Časová nebo nová cena? Klíčová volba u pojištění majetku

21.04.2010 | , Finance.cz
POJIŠTĚNÍ


Jednoznačně nejdůležitějším parametrem u pojištění majetku je, v jakých cenách pojišťovna poskytuje pojistné plnění při vzniku škodné události.

Každá pojistná smlouva je charakterizována mnoha parametry a pro pojištěného není jednoduché ji správně vyhodnotit tak, aby pojištění správně krylo jeho pojistné riziko. Rozhodujícím číslem bývá nakonec nejčastěji výše pojistného, což není dobře. Jednoznačně nejdůležitějším kritériem v pojištění majetku totiž je, v jakých cenách pojišťovna poskytuje pojistné plnění při vzniku škodné události.

Pojistné plnění může být stanoveno v nových cenách nebo v časových cenách, v poslední době bývá pak někdy časová cena nahrazována tzv. cenou obvyklou. Podívejme se na jednotlivé typy cen blíže, ať máte při uzavírání příští pojistky jasno.


Nová cena - vyšší cena, nebo nižší cena? 


Novou cenou rozumíme cenu, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou - toliko definice. Je logické, že musí jít o věc stejného druhu a účelu. Nová cena věci může být ale stejně tak větší, jako i menší, než pořizovací cena téže věci. Za časovou cenou považujeme tu, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí. Vypočítává se tak, že se od nové ceny věci odečte částka odpovídající stupni opotřebení (často se označuje jako amortizace) nebo jiného znehodnocení. Tuto výslednou částku je možné navýšit o případné zhodnocení věci, ke kterému došlo před pojistnou událostí její rekonstrukcí, modernizací apod. Obecně platí, že takto stanovená časová cena zdaleka nedosahuje výše ceny nové.


Obvyklá časová cena


Obvyklá cena je pojem, který se v pojištění objevuje v posledních letech stále častěji a mnohdy nahrazuje cenu časovou. Rozumíme jí cenu, která by byla dosažena při prodeji stejné, případně obdobné věci v obvyklém obchodním styku na daném místě a v daném čase. Co do výše se obvyklá cena blíží ceně časové, na rozdíl od ní však zohledňuje i situaci na trhu použitých věcí stejného druhu.


Příklady napoví


Pojišťovny k výpočtům používají nejrůznější metody i externě vytvořené výpočtové softwary, používají také zákon 151/1997 o oceňování majetku a na něj navazující vyhlášku Ministerstva financí 3/2008, znalecký standard pro oceňování motorových vozidel apod. Následující příklady by měly vysvětlit rozdíly mezi typy cen nejlépe.

 

  • Sedací souprava vyrobená z přírodní kůže zakoupená v roce 1995 shořela v roce 2010. Její pořizovací cena v roce 1995 činila 25.000 Kč. Zcela stejná sedací souprava již na trhu není. Obdobná souprava stojí 80.000 Kč a to je nová cena. Pro zjištění časové ceny vycházíme z životnosti 20 let a od nové ceny tedy odečteme za každý rok používání částku 4.000 Kč. Časová cena je pak dnes  20.000 Kč. Když prověříme trh s opotřebenými věcmi tohoto druhu, zjistíme, že by takovou soupravu bylo možno prodat maximálně za částku 10.000 Kč, a to je cena obvyklá.
  • Notebook zakoupený v roce 2006 za cenu 35.000 Kč a odcizený v roce 2010. Jelikož pořizovací ceny takového druhu zboží trvale klesají, je pořizovací cena obdobného notebooku dnes 20.000 Kč. To je nová cena. Časová cena při předpokládané pětileté životnosti činí 4.000 Kč (od časové ceny se odečte 4.000 Kč za každý rok používání). Obvyklá cena takového 4 roky starého notebooku se téměř blíží nule, neboť je na trhu téměř neprodejný.
  • Motorové vozidlo Škoda Octavia rok výroby 2005 se sto tisíci najetých kilometrů byl pořízen za 566.000 Kč a v roce 2010 byl při dopravní nehodě totálně zničen. Dnes lze stejnou Octavii koupit novou za částku 495.000 Kč (nová cena). Podle znaleckého standardu činí časová cena vozidla vzhledem ke stáří a najetým kilometrům 211.000 Kč. Cena na trhu ojetých vozidel a tedy cena obvyklá je 215.000 Kč.
  • Výstavba rodinného domu v roce 1970 stála 300.000 Kč a v roce 2010 jej zničil požár. Stejný dům je možné dnes postavit za 3.000.000 Kč, a to je jeho nová cena. Časová cena se zjistí tak, že při předpokládané životnosti 100 let se od nové ceny odečte za 40 let používání 40 % nové ceny, tedy částka 1.200.000 Kč a časová cena by tak činila 1.800.000 Kč. Obdobný rodinný dům stejného stáří lze v daném místě pořídit za 1.000.000 Kč a to je cena obvyklá.


Volby se blíží. Volte novou cenu!


Z výše uvedeného lze jednoznačně odvodit, že pokud chce být vlastník věci dobře pojištěn a při jakékoliv zkáze takové věci si chce pořídit věc stejnou nebo obdobnou, pak by měl rozhodně sjednat pojištění na novou cenu, a to i za cenu poněkud vyššího pojistného. Pojišťovny již dnes celkem standardně nabízejí pojištění na nové ceny, avšak existují některé odchylky, o kterých je dobré vědět.


Případ parciálních a totálních škod


V případě tzv. parciálních škod, kdy je věc pouze částečně poškozena, již dnes pojišťovny v drtivé většině případů hradí z pojištění majetku celé náklady na opravu, resp. na uvedení do původního stavu. U některých druhů pojištění však tyto náklady hradí pojišťovny pouze do výše časové ceny, někdy do výše obvyklé ceny. Stejně pak postupují u tzv. totální škody (odcizení, úplné zničení). Takovým pojištěním je typicky havarijní pojištění motorových vozidel. Většinou je takto postaveno i pojištění strojů. U těchto druhů pojištění se pak pojištěnému při sjednání pojištění vyplatí stanovit pojistnou částku věci ve výši její časové ceny, resp. obvyklé ceny, neboť případné plnění z pojištění tuto částku nikdy nemůže převýšit.


Kombinace


Pojišťovny často používají kombinaci pojištění na novou cenu s pojištěním na časovou cenu. Typicky tak bývá postaveno pojištění nemovitostí. Pojišťovny zpravidla hradí novou cenu v případě, kdy časová cena nemovitosti není nižší než 30 % ceny nové (někdy 40 % i 50 %). Pokud pak je časová cena nemovitosti nižší než takto stanovené procento, plní pojišťovna v časových cenách.

V některých případech podmiňují pojišťovny plnění v nové ceně tím, že pojištěný do tří let od pojistné události skutečně pořídí věc novou nebo alespoň zahájí práce na novém pořízení takové věci. Bývá tak u pojištění elektronických zařízení nebo pojištění nemovitostí. Existují druhy pojištění, kdy pojišťovna hradí u některých druhů věcí jen škodu časovou. Stává se tak u pojištění domácnosti a jde zpravidla o oděvy, sportovní potřeby, sběratelské a umělecké předměty apod.


Institut podpojištění


Dnes již zcela běžně využívají pojišťovny institut tzv. podpojištění. Jde o takové případy, kdy je pojistná částka věci stanovená ve smlouvě nižší než hodnota pojištěného majetku. V takovém případě pojišťovna sníží plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné hodnotě pojištěného majetku. Jak se to projeví v praxi?

V pojistné smlouvě byla stanovena pojistná částka za pojištěný dům ve výši 2 mil. Kč. Po pojistné události se však ukázalo, že pojistná hodnota domu je 4 mil. Kč. Vzájemný poměr stanovené pojistné částky a skutečné pojistné hodnoty domu činí 1:2. Škoda na domu způsobená tíhou sněhu činila 300.000 Kč. Pak pojišťovna uhradí pouze částku 150.000 Kč, tedy ve stejném poměru 1:2 ke skutečně vzniklé škodě. Jak je možné se bránit proti takové situaci? V prvé řadě sjednat v pojistné smlouvě pojistnou částku minimálně ve výši skutečné hodnoty pojišťované věci. Pojistnou částku si stanoví pojištěný vždy sám. Pracovník pojišťovny mu u toho je většinou nápomocen, ale odpovědnost za její stanovení nepřebírá. V případě majetku větší hodnoty doporučujeme například využít ke stanovení pojistné částky soudního znalce, který majetek ocení. Pro případ, že se hodnota majetku vyjádřená novou cenou změní v průběhu pojištění, nabízejí dnes pojišťovny možnost automatické indexace, a to především v pojištění nemovitostí. V takovém případě se každoročně automaticky mění pojistná částka v závislosti na růstu cen stavebních prací.

Autor působí jako garant Makroprocesu Analytika a Likvidace SATUM CZECH



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 8 krát

Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ