Úroky střadatelů klesají, levnějších úvěrů se ovšem nedočkají

Od druhé poloviny prosince 2009 snížila Česká národní banka úrokové sazby na historické minimum. Běžně změna sazeb na mezibankovním trhu ovlivňuje nákladové úroky banky (úroky z vkladů) a výnosové úroky banky (úroky z úvěrů). V době krize platí toto pravidlo pouze částečně.

Úroky spořících účtů a termínovaných vkladů klesají

Vzhledem ke snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky došlo ke snížení úroků na vkladech a spořících účtech občanů. Reakce finančních domů byla v podstatě okamžitá. Během několika dnů došlo k výraznému snížení úrokových sazeb na řadě termínovaných vkladů a na spořících účtech.

V roce 2009 úročení termínovaných vkladů a spořících účtů v podstatě pokrylo inflaci. Peníze, které lidé šetřili a ukládali v bankovních domech sice výrazně nezhodnotily, ale také neznehodnotily. Díky snížení úrokových sazeb se tato situace v roce 2010 zřejmě nebude opakovat. Předběžné analýzy naznačují, že inflace v tomto roce převýší zhodnocování vkladů.

Tabulka: Spořící účty vybraných finančních institucí

*od částky na 150.000 Kč; **pro vklady 50.000 Kč a více

Někteří odborníci považují snižování úrokových sazeb u terminovaných vkladů a spořících účtů za přirozený proces. Podle jejich slov bylo již delší dobu úročení termínovaných vkladů a spořících účtů přemrštěné.

Finanční instituce se v době krize pokoušely tímto způsobem získat nové klienty a relativně stabilní finanční prostředky. Zuřivý boj o klienty ovšem tímto momentem zřejmě nadobro skončil.

Dopad změny úrokových sazeb na úroky z poskytovaných úvěrů

Ačkoliv dopad změny úrokových sazeb Českou národní bankou se okamžitě projevil na úrocích z vkladů klientů, nedá se o stejně rychlém efektu mluvit v případě úroků účtovaných finančními domy u poskytovaných úvěrů.

Strnulost pohybu úrokových sazeb u úvěrů je způsobena tím, že výše úroku zahrnuje mimo jiné rizikovou přirážku, která zohledňuje riziko klienta, resp. riziko nesplacení jistiny a úroků klientem. Riziková přirážka je v současné době vyšší než v době před krizí, protože výhledově existuje poměrně vysoké riziko selhání klienta např. z důvodu ztráty zaměstnání.

Česká republika se nachází ve fázi, kdy je pro nezaměstnané velmi obtížné nalézt práci. Již v prosinci minulého roku překročil počet nezaměstnaných 500.000, přičemž úřady práce evidují jen něco málo přes 30.000 volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla během roku 2009 téměř na 9 %. Nejhorší situace je v Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Nejlépe je na tom již klasicky Praha.

Právě zvyšující se nezaměstnanost je hlavním důvodem, proč nedochází ke zlevňování úvěrů. Analytici očekávají, že ke zvratu na trhu práce dojde v roce 2011. Teprve poté je reálné (ale ne jisté), že banky sníží rizikové přirážky a klient se k úvěru dostane snadněji a levněji.