Víno v Evropě: Kdo platí nejvyšší spotřební daň?

Už v roce 2013 by mohlo v Česku podražit víno. Důvodem by bylo zavedení spotřební daně ve výši 10 Kč na litr vína, což je jeden z daňových návrhů Ministerstva financí.

Zatímco u tvrdého alkoholu, cigaret nebo piva je zavedena evropskou legislativou minimální sazba spotřební daně, tak u vína tomu tak není. Hned v 15 členských zemích EU tak není zavedena spotřební daň z vína. Konkrétně v Bulharsku, Česku, Německu, Řecku, Španělsku, Itálii, Kypru, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Rakousku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku.

Víno podléhá základní sazbě DPH

Ve všech členských zemích EU se však odvádí z vína DPH. Víno podléhá ve většině zemí základní sazbě DPH. Výjimkou je Portugalsko a Lucembursko, kde víno podléhá snížené sazbě DPH. I v zemích, kde není zavedena spotřební daň, je tak státní pokladna zpravidla bohatší z každé láhve vína.

• V Česku o 16,7 % prodejní ceny láhve vína (1 : 120 x 20).

Nejnižší základní sazba DPH je v Lucembursku (15 %), nejvyšší v Maďarsku (27 %). Ve Švédsku a Dánsku je 25% sazba daně. Pro většinu zemí je typické, že v posledních letech zvyšovaly sazby DPH, a to i opakovaně. Nejčastější je 20% sazba DPH. Tato sazba daně je hned v sedmi členských zemích EU (Rakousku, Bulharsku, Česku, Estonsku, Slovinsku, Velké Británii a Slovensku).

Obliba vína stoupá

Víno je rok od roku v Česku populárnější a jeho konzumace stopá. Největšími vývozci vína na světě jsou Francie, Itálie a Španělsko. Spotřeba vína na jednoho obyvatele je v těchto zemích největší na světě. V jižanských zemích je víno mnohem oblíbenější než pivo. Dle studie světové zdravotnické organizce (WHO) „Global Status on Alcohol and Health“ je nejvyšší spotřeba vína na světě na obyvatele (dle čistého alkoholu v litrech):

• v Lucembursku (8,16 litrů za rok), Francii (8,14 litrů), Portugalsku (6,65 litrů), Itálii (6,38 litrů), Chorvatsku (5,80 litrů), Andoře (5,69 litrů) a Švýcarsku (5,10 litrů). V Česku je to 2,33 litrů. 

Vysoká spotřební daň neodrazuje od pití

Ve vyspělých zemích světa v posledních letech sazby spotřebních daní stoupaly. Spotřební daň je uvalena pouze na omezený sortiment výrobků, přesto se výrazně podílí na celkových daňových příjmech státu. Spotřební daně jsou pro státní pokladnu nesmírně důležité. Vysoké sazby spotřebních daní posilují fiskální funkci těchto daní. Spotřební daně se tak v praxi zvyšují ze dvou důvodů:

• dosažení vyššího daňového výnosu
• snahou omezení spotřeby piva, vína, trvdého alkoholku nebo cigaret ze zdravotních důvodů

Vysoké spotřební daně však spotřebu alkoholu nebo cigaret nesnižují. Nejvyšší spotřební daně u alkoholu jsou jednoznačně v zemích Skandinávie. Krabička cigaret, sklenka piva, vína nebo jeden panák v restauraci jsou nesrovnatelně dražší než v ostatních zemích EU. Přesto je celková spotřeba čistého alkoholu v litrech na osobu v Dánsku 18. nejvyšší na světě a ve Finsku 24. nejvyšší na světě. 

Nejvyšší zdanění je v Irsku

Z 27 členských zemí EU je tedy spotřební daň u vína zavedena ve 12 členských zemích EU. Tradičně vysoké jsou spotřební daně v zemích Skandinávie.

• Při kurzu 1 € = 25,09 Kč dosahuje spotřební daň u litrové láhve vína nejvíce v Irsku (95,47 Kč), Finsku (71 Kč), Velké Británii (69,76 Kč) a Švédsku (58,74 Kč). Nejnižší spotřební daň je uvalena ve Francii (pouze 0,89 Kč).

Tabulka: Spotřební daň u vína v zemích EU (stav k 1. červenci 2011)

Prameny:
• WHO „Global status on alcohol and health“
• European Commission „Excise Duty Tables – Alcoholic Beverages“ REF 1.033, July 2011