Stavebko i na penzi? Dobrý nápad!

21.02.2012 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Že je stavební spoření „bytelný“ produkt, ověřilo se u nás nejen již dvojím snížením státní podpory. Tak ani loňský rok neskončil útěkem klientů, i když nárůst peněz na něm již zabrzdil růst u 430 miliard korun.

Přesto jde u nás (s výjimkou tradičních bankovních vkladů) o jasnou jedničku mezi finančními produkty. Lidé se již poměrně naučili uvažovat s nižší likviditou, přijali i prodloužení na šestileté období. Postupně klesá podíl překlenovacích úvěrů (jen loni o 11 miliard korun na 53 mld. Kč), které se „překlápějí“ do standardních (tam již 38 mld. Kč). Proto lze konstatovat, že svou důležitou základní roli v pomoci získat vlastní byt již z velké části splnilo a úvěrování je ve stále větší míře používané na rekonstrukce a vylepšení bydlení. Tak či onak bylo loni uzavřeno o čtvrtinu méně smluv než v roce předchozím.


Penzijní reforma


O tom, že je nezbytná a optimální doba na její zavedení se již dávno „prošvihla“, nemusí nikdo pochybovat. Nejhorší zatím řeší jen „parametrické“ změny, přesto loni průběžný systém důchodů skončil 40miliardovým schodkem.

O tom, nakolik se bude  situace zhoršovat, vypovídá asi nejlépe propočet ČSOB, kdy se tzv. náhradový poměr (podíl důchodu k příjmům) za 20 let sníží ke 30 % a průměrný důchod tak klesně na 6000 korun (v dnešní hodnotě). Tato „demografická past“ postihne nejen generaci dnešních mladých, ale i tu středního věku. I jejich část totiž bude patřit ke generaci, která zažije zdvojnásobení počtu důchodců. Navíc za 20 let začne teprve demografická past postupně sklapovat.


Dodatečné zdroje


Je tak evidentní, že do penzijních systémů je nezbytné zapojit další zdroje. Druhý pilíř bude nezbytné (časem, možná až pod tlakem EU) změnit na povinný, pro výšepříjmové skupiny třeba zavést i americký režim odložené daně 401(K) na dlouhodobé úsporné investice.

Nemusíme zdůrazňovat, že náš dosavadní režim penzijního připojištění se příliš nepovedl a neplní téměř vůbec svou roli, protože 97 % účastníků končí jednorázovým vyrovnáním, tedy vyzvednutím (většinou nevelkých) úspor.

Přesto je v penzijních fondech již 230 miliard korun a přechod na nový systém účatnických fondů by měl produtk alespoň postupně „normalizovat“.


Zapojit stavebko


Udělat ze stavebního spoření součást důchodového systému je tedy rozumný nápad. Mnoho lidí totiž úvěr nechce či nepotřebuje a naspořených 100 až 150 tisíc korun je již efektivní investice. Jenže tito lidé jen těžko hledají produkt, kam je vložit – zde vidíme i úspěch kočkopsa jednorázových životních pojistek.

Zatím o návrhu ministerstva financí o zapojení stavebního spoření do důchodového systému není známo víc, než na se na něm pracuje. Půjde o rozhodnutí, jakou část bude možno do třetího pilíře převést – zda i do starých transformovaných nebo jen do nových účastnických. Nakolik se podaří nastavit harmonický vztah těchto produktů, rozhodne i o celkovém úspěchu i o argumentaci pro klienty. Lidé totiž budou muset režimu porozumět a musí mít i svůj motivační efekt. Výhodou je, že oba produkty mají už fungující infrastrukturu, takže by se „rozšířila“ jen účelovost na „bydlení a spoření penzi“.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.