou ranou. Nejenže opět pohrozily Spojeným státům, ale zároveň výrazně přispějí k navýšení zdrojů MMF, což vylepší nejen jejich prestiž, ale i pozici při vyjednávání o navýšení váhy jejich hlasu v této poměrně vlivné instituci.


Pozice dolaru ohrožena?


Ani přes zřetelné signály sílící nedůvěry vůči americké měně, které velmi otevřeně přicházejí především z Ruska, však pozice dolaru jako světové rezervní měny číslo jedna alespoň v blízké budoucnosti ohrožena není. V současném systému úředně-národních fiat měn totiž přes všechny obavy, které vyvolává měnová politika Fedu, zatím jednoduše neexistuje lepší alternativa. Americká ekonomika je totiž nejenže největší, ale především americké vládní dluhopisy zůstávají nadále nejméně rizikovou investicí na světě. K tomu přispívá nejen sama ekonomická síla země, ale i nízké riziko politického prostředí. V tomto ohledu by pak diverzifikace směrem od dolaru k SDR, tedy ke koši několika měn, sice znamenala zmírnění závislosti na Spojených státech, to však pouze za cenu celkového zvýšení rizika spojeného s držbou nedolarových aktiv. Země bohaté na devizové rezervy by navíc diverzifikovaly ke měnám států, jejichž centrální banky se ve větší či menší míře (v závislosti na závažnosti krize) chovají velmi podobně jako americký Fed. Ukázkovým příkladem je zejména Británie a Bank of England, která rovněž ve velkém „tiskne“ peníze prostřednictvím nákupu vládních dluhopisů, jejichž držbu hodlá zvýšit o 125 mld. liber (8 % HDP).

Slova o diverzifikaci tak sice mohou být dobrým politickým nástrojem jak tlačit USA k větší zodpovědnosti, samotná diverzifikace však z ekonomického pohledu příliš smyslu nedává. Nejsou to politici, kteří by měli rozhodovat o tom, která z měn bude hlavní rezervní měnou, ale především trh a ten chová i nadále jednoznačně největší důvěru v americký dolar. O tom jasně vypovídá jak druhá polovina minulého roku, kdy v dobách největší paniky dolar prudce posiloval, tak nedávné týdny kdy obchodníci i přes zvýšený objem emisí ochotně nakupovali každý další dolar dluhu emitovaného americkým ministerstvem financí, a to při velmi vysoké úrovni poptávky. Jedinou vážnější alternativou k dolaru tak zatím zůstává euro, jehož podíl na světových rezervách vytrvale narůstá. Eurozóna má však zatím velmi daleko do toho stát se optimální měnovou oblastí a nesourodnost tohoto uměle vytvořeného celku, může být do budoucna jeho největší slabinou a hlavní nevýhodou eura v porovnání s americkým dolarem.


Dojde k přerušení nesmyslné merkantilistické strategie?


Chtějí-li státy skupiny BRIC skutečně efektivně snížit svou závislost na Spojených státech a na dolaru, řešením proto není větší diverzifikace mezi ostatní rizikovější aktiva. Daleko elegantnější a účinnější řešení nabízí možnost přerušení nesmyslné merkantilistické strategie hromadění peněz, následná liberalizace kapitálových účtů a skutečné uvolnění kapitálových toků, ze kterého by po čase začaly profitovat obě strany. V tomto směru je zatím nejdále Brazílie s volně plovoucí a směnitelnou měnu, následována Ruskem, jehož měna je formálně směnitelná od roku 2006, avšak zatím zůstává fixována k euro-dolarovému koši.

Čína s Indií ale nadále uplatňují výrazné restrikce kapitálového účtu, jehož liberalizace je zatím jen pouhou hudbou budoucnosti. Pokud mají čelní představitelé zemí BRICu skutečně zájem ochránit své investice a zbavit se závislosti na Spojených státech, jediným způsobem jak toho efektivně dosáhnout je proto začít investovat své přebytky do domácích ekonomik, které nabízejí vysoký růstový potenciál a podstatně vyšší výnos, než je tomu v případě amerických vládních dluhopisů. Pokud se nevydají tímto směrem a nezačnou předávat svým domácnostem více plodů jejich práce, každé další řešení může přinést jen celkové zhoršení jejich pozice.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers. XTB 



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU