Daňový pohled na nejoblíbenější zaměstnanecké benefity

13.08.2010 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Stravenky, služební vozidlo a příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění, to jsou českými firmami nejčastěji poskytované zaměstnanecké výhody. Poskytování těchto benefitů je většinou výhodné pro obě strany, zaměstnance i zaměstnavatele.

Zaměstnanecké benefity se po období krize opět začínají vracet do českých podniků. Tuto skutečnost dokazuje průzkum společnosti ING a Svazu průmyslu a dopravy, do kterého se zapojilo 183 významných společností z celé České republiky. Program zaměstnaneckých výhod nabízí svým pracovníkům na 95 procent společností.

Nejoblíbenějším benefitem obecně zůstává mobilní telefon, který poskytuje 80 % firem. Mezi další oblíbené benefity patří stravenky a služební automobil.

Firmy více investují do benefitů, které přinášejí nějaká daňová zvýhodnění. Nejvíce roste zejména vzdělávání, které zaměstnancům nově poskytne nebo navýší 11 % firem. Stálou oblibu si drží pojistné produkty. U životního pojištění chce 5 % společností navýšit příspěvek nebo ho nově zavést. U penzijního připojištění tak učiní 4 % respondentů. „S horšícími se celosvětovými ekonomickými podmínkami stoupal zájem o pojistné produkty. Kromě toho, že jejich podporou učily firmy své zaměstnance odpovědnosti k budoucnosti, fungovaly spolehlivě příspěvky na pojištění i jako motivace v době, kdy zvyšování platů nebylo na pořadu dne. Zaměstnavatelé si tak zvykli tyto benefity vnímat jako zajímavou motivaci pro své zaměstnance a z nabídky je nevyřazují ani nyní, naopak zájem o ně neustále narůstá,“ vysvětlil Jiří Běťák, ředitel Employee Benefits společnosti ING.


Zaměstnanecké benefity z daňového pohledu


Pomineme-li motivační přínos zaměstnaneckých benefitů, pak je pro zaměstnavatele i zaměstnance důležité zda má daný benefit nějaké daňové dopady.

Pro posouzení dopadů konkrétního benefitu je třeba znát odpověď na následující otázky:

  • Jak se bude zacházet s benefitem u zaměstnavatele? Je či není to daňově uznatelný náklad?
  • Jak se bude zacházet s benefitem u zaměstnance? Jde či nejde o zdanitelný příjem?
  • Je třeba odvést z hodnoty benefitu pojistné na sociální a zdravotní pojištění?

Ideální benefit je samozřejmě takový, který je daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele a zároveň představuje pro zaměstnance od daně osvobozený příjem, který tak nepodléhá ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Služební vozidlo pro soukromé účely - pořízení takového automobilu je obecně daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel poskytne svému zaměstnanci bezplatně automobil k používání jak pro služební, tak i pro soukromé účely podléhá bezplatné užívání vozidla zaměstnancem zdanění. Za příjem zaměstnance se v tomto případě považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla.

Vstupní cenou vozidla se rozumí vstupní cena včetně DPH. Tato částka vstupuje také do vyměřovacího základu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Stravenky - daňově uznatelná hodnota stravenky pro zaměstnavatele je 55 % ceny jednoho jídla za směnu. Maximálně uznatelná hodnota stravenky je 70 % stravného podle platných cestovních náhrad při trvání pracovní cesty 5 - 12 hodin. Hodnota nepodléhá dani z příjmů, nevstupuje do vyměřovacího základu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Vzdělávání - náklady na vzdělávání zaměstnanců patří jednoznačně mezi plnění, které je možné při splnění podmínek zákona o daních z příjmů považovat za daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele. Zároveň se jedná o osvobozený příjem u zaměstnance, který tím pádem nepodléhá ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Jednou ze základních podmínek, kterou je třeba splnit, je, že poskytované vzdělávání musí souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Penzijní připojištění a životní pojištění - příspěvek do limitu stanoveného zákonem je osvobozeným příjmem pro zaměstnance a zároveň nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Limit pro příspěvky na penzijní a životní pojištění činí dohromady 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnanci přispívá pouze na jedno pojištění, může mu přispět částkou až do výše 24 tisíc korun, aniž by musel zaměstnanci cokoliv dodaňovat.

Pokud jsou podmínky pojištění zakotveny ve vnitřním předpise zaměstnavatele nebo pracovní smlouvě zaměstnance, může zaměstnavatel uplatnit náklady jako daňové uznatelné v neomezené výši.

Využití sportovních, vzdělávacích a zdravotnických zařízení - osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob a pojistného. Musí však být splněna podmínka nepeněžního poskytnutí ze strany zaměstnavatele. Ten tyto náklady bude současně považovat za daňově neuznatelné.

Přechodné ubytování - firmy často zajišťují ubytování svým zaměstnancům v místě výkonu práce, zejména v případech, kdy zaměstnanec bydlí tak daleko, že by nemohl z tohoto důvodu pro firmu pracovat. Přitom nemáme na mysli ubytování při služební cestě. Pro zaměstnavatele je celá částka zaplaceného ubytování daňově uznatelným nákladem, zatímco pro zaměstnance částka nad limit 3 500 Kč měsíčně zdanitelným příjmem. Aby byla alespoň částka do 3 500 Kč osvobozena od daně z příjmů u zaměstnance, musí se jednat o nepeněžní plnění zaměstnanci. Ubytování musí poskytnout zaměstnanci zaměstnavatel. Zaměstnavatel má podepsanou smlouvu s pronajímatelem a také za ubytování pronajímateli platí. Aby byl výše zmíněný náklad daňově uznatelným pro zaměstnavatele, musí být poskytnutí tohoto ubytování zakotveno buď v kolektivní smlouvě, ve vnitřní směrnici zaměstnavatele nebo v pracovní smlouvě zaměstnance.

Více o problematice firem na firmy.finance.cz.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.