Keramické obklady a dlažba: Když je problém si vybrat (2.díl)

Uplatnily se stejně tak v bytě jako v zubařské ordinaci, v řeznictví či na veřejném záchodku a budily tak dojem jakéhosi chladného, univerzálně sterilního prostředí. Obyvatelům panelových domů nebylo nakonec dopřáno ani to a museli si vystačit s umakartem.

V dobách reálného socialismu to měl stavebník zcela jednoduché a zároveň i velice těžké: rozhodovat se moc nemohl, musel vzít za vděk tím málem, které momentálně bylo. Tahle beznadějná mizérie je naštěstí už zapomenuta; současný sortiment keramických dlažeb a obkladů, znásobený invazí zahraniční, zejména italské a španělské produkce, je natolik široký, že je schopen vyhovět jakékoli individuální představě. Potěšitelná je přitom skutečnost, že tuzemští výrobci co do kvalitativních i estetických parametrů drží se zahraničními keramickými velmocemi krok, což se o jiných oborech stavební výroby většinou říci nedá.

Nebývalá pestrost současné nabídky s sebou paradoxně přinesla podobný problém, s nímž se stavebník kdysi potýkal, pouze převrácený do opačné polohy: přemíra možností mu výběr nijak neusnadňuje, leckdy ho přivádí do naprosté bezradnosti. A důvodem není jen záplava dezénů a dekorů, ale i široká formátová škála včetně různých doplňků v podobě schodovek, soklových pásků, reliéfních bordur a listel, podžlábků, rohových prvků, trojúhelníkových dílců, rozet či středových dekoračních motivů.

Připraveno ve spolupráci s časopisem