Ze zisku „z vedlejšáku“ se platí nižší daně

31.07.2012 | , Finance.cz
DANĚ


Každoročně stoupá počet občanů vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost při práci. „Vedlejšák“ je výhodný pro nižší zdanění. Vedlejší výdělečná činnost je tedy výhodná.

Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů je výhodná. Zisk z vedlejší samostatné činnosti podléhá nižšímu zdanění než zisk z hlavní výdělečné činnosti. Po legislativních změnách v příštím roce ještě více.

Sociální pojištění se neplatí vždy

Pro platbu sociálního pojištění je vedlejší výdělečná činnost výhodná. Nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při hlavní činnosti. Sociální pojištění je zaplaceno dle skutečného zisku. V případě, že je zisk nižší než stanovuje zákon, tak se při vedlejší činnosti sociální pojištění vůbec neplatí. Za celý rok 2012 činí hranice 60 329 Kč. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti po část roku se poměrně snižuje, např. při výkonu vedlejší výdělečné činnosti půl roku činí hranice 30 164,50 Kč. Jestliže je zisk v daném roce vyšší než stanovená hranice, tak je již i při vedlejší činnosti nutné hradit minimální zálohy na sociálním pojištění, avšak dle skutečného zisku. Např. při zisku 66 000 Kč je to 803 Kč (66 000 Kč x 50 % x 29,2 %): 12).

Praktický příklad 1

  • Zaměstnanec pan Novák si přivydělává od 1. ledna 2012 výkonem samostatné výdělečné činnosti. Současně po celý rok pracuje ve firmě na obchodním oddělení. Výdaje uplatňuje 60% paušálem (ostatní živnost). Za celý rok 2012 bude mít příjem 140 tisíc Kč a výdaje tedy 84 tisíc Kč (140 000 Kč x 60 %). Zisk za rok 2012 je tedy 56 tisíc Kč (140 000 Kč – 84 000 Kč).
  • Pan Novák nebude z vedlejší výdělečné činnosti odvádět sociální pojištění. OSSZ je však nutné informovat, že je podnikání vedlejší výdělečnou činností. A řádně odevzdat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2012, i když se nezaplatí na sociálním pojištění ničeho.
  • Kdyby měl pan Novák stejný zisk při hlavní činnosti, tak by musel na sociálním pojištění zaplatit 22 023 Kč (75 420 Kč x 29,2 %). Během roku by musel platit minimální měsíční zálohy 1 836 Kč. Sociální pojištění by se zaplatilo z minimálního vyměřovacího základu 75 420 Kč. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se sociální pojištění platí z minimálního vyměřovacího základu.

Zálohy na zdravotním pojištění se neplatí

I pro platbu zdravotního pojištění je vedlejší výdělečná činnost výhodnější. Nemusí se totiž platit měsíční zálohy. Zdravotní pojištění se jednorázově doplatí při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích. Současně nemusí být při výpočtu zdravotního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ. Zdravotní pojištění se vypočítá dle skutečného zisku. Je však zapotřebí vždy řádně odevzdat Přehled o příjmech a výdajích a zdravotní pojišťovně doložit, že je výkon samostatné výdělečné činnosti vedlejším zdrojem příjmů.

Praktický příklad 2

  • Vypočítáme, kolik bude muset zaplatit na zdravotním pojištění pan Novák, jestliže jeho zisk za rok 2012 bude zmíněných 56 tisíc Kč. Zdravotní pojištění při vedlejší činnosti bude v tomto případě činit za celý rok 3 780 Kč. Tuto částku doplatí pan Novák jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012 v únoru 2013.
  • Protože bude samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, tak ani v roce 2013 nebude pan Novák platit měsíční zálohy na zdravotním pojištění.
  • Kdyby měl pan Novák zisk při hlavní činnosti, tak by musel zaplatit za rok 2012 na zdravotním pojištění zaplatit 20 364 Kč (150 840 Kč x 13,5 %). Během roku by musel platit minimální měsíční zálohy ve výši 1 697 Kč. Zdravotní pojištění by se muselo zaplatit z minimálního vyměřovacího základu ve výši 150 840 Kč. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se zdravotní pojištění platí z minimálního vyměřovacího základu.

Za rok 2013 se uplatní všechny slevy

Pro rok 2013 zůstávají výdajové paušály na stejné úrovni jako za rok 2012. Při využití výdajového paušálu však nepůjde uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. Toto opatření se nedotkne OSVČ, pro které je podnikání přivýdělkem, pokud součet základu daně ze zaměstnání přesáhne 50 % celkového základu daně. Tato podmínka bude většinou dodržena.

  • OSVČ pan Černý má měsíční mzdu 10 000 Kč. Dílčím základem daně ze závislé činnosti bude za rok 2013 částka 160 800 Kč (10 000 Kč x 12 měsíců x 1,34). I v roce 2013 bude základem daně superhrubá mzda (tj. hrubá mzda + povinné pojistné placené zaměstnavatelem).
  • Z vedlejší výdělečné činnosti dosáhne pan Černý příjmu 240 000 Kč a uplatnění výdaje 40% paušálem. Základ daně z podnikání bude 144 000 Kč (240 000 Kč – 96 000 Kč). Pan Černý bude moci uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč na dceru Janu.
  • Kdyby pan Černý vykonával pouze hlavní výdělečnou činnost, tak by nemohl uplatnit daňové zvýhodnění. Jeho roční čistý příjem by byl o 13 404 Kč nižší.


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.