ANALÝZA: Spor o českého prezidenta hrozí zbržděním reforem

05.02.2003 | , Reuters
MAKRODATA A EU


Neschopnost politických stran dohodnout se na nástupci Václava Havla na Pražském hradě nejen odhalila neshody uvnitř vládnoucí sociální demokracie, ale navíc dále zpochybnila už tak dost nesmělý plán fiskálních reforem....

Při svárech o nového prezidenta se plýtvá časem i energií potřebnými k vyřešení jiných témat, především jak zkrotit rychle rostoucí veřejný dluh. Vyvstávají pochybnosti, zda se Česku podaří nalézt kompromis a krátce před očekávaným vstupem do Evropské unie pokračovat v potřebných reformách. Země musí snížit deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), chce-li v nejbližších letech po přijetí do EU zavést také společnou měnu euro. Jádrem plánovaných reforem mají být škrty v sociálním systému, jež nejvíce zasáhnou voliče sociální demokracie (ČSSD). Na levé křídlo dominantní vládní strany, jež odmítá jakékoli škrty vládních výdajů, to však působí jako rudý hadr na rozzuřeného býka. Právě lidé kolem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha na Pražský hrad vehementně prosazovali bývalého premiéra Miloše Zemana, a to navzdory odmítavému stanovisku nynějšího šéfa kabinetu Vladimíra Špidly. Po Zemanově drtivé porážce sice obě stranické frakce deklarovaly smír, jejich vzájemná nevraživost ale trvá a může se znovu plně projevit na březnovém kongresu sociální demokracie. Znalec poměrů v ČSSD Alexandr Mitrofanov připomíná, že se řada lidí ve straně k reformám prozatím vůbec nevyjádřila. Zdá se však, že se tyto kroky, jež mnozí chápou jako přímé popření principů levicové strany, setkají s tvrdým odporem. "Zeman je jenom špička ledovce," řekl Mitrofanov. "Pokud je mi známo, není tam většinová vůle k radikálním (fiskálním reformám), protože převládají obavy, že by to stranu poškodilo v očích veřejnosti."

ZPOŽDĚNÍ MŮŽE MÍT VÁŽNÉ DŮSLEDKY
Zpoždění reforem by mělo vážné důsledky hned na několika frontách. Mohla by utrpět koruna, protože pozdějším vstupem země do měnové unie by se prodloužilo období ekonomické konvergence a očekávané zhodnocení české měny by se rozprostřelo do delšího časového období. Vyšší zadlužení by zvedlo dlouhý konec výnosové křivky, v současnosti nejdražší v regionu s výnosy z klíčových devítiletých dluhopisů pouhých sedm bazických bodů nad obdobnými dluhopisy německé vlády. Česká národní banka (ČNB) prosazuje, aby se země připravila na vstup do měnové unie už v roce 2007, tedy ve stejném termínu, jaký plánují Polsko a Maďarsko. I proreformní Ministerstvo financí však považuje za reálnější období let 2009 až 2010. Pozdější zavedení eura by bylo ale dalším silným argumentem pro dekonvergenci. Trh se začíná obávat, že tak trochu předběhl sám sebe, když při stanovení úrokových sazeb a tím i cen dluhopisů vsadil na příliš brzké rozšíření společné měny. Spory uvnitř sociální demokracie a v parlamentu o osobu nového prezidenta odvracejí pozornost od jednání o nezbytných reformách, říká analytik Petr Zahradník, který reformní návrhy pomáhal zpracovávat.  "Paralyzuje to práci na reformách, věnují čas jiným věcem, jako je politikaření," řekl. Čas je nicméně podle analytiků neobyčejně důležitý - některé zákony musí parlament schválit nejpozději letos na podzim, má-li se s nimi počítat v rozpočtu pro rok 2004. Kdyby se namísto úsporných kroků přistoupilo ke zvyšování daní, zneklidnilo by to nejen investory na trzích, ale i menší koaliční partnery sociální demokracie, zejména Unii svobody. "Žádná reforma se nikdy a nikde neudělala skrze vyšší (daňové) příjmy," řekl Karel Kühnl, předseda poslaneckého klubu Unie svobody. "Jestliže ty reformy neuskutečníme, udělají to za nás finanční trhy."

OKLEŠTĚNÉ REFORMY
Opatření navržená ministrem financí Bohuslavem Sobotkou předpokládají, že se nepříznivý rozpočtový trend otočí zvýšením některých daňových sazeb, ale především úsporami. Kabinet by měl o Sobotkově plánu jednat v březnu. Český veřejný dluh je ve srovnání s některými západními státy stále poměrně nízký, letos dosáhne zhruba 25 procent HDP. Analytici však varují, že při současném trendu by se mohl během několika let přiblížit limitu měnové unie na 60 procentech HDP. Sobotka navrhl snížit rozpočtový deficit ze 6,3 procenta HDP, odhadovaných pro letošní rok, na 3,9 procenta v roce 2006. V očekávání silné opozice ve vlastních řadách ale předložil i měkčí verzi, jež předpokládá pokles schodku na 4,9 procenta. To ale centrální banka považuje za nedostatečné. Do ringu navíc vstupují také odbory, jež naopak prosazují ještě vyšší přerozdělování, chtějí zdanit lidi s většími příjmy, majetek a firemní zisky a zásadně se brání jakýmkoli škrtům na straně výdajů. "Podle mne je cesta někde jinde, než ji vidí ekonomové, kteří reformu veřejných financí připravovali," řekl předseda odborových svazů Milan Štěch. "Ekonomické reformy nemohou dělat pouze investiční bankéři," dodal.

Přeložil: Jan Korselt; Editoval: Dušan Bučánek

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.