Jaké chyby vám sníží důchod? Příklady napoví

Kolem starobního důchodu panuje řada mýtů a pověr. A to jak o výpočtu starobního důchodu, tak i o prokazování příjmů. Podívejte se na pět častých nejasností, co vám srazí výši vašeho starobního důchodu:

1. Bude mít vyšší důchod vysokoškolák, či dělník z učiliště?
2. Kontrola dokladů vám může ušetřit tisíce
3. Proč je evidence na Úřadu práce důležitá?
4. Dělat měsíc navíc se může královsky vyplatit
5. Práce v důchodu a vyšší důchod

Doba pojištění – pracovat déle, či za větší peníze?

Václav a Zikmund jsou dvojčata, je jim 65 let a budou si žádat o důchod.

Václav se v mládí rozhodl jít na učiliště, od svých 18 let pracuje a má odpracováno 47 let. Osobní vyměřovací základ pana Václava činí 27 000 Kč.

Zikmund maturoval v 19 letech a od roku 2010 do roku 2015 na stará kolena studoval vysokou školu a nepracoval. Pan Zikmund šel do důchodu rovněž v 65 letech a má odpracováno 40 let. Osobní vyměřovací základ pana Zikmunda činil 37 000 Kč.

Václav bude pobírat starobní důchod ve výši 19 443 Kč, starobní důchod pana Zikmunda bude činit 18 763 Kč. Důchod pana Zikmunda tedy bude o 680 Kč nižší.

Pan Václav bude pobírat vyšší starobní důchod, přestože na sociálním pojištění odvedl méně. Nicméně pan Václav má dobu pojištění delší o 7 let.

Z pohledu systému starobních důchodů se tedy nevyplatí nějaké dlouhé studium, nejlepší je začít ihned pracovat. Navíc vzhledem k štědré důchodové politice se tyto rozdíly zvyšují a důchodový systém nahrává lidem s nižšími příjmy, ale s vyšší odpracovanou dobou.

Studium se totiž od roku 2010 do náhradní doby pojištění vůbec nepočítá.

Bez dokladů pro důchod nechoď

Paní Karla se chystá žádat o důchod, její doba pojištění činí 40 let, nicméně vyžádala si Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), ze kterého zjistila, že nemá uvedeny odvody z dohody o provedení práce (DPP), v rámci níž odváděla sociální a zdravotní pojištění a na základě které pracovala před 10 lety po celé dva roky.

Bohužel na ČSSZ o tom neměli žádný doklad. Dodala tedy DPP a od zaměstnavatele získala doklad o zaplacení důchodového pojištění. Paní Karle se tak zvýšila prokázaná doba pojištění ze 40 na 42 let a její osobní vyměřovací základ se zvýšil z 30 000 Kč na 30 500 Kč.

Jestliže by paní Karla nedodala potřebná potvrzení o odvedení důchodového pojištění z DPP, činil by její starobní důchod 17 671 Kč. Po dodání dokladů má nárok na starobní důchod ve výši 18 416 Kč. Díky doplnění dokladů se starobní důchod paní Karle zvýšil o 745 korun měsíčně.

Vypočítejte si výši vašeho starobního důchodu v naší kalkulačce

Nechce se vám na úřad práce?

Pan Břetislav bude žádat o starobní důchod. Poměrně často měnil zaměstnání, zkoušel podnikat a v součtu strávil 2 roky (vždy maximálně 3 měsíce v kuse), kdy si neplatil důchodové pojištění ani nebyl evidován na Úřadu práce.

Doba pojištění pana Břetislava činí 38 let a jeho osobní vyměřovací základ je 28 000 Kč, bude tedy pobírat starobní důchod ve výši 16 711 Kč.

Kdyby dva roky, které mu vznikly při změně povolání a v době mimo podnikání, strávil na Úřadu práce, měl by starobní důchod ve výši 17 359 Kč, což je o 648 Kč měsíčně více.

Vydržet měsíc dva v práci se vám před odchodem do starobního důchodu může vyplatit

Paní Žofie má dobu pojištění 41 let a 11 měsíců, rozhodla se odejít do důchodu. Její osobní vyměřovací základ činí 24 000 Kč.

Její starobní důchod bude mít hodnotu 17 043 Kč.

Jestliže by paní Žofie ještě jeden měsíc pracovala, měla by starobní důchod ve výši 17 351 Kč, tedy o 308 Kč měsíčně více.

Práce ve starobním důchodu vám může důchod zvýšit

Pan Jiří je ve starobním důchodu, ale i nadále pracuje jako zaměstnanec ve firmě svého syna. Jeho doba pojištění činila 42 let a jeho vyměřovací základ činil 22 000 Kč. Jeho starobní důchod činí 17 024 Kč.

Pan Jiří odpracoval 360 kalendářních dní a podal si žádost o zvýšení důchodu. Jeho nový důchod se zvýší o 80 Kč měsíčně na 17 104 Kč.

Nicméně vzhledem k odvodům se panu Jiřímu nevyplatí odvádět sociální a zdravotní pojištění, takže začne pro syna pracovat na základě dohody o provedení práce (DPP), jeho příjem bude pod 10 000 Kč a nebude z něj muset odvádět žádné pojistné.