ANALÝZA: Nejlepší sázkou na konvergenci k EU možná Maďarsko

23.02.2004 | , Reuters
MAKRODATA A EU


Investoři, kteří sázejí na konvergenci k EU, možná letos najdou to pravé místo pro své investice v Maďarsku, kde jsou pětileté dluhopisy už o téměř 700 bazických bodů výnosnější než v Německu, uvedli analytici.

Současně ale podotkli, že je to pořád riskantní investice.

Méně riskantní by bylo vsadit na zlotý, který minulý týden klesl na rekordní minimum 4,89 za euro.

Není ale jasné, kdy dojde k obratu v sentimentu. A navíc panují obavy, zda polský kabinet, nejméně populární od komunistické éry, bude realizovat plánované výdajové škrty v rozsahu 4,2 miliardy dolarů, které chtěl rozložit do čtyř let.

"Bude-li v Maďarsku upravena fiskální politika a centrální banka ustoupí ohledně devizového kursu, pak je to obchod roku," řekl Alex Garrard, který vede v UBS výzkum rozvíjejících se evropských ekonomik.

Pětileté maďarské dluhopisy, které loni v květnu vynášely o 311 bazických bodů víc než německé bundy, padly za oběť neúspěšným pokusům omezit rozpočtový deficit. Loni schodek činil 5,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco cíl byl stanoven na 4,5 procenta.

Investoři zatím neobdrželi důkazy, které by je přesvědčily, že nový maďarský ministr financí Tibor Draskovics sníží příští rok deficit na 4,6 procenta. Ovšem i kdyby se mu to podařilo, původní cíl před revizí byl v každém případě 3,8 procenta HDP.

Agentura Fitch minulou středu vzhledem k výši deficitu uvedla, že se situace nadále zhoršuje a momentálně je větší pravděpodobnost než v červenci, že zemi sníží dlouhodobý úvěrový rating v cizí měně a rating v místní měně z A-, respektive A+.

Prohlubování deficitů a externí nerovnováhy, jež souvisí s poklesem přímých zahraničních investic, ovšem není jediný problém. Zdá se také nereálné, že by Maďarsko vstoupilo letos do směnného mechanismu a v roce 2008 do eurozóny, jak plánovalo.

Centrální banka má pořád příliš silnou představu o tom, kde by se měl pohybovat forint. Snaží se totiž zmírnit inflaci. Jako cíl si stanovovala kursové rozpětí 250 až 260 forintů za euro. Většina analytiků si myslí, že by měl forint klesnout na 280 290 za euro ze současných zhruba 265.


MAĎARSKO UKAZUJE SVOU TVÁŘ

Měla to být bezproblémová sázka na co nejrychlejší vstup Polska a Maďarska do eurozóny a na ekonomickou konvergenci České republiky, která ještě nemá stanoveno cílové datum pro vstup do měnové unie. Situace se ale vyvinula pozoruhodně.

Podle analytika Ralpha Süppela z Merrill Lynch investoři zaznamenali v letech 2000 až 2002 v Polsku, Maďarsku a Česku ročně výnos 13 procent.

Loňský rok už byl ale jiný. Ztráty z investičních pozic, které byly založeny na očekávání konvergence, dosáhly ve střední Evropě v průměru 9,3 procenta. Důvodem je růst inflace a dále prohloubení deficitů a zvýšení zadluženosti v poměru ke hrubému domácímu produktu (HDP).

Na obchodech se také negativně odrazil růst eura k dolaru.

Zhoršující se ekonomické podmínky a protichůdná prohlášení Evropské centrální banky a Evropské komise způsobily, že se datum vstupu Maďarska a Polska do eurozóny posunulo na rok 2009 z let 2007/2008.

Investoři proto požadovali, aby aktiva nesla vysokou rizikovou prémii. To je důležité vzhledem k tomu, že zahraniční subjekty drží ve střední Evropě velký objem vládních dluhopisů.

Maďarsko je exponováno nejvíc - zahraniční subjekty drží dluhopisy za 8,5 miliardy eur, což odpovídá 11,6 procenta HDP. V případě Polska jde o 8,6 miliardy, tedy 4,6 procenta HDP, a v Česku se jedná o 1,2 miliardy eur.

Maďarské devizové rezervy ve výši 11,1 miliardy eur jsou z největší části tvořeny dluhopisy, což zvyšuje zranitelnost země. Polsko má devizové rezervy ve výši 29,6 miliardy eur a Česko na úrovni 21,5 miliardy.

"Předpokládáme, že šok, který přišel s rizikovými prémiemi, spustil efekt podobný klasickému přestřelení," řekl Süppel a dodal, že se to projevilo na devizových kursech především v Polsku a Česku.

V Maďarsku, kde je režim částečného cílení kursu forintu, to mělo hlavně za následek zvýšení sazeb a určitý tlak na měnu.

Polsko představuje nejmenší riziko, neboť deficit na jeho běžném účtě se pohybuje pod úrovní trendu přílivu přímých zahraničních investic. A Česko zřejmě bude dál krýt svůj deficit přímými zahraničními investicemi, i když ty závisejí na velkých privatizačních projektech, a jsou tak riskantnějším řešením.

Maďarsko bude podle Süppela nejrizikovějším obchodem, pokud bude nálada na trhu pořád slabá a k žádnému zmírnění nerovnovážných stavů nedojde.

Zdroj: Reuters, 18.2.2004 (Autor: David Chance, Přeložil: Filip Tošenovský)

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.