ANALÝZA-Bruselská kritéria pro euro: nová záhada hlavolamu?

27.06.2003 | , Reuters
MAKRODATA A EU


Smíšené signály z Bruselu ohledně podmínek pro přijetí jednotné evropské měny zmátly kandidátské státy z východní Evropy, způsobily nákladné politické přehmaty a zvýšily obavy investorů, že se rozšiřování eurozóny posune do další dekády.

Komisař EU pro ekonomické a měnové záležitosti Pedro Solbes v pondělí zmírnil své předchozí tvrzení, že by kandidáti vstupu do eurozóny měli mít výslovně danou povinnost udržet měnu po dva roky ve fluktuačním pásmu plus minus 2,25 procenta od parity. 
Komise podle něj bude posuzovat připravenost jednotlivých zemí na euro individuálně. 
Minulý měsíc však uvedl, že se měny kandidátských zemí budou muset udržet v úzkém 4,5procentním pásmu. Vyvolal tím odmítavou reakci Polska, jež se obávalo útoku spekulantů domnívajících se, že politika striktního dodržování kursu kvůli euru převáží nad důležitými ekonomickými reformami.  
Nezkušenost východoevropských zemí se čtením mezi řádky bruselských prohlášení spolu s rozpolceností západoevropských zemí ohledně rozšiřování eurozóny směrem na východ stojí za nedávnými zmatky na regionálních trzích, uvedli analytici. 
Solbesův komentář z minulého měsíce vyprovokoval Maďarsko, aby devalvovalo forint a připravilo jej na dvouleté přechodné období v režimu ERM-2, než bude moci vstoupit do eurozóny. 
Změna vyvolala další oslabení měny, proti němuž Maďaři zakročili nečekaným zvyšováním úrokových sazeb celkem o 300 bazických bodů. Tím ale rozhořčili investory do dluhopisů. 
"Evropská unie by ráda držela centrální Evropu mimo eurozónu ještě několik let po rozšíření, alespoň do té doby, než si ECB vyjasní současné problémy s měnovou politikou pro současnou eurozónu," řekl Jens Nordvig z Goldman Sachs. 
Jednotná měnová politika Evropské centrální banky je příliš těsná například pro Německo, které bojuje s recesí. Na druhou stranu malé ekonomiky jsou přehřáté a již teď naznačují, co se může stát, až se eurozóna rozšíří směrem na východ.  
"Vypadá to, že velké středoevropské země vstoupí do eurozóny v roce 2010," dodal Nordvig.  
Evropská unie se rozšíří příští rok v květnu o 10 zemí, jež by také měly postupně převzít evropskou měnu.  
Investoři vsadili miliardy dolarů na to, že východoevropské země se stanou i členy eurozóny do konce této dekády. Odklad by mohl vyvolat výprodeje měn, které by mohly způsobit zvyšování sazeb a ohrozit ekonomický růst.  
  
GULÁŠOVÝ KAPITALISMUS 

Solbesovo vysvětlení, že pásmo plus minus 2,25 procenta není železným pravidlem, ale pouze vodítkem, připomnělo, že politika hraje při přijímání eura stejnou roli jako ekonomika. Pro Maďary to ale nebyla zrovna hřejivá útěcha po týdnech zmatků. 
Mluvčí ministerstva financí důrazně žádal Evropskou unii, aby dala jasná a jednoznačná pravidla pro vstup do eurozóny, a dodal, že Budapešť byla překvapena Solbesovým názorovým obratem. Maďarsko bude dodržovat úzké pásmo, řekl. 
Maďarsko, které si drželo ve stylu ERM-2 kursové pásmo plus minus 15 procent, se letos již dvakrát dostalo pod tlak spekulantů. Ukázalo tím, jaké obtíže čekají země před přechodem na euro, když se budou snažit o stabilitu kursu.  
"Pokud bude Evropská unie neustále měnit své pozice nebo pokud bude dokonce vysílat zmatené signály... bude se časový horizont pro rozšíření eurozóny neustále posouvat a může způsobit i nespokojenost mezi investory," řekl Zsolt Papp z ABN Amro. 
"Ti, kdo před rokem nakoupili pětileté dluhopisy, se pravděpodobně domnívali, že dostanou výplatu už v eurech anebo že proces příprav na euro již bude ve velmi pokročilém stadiu," řekl Papp. "Načasování (přijetí eura) je pro investory klíčové."  
Maďarsko chtělo vstoupit do ERM-2 hned v roce 2004, aby země mohla přijmout euro v roce 2006. Zatím však jen málokdo věří, že v té době bude už země dostatečně připravená. 
Polsko a Česko, které volný kursový režim chrání před útoky spekulantů, se zatím nerozhodly, kdy se chtějí podvolit limitům ERM-2. Varšava a Praha tvrdí, že by chtěly mít euro od roku 2008, pokud se jim podaří seříznout veřejné deficity.  
Nikdo z Evropské centrální banky nebo vedení Evropské komise však zatím těmto zemím nenavrhl datum vstupu do eurozóny, a drží tak kandidáty v ranku nezvaných příbuzných. 
"EBC není na diskusi o rozšíření eurozóny směrem na východ vůbec připravená. To je to, co brzdí rozhovory o rychlém vstupu, i když moc dobře vědí, jak takové komentáře škodí rychlosti ekonomických reforem," řekl nejmenovaný centrální bankéř z východní Evropy. 


Autor: Alan Crosby, Přeložila: Petra Vodstrčilová
Zdroj: Reuters, 24.6.2003

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.