Penzijní fondy: Vyplatilo se nám loni spořit?

Penzijní připojištění je velice oblíbeným finančním produktem, kterým si mnozí z nás hodlají přilepšit k důchodu. V současné době patří převážná většina penzijních fondů do silných finančních skupin a samy jsou dostatečně kapitálově vybaveny. Rovněž státní dozor prostřednictvím Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry je důslednější než v minulosti. Vyhlášení konkursu nebo vytunelování penzijního fondu, jako se stalo v minulosti,  jsou tedy pouze velmi teoretickou možností. Dá se tedy říct, že penzijní připojištění jako celek je bezpečná investice.

Z původních 46 penzijních fondů jich dnes už zůstalo jen třináct. Loni došlo ke sloučení Vojenského otevřeného penzijního fondu a Winterthur a vznikl Credit Suisse Life & Pensions. V blízké budoucnosti se očekává ještě spojení dalších dvou penzijních fondů - ČP penzijní fond a PF České pojišťovny, které mají od loňského roku stejného vlastníka. U českých penzijních fondů si dnes spoří již více než 2,6 milionů lidí a fondy celkem spravují více než 63,4 mld. Kč jejich úspor.

Hlavním kritériem, podle kterého jejich klienti posuzují jejich úspěšnost, je schopnost penzijního fondu řádně se postarat o jejich peníze. Jinými slovy, zajímá je, jak dokázaly penzijní fondy jejich prostředky zhodnotit, a tedy jak velký výnos jim každoročně připíší. Penzijní fond má povinnost 5 % z dosaženého zisku převést do rezervního fondu a o využití 10 % zisku rozhoduje valná hromada (například na výplatu dividend akcionářům). Zbylých nejméně 85 % zisku je rozděleno mezi účastníky penzijního připojištění. Výnosy penzijních fondů ovlivňuje především jejich schopnost investovat svěřené prostředky (v rámci zákonem daných omezení), výše nákladů penzijního fondu a také situace na finančním trhu. Výši připsaných výnosů tak ovlivňují i akcionáři penzijního fondu.

Do konce prvního pololetí musejí penzijní fondy jako akciové společnosti svolat valnou hromadu, na které o výnosech rozhodnou. Toto období tedy právě uplynulo a penzijní fondy již oznamují schválenou výši zhodnocení prostředků za loňský rok. Jak to dopadlo odhaluje následující tabulka, ve které si můžete porovnat vzájemně jednotlivé penzijní fondy nejen z hlediska připsaných výnosů od roku 1997, ale také z hlediska počtu aktivních účastníků za první čtvrtletí 2003.

Připsané výnosy a počet aktivních účastníků penzijních fondů

Celkově tedy můžeme konstatovat, že loňský rok byl pro penzijní fondy i jejich účastníky úspěšný (hospodářské výsledky). Až na jeden případ se pohybují připsané výnosy v rozmezí od 3 do 4,6 %, což je vysoko nad roční mírou inflace. Oproti roku 2001 klesla inflace o více jak polovinu, z 4,7 % na 1,8 %. V předcházejících letech se totiž zhodnocení dosahované penzijními fondy příliš nelišilo od inflace a penzijní fondy věří, že i letos se jim podaří zachovat zhodnocení přesahující inflaci.
Penzijní připojištění navíc stát podporuje příspěvkem, který představuje významné zhodnocení vložených prostředků. Díky němu například dosáhlo průměrné zhodnocení včetně státního příspěvku 10,59 % za rok 2001 (dle APF ČR). Obdobné výše by celkové zhodnocení mělo dosáhnout i za rok 2002.
Všechny penzijní fondy působící na našem trhu byly v roce 2002 ziskové a celková výše jejich zisku přesáhla 2,26 mld. Kč. Oproti loňskému roku tak došlo nárůstu zisku o 31 % (loni 1,73 mld. Kč). Příčinou tohoto růstu byl především růst celkového objemu prostředků spravovaných penzijními fondy. A to z loňských 50,4 mld. Kč na aktuálních více jak 63,4 mld. Kč, tj. 26% nárůst.  Dynamika obou uváděných veličin je způsobena především příspěvky starších účastníků penzijního připojištění. V roce 2002 totiž přibylo pouze 98 tisíc nových účastníků, tj. 3% z předloňského stavu. Celkem tak ke konci roku 2002 mělo penzijní připojištění uzavřeno cca 2 597 tisíc osob.