OECD: Příjmové rozdíly se zvyšují

Průměrný příjem 10 % lisí s nejvyššími příjmy je devítinásobně vyšší než 10 % nejchudších lidí. V Česku jsou spolu s Dánskem a Norskem rozdíly nejnižší.

V posledních letech se zvyšují příjmové rozdíly i v tradičně rovnostářských zemích Skandinávie. Stoupá počet občanů s nadstandardními příjmy a současně se zvyšuje počet občanů pracujících za podprůměrnou mzdu. Průměrná mzda se čím dál více vzdaluje představě běžného zaměstnance, neboť je „znehodnocena“ nadstandardními příjmy. Nejvíce příjmy totiž stoupají 10% nejlépe hodnocených občanů. Nejvíce z technologického pokroku v posledních letech vytěžili právě nejvzdělanějších a nejbohatší občané.

Co je to Gini index?

Míra příjmové nerovnosti v zemích OECD je v přiložené tabulce změřena pomocí Gini indexu. Tento index udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané  stejně vysoký příjem a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Čím vyšší je Gini index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem (střední mzdou) vyšší.

Od Dánska po Mexiko

Z členských zemí OECD má Gini index nejvyšší hodnotu v Mexiku (48), Turecku (41), USA (38) a Izraeli (37). Nejnižší hodnotu má v Dánsku a Norsku (25) a Česku, Finsku, Švédsku, Belgii (26). V posledních letech nejvíce stouply příjmové rozdíly v Novém Zélandu, Německu a Austrálii.

V Evropě jsou příjmové rozdíly nižší

Z členských zemí OECD jsou příjmové rozdíly nejnižší v evropských zemích. Především v zemích Skandinávie, Česku a Maďarsku. Příjmové nerovnosti jsou v členských zemích EU nižší než v USA, Kanadě, Austrálii nebo Japonsku. Největší příjmové rozdíly jsou v Africe, v Namibii má Gini index hodnotu 74 a v JAR 67. Nízké příjmové rozdíly jsou především v členských zemích EU, kde je propracovaná sociální politika, která snižuje příjmové rozdíly. V zemích Skandinávie jsou nízké příjmové rozdíly i z důvodu nastavení daňového systému. Horní sazby daně z příjmu patří mezi nejvyšší na světě.

Počet „chudých“ stoupá i v Česku

Zvyšující se příjmové rozdíly jsou i důvodem, proč stoupá i ve vyspělých zemích počet chudých občanů. Chudoba v členských zemích EU je samozřejmě jiná než v rozvojových státech. V EU se za chudého považuje člověk, jehož všechny peněžní příjmy (mzda, důchod či všechny státní dávky) nedosahují 60 % mediánu v daném státě. Medián mezd můžeme nazvat „skutečnou průměrnou mzdou“, protože je to prostřední mzda při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší. Chudoba v EU je díky propracované sociální politice nižší než v mimoevropských zemích. Přesto najdeme značné rozdíly. V Česku, Slovensku, Nizozemí, Dánsku či Švédsku je chudý přibližně každý desátý, naproti tomu v Lotyšsku nebo Rumunsku každý čtvrtý. Ve všech zemích jsou nejvíce „chudobou“ postižení důchodci a dlouhodobě nezaměstnaní.

Tabulka: Míra nerovnosti v příjmech v zemích OECD

Země	Gini Index
Mexiko	48
Turecko	41
USA	38
Izrael	37
Velká Británie	34
Itálie	34
Austrálie	34
Nový Zéland	33
Japonsko	33
Kanada	32
Řecko	31
Německo	30
Nizozemí	29
Francie	29
Lucembursko	29
Maďarsko	27
Finsko	26
Švédsko	26
Belgie	26
Česko	26
Norsko	25
Dánsko	25

Prameny: OECD: Divided We Stand: Why Inequality Keeps Rising  2011