ANALÝZA: Evropa by kvůli euru neměla bít planě na poplach

Tvůrci měnové politiky, kteří tento týden zamíří na Floridu na setkání představitelů skupiny nejbohatších zemí G7, by měli odolat pokušení činit ze současného vývoje devizových kursů krizi, tvrdí ekonomové.

Navzdory lobbování některých vlivných podnikatelských kruhů odborníci počítají, že čistý dopad současných měnových výkyvů na obchod eurozóny je velmi malý a pokoušet se jej nyní zmírnit pomocí makroekonomických opatření by bylo totéž jako vzít na ořech místo louskáčku perlík.

"Existuje celá řada teorií o tom, jak pohyby devizových kursů ovlivňují obchod, ale čistý vliv je průběžně velmi malý," řekl Raman Uppal, profesor financí z londýnské obchodní fakulty. "Minimální reakce na evropských akciových trzích je jednou z dobrých ukázek toho, jak se protichůdné faktory vzájemně vyvažují."

"Politici dělají dobře, když se snaží trhy zklidnit, protože volatilita je sama o sobě rozvratná," dodal Uppal, jenž je také ředitelem finanční ekonomie při Centru pro výzkum ekonomické strategie. "Ale u toho by také měli zůstat."

Eurozóna i Spojené státy jsou dnes relativně uzavřené ekonomiky, jejichž zahraniční obchod tvoří přibližně jen 10 procent ročních příjmů.

V současnosti by zřejmě bylo třeba podstatně větších výkyvů, než jakou byla zhruba 20procentní změna kursu eura k dolaru v loňském roce, aby tvrdě a trvale dolehly na americkou či evropskou ekonomiku. Tvůrci měnové politiky by proto zatím měli šetřit zbraněmi pro případ dramatičtějších výkyvů. Verbální intervence - vyjádřené znepokojení a nepřímé vyhrožování vstupem na finanční trhy - možná zabrala a zadržela růst eura k dolaru v minulém měsíci, ale analytici upozorňují, že Achillovou patou tohoto přístupu často bývá slábnoucí odezva ze strany trhu.

Dlouhodobá úspěšnost měnové intervence nebo drobné změny nastavení úrokových sazeb jsou v současné době diskutabilní a takové kroky by mohly jen odvrátit pozornost vlády, podniků a spotřebitelů od naléhavých ekonomických reforem, jež jsou z dlouhodobého hlediska mnohem účinnější.

NEJEDNOSMĚRNÁ DOPRAVA

Silné euro nejvíce doléhá na exportéry ve zpracovatelském průmyslu, kteří obchodují výhradně za hranicemi eurozóny. Jejich počet je však omezený a dopad jejich situace na celou ekonomiku je mírněn několika faktory.

Tito exportéři využívají rafinovanějšího jištění; levnější dovoz a komodity oceněné v dolarech mají pozitivní efekt na podniky a spotřebitele; a zpracovatelská výroba je na ústupu v poměru k sektoru služeb, který je méně citlivý na výkyvy kursů a vytváří více pracovních míst.

Sektor služeb eurozóny představuje zhruba dvě třetiny výkonu ekonomiky a roste. Zpracovatelský sektor generuje méně než čtvrtinu ročních příjmů. Zbytek roční produkce tvoří odvětví, která jsou od růstu evropské měny podobně izolovaná - například energie, zemědělství a stavebnictví.

Nedávná zpráva investiční banky Morgan Stanley uvedla, že v uměle stylizované ekonomice složené ze dvou sektorů - zpracovatelů obchodujících v zahraničí a domácích služeb - nemusí být při posilování měny celkový vliv na zaměstnanost nutně negativní.

Jednoduchá pravidla pro celkový dopad devizových "šoků" na ekonomiku se velmi různí. Neexistuje shoda v otázce, jak hluboko se pohyby devizových kursů vsakují do ekonomiky velikosti eurozóny.

Model Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) vypočítává, že 10procentní vzestup exportní hodnoty eura, podobný tomu loňskému, by mohl letos srazit z ekonomického růstu eurozóny kolem 0,5 procentního bodu.

Ekonomové však namítají, že tyto závěry jsou příliš zjednodušující, než aby se jimi mohla řídit měnová politika. Odhad čistého výkonu ekonomiky navíc ztěžují rozmanité způsoby, jimiž firmy reagují na pohyby devizových kursů.

Za prvé záleží na tom, jaký sektor v dané fázi zrovna táhne růst. Faktem je, že pokud poslední dobou v eurozóně vůbec k nějakému růstu docházelo, zasloužil se o něj vývoz. Ale prudký růst celosvětové poptávky za posledních šest měsíců má celkově vzato mnohem větší vliv než okrajové dopady na ceny způsobené výkyvy kursů.

ZMĚNY KURSŮ S CENAMI NECVIČÍ

Z různých studií v každém případě vyplývá, že "pasírování" účinku pohybů devizových kursů do cen a ekonomiky je jen malé a navíc podmíněné rozdílným chováním cen a různými časovými intervaly.

Loňská studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) dospěla k závěru, že krátkodobě se "pasírovací" efekt pohybů devizových kursů v eurozóně rovnal "téměř nule". Hlavní dlouhodobý dopad se pak spíš než vývozních nebo výrobních cen týkal cen dovozů, případně mezd.

Řada největších evropských společností je navíc nadnárodními koncerny s řadou výrobních provozů a center v mnoha světových regionech za hranicemi eurozóny.

Kromě toho se zdá, že výkon na akciových trzích dává zmíněné teorii o omezeném vlivu za pravdu. Evropské burzy v rámci ekonomického oživení loni rostly ruku v ruce se svými americkými protějšky a počínaje listopadem je svým výkonem dokonce předčily.

A investiční fondy oslovené v lednu agenturou Reuters navzdory sílícímu euru uvedly, že zvýšily v portfoliu váhu titulů z eurozóny na úkor Wall Street.

"Samozřejmě že při stagnaci ostatních podmínek ekonomické regiony ztrácejí konkurenceschopnost, jakmile hodnota jejich měny roste. Podle našeho přesvědčení je ale mýtus, že evropské tituly při poklesu dolaru trpí," řekl Thierry Cantet, akciový stratég z banky Société Générale.

"Přímý vliv prudkých pohybů devizových kursů je pěkná všehochuť," řekl Harald Hau, mimořádný profesor financí na INSEAD v Paříži. "Tvůrci měnové politiky by udělali nejlépe, kdyby napomohli vzniku hlubších a likvidnějších trhů pro lepší jištění proti devizovým výkyvům."

Zdroj: Reuters, 4.2.2004 (Autor: Mike Dolan, Přeložil: Jan Schmidt)